Dracula

Ke zhlédnutí tohoto filmu mě přiměla kniha Dracula (1897) od Brama Stokera a to, že Belo Lugosi je často označován za nejlepšího Drákulu všech dob. Začátek má nezpochybnitelně temnou a tíživou atmosféru knihy. Když se kočár blíží k Drákulovu hradu, sevření mysli graduje. Drákulovi prsty jemně vystrčené z rakve jsou pro mě přímo ikonickým vykreslením neznámého zla. Bohužel poté kvalita upadá a dalšího zlepšení se dočkáme až ke konci filmu, kde van Helsing, dle mě daleko lépe ztvárněný zde než ve filmu van Helsing z roku 2004, podstupuje „myšlenkový souboj“ s Drákulou. Mimo tyto dva body snímek občas ubíhá do groteskního přehrávání. U postavy Drákuly hodnotím velmi kladně pohyb, práci s prsty a výrazy ve tváři. Skrze jeho pohled je skutečně cítit zlo. Pro mě však jednoznačně nejlepší herecký výkon předvedl van Helsing (Edward Van Sloan). Celkově film hodnotním velmi pozitivně a je to pro mě jeden z nejlepších filmů o upírech. Ti jsou zde vykresleni vznešeně a temně, přesně tak jak má být. Nikoliv jako krvelačná ztřeštěná zvířata. Představa, že bych ho viděl na návsi v pojízdném kině v roce 1931 a poté se měl vracet do své zapadlé chaloupky v horách je děsivá. Nejsou zde vidět žádné krvavé scény, psychologická hra si bohatě vystačí. (09.01.2012)

Veeľmi staré ,ale Bela sa na Drakulu hodí najlepšie spomedzi všetkých hercov ktorý si ho zahrali. (01.06.2012)

Nejhorší film z velké trojky - dracula, Frankenstein, neviditelný muž. (08.11.2014)

Pro krvežíznivou pandu je tenhle film jenom průměrnou záležitostí. Když bych si měl vybrat mezi ním a Murnauovým Nosferatem, vyberu si bez rozmýšlení Nosferata. Stejně tak Dracula neobstojí ve srovnání s tehdejšími adaptacemi Frankensteina (1931) nebo Vlkodlaka (1941). Je pravděpodobně pouze zásluhou démonického Lugosiho, že se z filmu Toda Browninga stal kult, i když kdo ví. Dnes notoricky známý a jako citron vycucaný příběh byl v době vzniku filmu neokoukanou a neoposlouchanou - a přiznejme si upřímně - i celkem zábavnou strašidelnou historkou (starosvětsky hrůzostrašný román Brama Stokera lze k přečtení rozhodně doporučit). Diváci se ale v tomto filmu nedočkají žádné krve, neuvidí žádné upíří špičáky, žádné ranky po upířím kousnutí na krku oběti a veškeré násilí se odehrává mimo obraz. Obzvláště prostředek filmu připomíná spíš předválečné konverzační drama se svým skoro až divadelním herectvím než upíří horor. Po libozvučných úvodních titulcích a relativně slibném začátku v Transylvánii začíná film pomalu a jistě kulhat na obě nohy. A ani grandiozní finále film nezachrání, protože se prostě nekoná. To je ostatně typické pro všechny hororové filmy té doby: rychlé konce bez pořádné gradace. Přece ale není možné Browningovo dílo kvůli všem výše popsaným neduhům zatratit. Je to kus dávné filmové historie, bez které by dnešní filmy nebyly takové, jaké jsou (i když kdo ví?). (08.10.2015)

První z desítek možná stovek filmů o upírech.Skvělý Belo Lugosi, který sám o sobě vypadá dost děsivě. Díky černobílému zpracování je film tajemnější, myslím, že vhodně vybraná hudba (mimo klasické melodie) by dodala na dramatičnosti. Jinak příjemná "hororová" podívaná. (27.08.2016)

Bela Lugosi v jeho životní roli, pokud nepočítám filmy Ed Wooda) , krásný kulisy, co víc si přát (29.01.2020)