Režie:
Otakar VávraKamera:
Václav HanušHudba:
Jiří SrnkaHrají:
Zdeněk Štěpánek, František Horák, Karel Höger, Vlasta Matulová, Ladislav Pešek, Jan Pivec, Václav Voska, Vítězslav Vejražka, Gustav Hilmar, Miloš Kopecký (více)Obsahy(1)
Odehrává se v letech 1419 - 1420 a zachycuje stupňování napětí a nenávisti lidu proti teroru všemocné katolické církve a panstva, které přeroste v revoluci a první velké vítězství "božích bojovníků" nad křižáckými vojsky v bitvě u Sudoměře (Sudoměřic). V epickém vyprávění podlehne král Václav IV. hrozbám Říma a dá rozkaz odzbrojit Pražany. Žižka vybojuje velký vnitřní zápas, aby se nakonec postavil na stranu lidu. Neuposlechne králův rozkaz a nechá otevřít královské zbrojnice a rozdat zbraně lidem. Pražskou defenestrací, kdy jsou konšelé vyhozeni z oken radnice, začíná husitská revoluce, proti níž vyhlásí Zikmund křížovou výpravu. Toho už se ovšem král Václav IV. nedožije. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (186)
Škoda, že naší hymnou není Kdož jsú boží bojovníci.... Bitva u Sudoměře je natočena skvěle. ()
Viz hodnocení Jan Hus. ()
Je to stejné jako v prvním dílu celé husitské trilogie. Skvělé prostředí a kulisy, dobře vybraní herci jen mi vadí ta propagace komunismu ve filmu z roku 1419. ()
Jak by to bylo krásné, kdyby člověk o historii nic nevěděl... Vávra natočil výborný film vždy, když usedl na sesli za kameramana. I v tomto případě je režisérská práce v podstatě bezchybná, jenže s tím scénářem, který vytvořil snad Zdeněk Nejedlý osobně, se žádné zázraky vytvářet nedaly. Historie zase jednou dostala pěkně na zadek a hodný strýček Žižka k tomu notně přispěl. Co říci? Děti do deseti let by byly jistě nadšeny, protože dobrodružných a dobrosrdečných bijáků není nikdy dost, navíc Robin Hood v české verzi už v jiném případě natočen zřejmě nebyl. Everything. Já du. ()
,,Proč bych se měla bát, což nechceme, aby všichni lidé žili jako bratři a sestry, aby bylo všem dobře na Zemi?" Prostřední díl trilogie je o chlup horší než první. Politická propaganda z filmu jen čiší a degraduje jak scénář, tak herecké výkony. Zbude nám tak strohé, chladné, ale hlavně maximálně černobílé dílo. Psychologie postav je na naprostém minimu, ale nejvíce do očí bije chování davu, tu jsou krotcí jako beránci a pokorně naslouchají kázání, tu zas jako jedna ruka řádí v ulicích Prahy, prostě nechutná masovost, která působí z celého filmu nejvíce uměle a dává divákovi každou minutu filmu tušit, že celé je to o celolidové revoluci. Že se díváme na historický film připomenou jen kvalitní kostýmy a kulisy, a to je dost málo. ()
Konečná bitva je epická... ()
Vávra prostě uměl natočit historický velkofilm a Štěpánek byl v roli Žižky nepřekonatelný i když Alšovsky zidealizovaný. Jen kdyby z toho nečišela jak sláma z bot ta komunistická ideologie, která zneužila kde co i to husitství. ()
Očekávaný nářez se nedostavil – drtivou část stopáže tvoří politikaření, Žižkovo mručení pod nalepenou jitrnicí a Želivského kázání. O jediné větší vzrůšo se tak postará defenestrace, i ta ale mohla být o mnoho působivější. Herecké výkony jsou divadelně strnulé a přehrávané a Höger jako Václav IV. je ve svém sebelítostivém patosu skoro směšný. To vše zastřešuje budovatelské nadšení soudruhů husitů, přičemž podivný (pseudo)milostný trojúhelník jako srdce příběhu tepe tak unyle, že než se film dokodrcá k Sudoměři, člověk už pomalu usíná. Přípravy na legendární bitvu konečně přinesou nějaké napětí, jenže když dojde na samotnou řež, tak je to jen nepřehledný antiklimatický bordel. Nepochybuji, že se Vávra snažil držet historických pramenů (bitva se odehrává přesně tam, kde ve skutečnosti, snad i ve stejný den, vypustili kvůli tomu část rybníka atd.), výprava a kostýmy rytířů na válečných koních jsou úžasné, ale to nestačí. Udělat funkční choreografii středověké bitvy o desítkách jezdců a stovkách komparsistů není žádná prdel a u nás očividně s něčím podobným nebyly žádné zkušenosti, takže to podle toho taky dopadlo. Tak snad do třetice... ()
Filmy této serie mě přivedly k dějepisu nenásilnou cestou. Rád si někdy přečtu jak to skutečně bylo, a jak se film mýlí. Zdeněk Štěpánek podává dobrý výkon, má ohromné charizma. Trošku mi vadí že v průběhu serie vlastně převlékal role, ale zase nevyužít takového herce když je k dispozici....Pořád musím konstatovat, že starší české filmy stále mohou konkurovat dnešním brakům které lezou do kin, nepomůže jim ani žádný Surround. Třebaže doba nebyla vždy nakloněna volné tvorbě. 81% ()
20% za dvacku v úvodních titulcích ()
Typické komunistické zneužití dějin, ve filmu není takřka nic, tak jak se odehrálo... ()
Monumentální zakončení husitské trilogie, opět velmi slušný scénář, skvělá výprava, atmosféra a cit pro detail. Dosud nepřekonaný český válečný velkofilm. ()
Neprospělo by trochu věci české, kdyby se Žižka občas chopil meče? V rámci žánru za 4. ()
Žižka je tu tedy o poznání nudnější patron, než byl Hus v prvním díle, ale s přimhouřením oka se dá mluvit o životné postavě, a Štěpánkovo herectví opět leccos zachraňuje. Bohužel děj tentokrát není tolik zajímavý, a kromě závěrečné bitvy u Sudoměře se tu toho odehrává málo. Želivského pak stylizovali do role předsedy SSM, jeho plamenný projev "Kdo nepracuje, ať nejí" už se mi trochu zajídal, ale jinak bych řekl, že ideologický výklad dějin zde vadí méně, než u Husa. Takto nějak velmi zhruba to mohlo být, respektive Husité to ze svého omezeného pohledu tak mohli vidět. Jen je dost zcestné fandit lůze, která rozpoutává násilí v ulicích Prahy - to nechceš, ať už jsou její motivy jakkoliv bohulibé. ()
Tenhle film jsem jako kluk miloval. Je z toho i přes určitou komoušskou cenzuru cítit hrdost a vlastenectví. ()
Hodnotím film, historická fakta neberu v potaz. Filmová pecka, technicky stejná jako Jan Hus. Proto stejné hodnocení. 90 % ()
Husitská revoluce byla v podstatě občanská válka a v tomto případě ještě mocně říznuta náboženstvím, ale nehodnoťme historii, tady jde o film. V první řadě je třeba vyzdvihnout výpravu - gotická Praha se podle mého opravdu podařila. Herecké výkony kolektivně dobré, režie Otakara Vávry patřičně heroická. ()
Co těmto fimům režírovaných Otakarem Vávrou nikdy nemohu odpustit je tendenčnost a poplatnost době, ve které byly natočeny. Zlá katolická církev a katolická šlechta a proti ní nebojácný "proletář" Jan Žižka hájící český "dělnický" lid. Fuj, hnus... ()
Snímek trpí stejnými neduhy jako Jan Hus... Pořád propaganda, místy skutečně groteskní.... A snaha o místy velmi věrné stvárnění skutečnosti přechází o záběr dál opět do "fantasmagorie" a hlouposti, které se musel smát i ten dělník ve šroubárně.... Člověk se občas vážně diví, proč ten Žižka nemá v ruce samopal jako v Černých baronech :-) ** a 40%. ()
Související novinky
Otakar Vávra: 1911 - 2011
Ve věku 100 let zemřel včera nejstarší žijící český režisér Otakar Vávra. Režisér před nedávnem podstoupil operaci zlomeniny krčku, kterou si přivodil krátce po jarních oslavách svého významného… (více)
„Nechci válku, nechci krveprolití.“ Druhý diel husickej trilógie. Pred samotným zhliadnutím filmu je potrebné si naštudoval históriu husického hnutia, kto v skutočnosti Ján Žižka bol. Následky upálenia Jána Husa, a prípravy veľkých husických vojen. Zo všetkých troch častí má táto časť najviac konzistentný dej. Je tu mnoho historických nepresností, obaja scenáristi nemali alebo štúdio (z finančných dôvodov) nedostatočne vykreslilo konkrétne historické fakty. Toho realizmu vo filme nie je nikdy dosť. Kto vie či je pravda daná v kronikách, ktoré zanechali vtedajší kronikári. (chápem, že napísať scenár, ktorý by bol faktograficky korektný a presný je obzvlášť ťažké, nehovoriac o celovečernom filme) a) prvá pražská defenestrácia, 30. 7. 1419: je údajne pravda, že bratia kalicha vyhadzovali z okien novomestskej radnice konšelov. Samotného útoku sa zúčastnil aj sám Ján Žižka. Vo filme je zobrazené, že to bol neplánovaný útok, lenže v skutočnosti to bol dopredu naplánovaný útok. Následky stáli Václava IV. život. b) byť kráľom českým v tomto období nebola ľahká úloha, nakoniec to zobralo aj života samotného Václava IV. Smrť Václava IV., bola to mozgová mŕtvica alebo epilepsia? Scenáristi sa priklonili ku mozgovej mŕtvici. c) vo filme nebola spomenuté „Střetnutí u Nekmíře“ Musíte si uvedomiť, že historické filmy sú určitou formou masky, ktorá nám približuje dávne časy minulých. Jedno, čo je isté v tomto filme je to, že ľudia bojovali za svoju slobodu a rovnoprávnosť. Čo by povedal sám veľký Karol IV. na to, že jeho obaja synovia viedli nezmyselnú vojnu, len preto, že nechceli počúvať hlas svojho ľudu. Jeden nemal chuť riešiť osvietenecké myšlienky, vzburu ľudu, radšej si užíval vína a lovu. Žigmund chcel český trón, a podmaniť si Bohémsky ľud, ktorý ho aj tak odmietal. Vnímali svoje vlastné priority. Žigmund Luxemburský, rímsky cisár a uhorský kráľ. mladší syn Karola IV. (hraný vynikajúcim hercom Jánom Pivcom, lepšieho predstaviteľa už Vávra ani nenašiel) si po smrti staršieho brata uzurpuje nárok na český trón, v ceste mu však stojí osvietenci na čele s Jánom Žižkom. V polovici filmu nájdete vynikajúcu scénu, kde prichádza Ján Žižka úplne sám na hrad Vyšehrad ku vojsku českého kráľa, nikto sa neodváži siahnuť rukou na ich otca. Málo slov, za to veľa hluku. Odkaz Jána Husu pokračuje. Prvé, čo vás vtiahne do deja je kolosálna a magická hudba od Jiřího Srnky, na úvod zaznejú vážne barové tóny plné farieb a dynamiky. Pri pozeraní filmu zistíte, že Francúzi so svojím heslom: „Rovnosť, bratstvo a sloboda" neboli prví, ktorí žiadali nezávislosť od kráľovskej koruny. Bohémci, predchodcovia dnešných Čechov si pred viac ako 570-mi rokmi vyvolali podobnú revolúciu, s tým, že nepopravili vlastného kráľa. Existuje mnoho skeptikov, ktorí sa kriticky pozerajú na násilie vo filme. Takmer v každom snímku je násilie (priame alebo nepriame) neoddeliteľnou súčasťou filmu. Otakar Vávra si bol vedomý používania násilia na obraze. Zámerom režiséra bolo opísať dejiny husického hnutia. Z hereckého obsadenia nájdete takmer polovicu zaslúžilých umelcov, čo z toho vyplýva? Vávra si nie len mohol dovoliť obsadiť takých hercov, on si ich dokonca vyberal. Prečo? Herectvo takého filmu si priamo pýta stelesnené realistické a emocionálne cíteníe. To dnes môžete vidieť v našich zemepisných šírkach u Táni Pauhofovej alebo Klári Issovej. Počujte tú nádhernú starú češtinu, to nie sú len tvrdo odpracované hodiny u jazykovedcov, je to aj talent, ktorý robí postavy hercov tak reálne. Oproti prvému dielu, dostala kamera taktiež hereckú úlohu, ako postupujú odjazdy kamery, začínajú herci hovoriť svoje repliky. Zámerom režiséra bolo v jednom zábere vyvolať pocity priestoru, dynamiky a dômyselnej komplexnosti celej scény. Výprava: Ján Janda a Václav Štědrovský, na tú dobu odviedli vynikajúcu prácu, berte do úvahy, že je to rok 1954 (rok nakrúcania), žiadne zelené plátno ich nezachránilo. Výborne selektované lokácie, v tom čase bolo ešte možné nakrúcať vierohodné historické filmy (najmenej elektrických rozvodov, bohaté zdravé lesy atď.). Prichádza najlepšie scéna z celého filmu, atmosféra a hudba sa stupňuje, bitka u Sudoměře zobrazuje osvedčenú obrannú techniku Jána Žížku, vozovej hradby. Spraviť výpravný vojnový historický film, si nepýtalo len obrovský talent, rovno megalomanský kus odvahy, preto je Otakar Vávra majster svojho remesla. O to viac vás prekvapí, že režisér to sfilmoval na rovnakom mieste, ako sa odohrala daná bitka. V tej dobe na ČSR území vytvoriť bojové scény, ktoré pôsobia realisticky, bez použitia zeleného plátna, a efektov je zázrak. Všimnite si, že na bojovom poli nie sú muži, sú tam aj ženy! Filmy zo starých dôb nakrúcané na klasický farebný 35mm film (so zrnitým obrazom). Film sa končí slávnostným príchodom do pevnosti doprevádzanej majestátnym spevom a orchestrálnou hudbou. Stále, keď sa pozerám na tento film ma udivuje, čo Otakar Vávra dokázal s technikou, ktorú mal k dispozícií. Ak by bol v Hollywoode, bol by z neho doslova režisér svetového formátu. Reálne ním aj bol, bohužiaľ nemal to šťastie, kde sa narodil. Kto si má vyberať, kde sa narodí… V tej dobe sa veľa filmov nenakrúcalo, a málokto sa dostal do oblasti filmu, práve to bolo známkou toho, že film bol ako umelecky-hodnotné dielo. Plný výkon (čokoľvek vás napadne- kamera, réžia, strih, herci alebo bojové scény) Vávra predviedol až vo Proti Všem (1956), to si necháme až nabudúce. Berte to tak, že lepšie filmové spracovanie Jána Źižku už nenájdete (to, čo má má mať premiéru v roku 2020, má nad sebou veľký otáznik, modliť sa v kútiku, aby to bolo historicky korektné). Chápem, že remaky majú mladším generáciám priblížiť dané udalosti, premýšľam ak sa vôbec môže niekto vyrovnať brilantnosti Otakaru Vávri. Skôr ukazujme klasiky, filmované poctivým spôsobom, kašlite na čistotu obrazu, skôr sa pozerajte na jej konzistenciu a kvalitu. Som zvedavý, kedy mi Slováci sfilmujeme povstanie v roku 1848, za našu vlastnú národnosť a hrdosť. To je otázne. Suma sumárum: + tohto filmu: správne zvolené tempo filmu, hudba, kamera, réžia, herci, výprava - tohto filmu: scenár (historické nepresnosti). /80 %/ () (méně) (více)