Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Matěj usedá na břehu řeky a ve spánku nad ním diskutují Rozum a Štěstí. Rozum, moudrý kmet se stříbrnými vlasy, chce Matějovi pomoci. Provede své kouzlo a Matěj se probudí jako nový člověk. Vysvětlí užaslým rodičům, že odchází do světa, a osud ho zavede do Ctiradova království, které je ovšem náhle stiženo pohromou. Vydatná porce královské moudrostí, kterou pohádkový děd Rozum přičaroval Matějovi, pochází totiž z Ctiradovy královské hlavy. Právě v této těžké chvíli se blíží ke Ctiradovi Závist, ošklivá ježibaba kterou právě vyhnali z Mojmírova království, a která se na Ctiradově dvoře zabydlí pod maskou jeho sestřenice. Závist postupně ožebračí polovinu místní šlechty, naučí všechny hrbit se a nosit šaškovské čepice. Nejmoudřejší lidé království jdou do vězení. Do města mezitím ovšem pronikne Matěj, který se ihned spojí se stejně mladou a půvabnou Pavlínou, královskou dcerou. Závist se ho snaží několikrát zničit. V té chvíli se nad Ctiradem opět radí Rozum se Štěstím. Rozum má sice vždycky pravdu, ale bez trochy štěstí je bezmocný, a tak Štěstí - v podobě zlatovlasé krásky - bere Matěje pod svoji ochranu. Ale Závist má v rukou poslední ďábelský triumf... (Bontonfilm)

(více)

Recenze (344)

Vančura 

všechny recenze uživatele

V dětství jsem měl Nesmrtelnou tetu velmi v oblibě, a nejinak je tomu dnes, když mám možnost se na ni znovu podívat v telce. Navíc to už v mých očích získalo správný retro punc raných devadesátek, takže vidět to dnes je svým způsobem takový dvojitý výlet do dětství. Vadí mi tam jen drobnosti, typu trapný Hanzlík v roli krále nebo ošlivka Bobuľová v roli jeho královské dcery. Jinak si myslím, že je to jeden z mnoha příkladů filmů, které jsou zde z mně nepochopitelných důvodů nedoceněné. ()

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

"Jedině já závist, tisíc podob můžu mít." Je obdivuhodné kolik těch podob a poloh má v téhle pohádce Jiřina Bohdalová. O jejím Českém lva za tuhle roli tak není pochyb. Ale na téhle pohádce mám toho rád mnohem víc. Počínaje kouzelnými exteriéry zámku ve Vranově nad Dyjí, přes některé herecké polohy Jaromíra Hanzlíka či Eduardy Cupáka ("Jééé, to se i ulevilo...." :D). A konče skvostnou závěrečnou písničkou o tom, že "tam, kde láska vládne, závist je ztracená." ()

Reklama

Dzeyna 

všechny recenze uživatele

Tuto pohádku jsem si dnes připomněla při večeři u televize. A musím uznat, že je výborná! Vždycky mě bavila. Příběh, ponaučení a zápletka jsou skvělé. Vážně oceňuji Jiřinu Bohdalovou, které v té době bylo už přes 60 a přesto podala vynikající výkon a hraje i teď téměř o 20 let později. Barbora Bobuľová u nás sice není moc známá, ale přesto byla také výborná, je to škoda, že se neprosadila více v ČR. Pro mě jedna z mých neoblíbenějších pohádek z mladších let. Ovšem vážně nezávidím Jaromíru Hanzlíkovi jeho roli, takhle zesměšnit bych se opravu nechtěla, ale někdo se obětovat musí. ()

geklon 

všechny recenze uživatele

Jako dítě bych dal čtyři hvězdy....přeci jsem jen vyrostl a na čtyři hvězdy je potřeba trochu víc, něž solidní chameleonnost Jiřiny Bohdalové, ze které šel strach, z rázem debilního Hanzlíka a extrémně přeslazeného Blažka....a navíc ta ústřední písnička se mi zdála už v osmi letech jako totální svačka! ()

L@cy 

všechny recenze uživatele

Tak tato pohádka je tak trochu ze slabšího soudku..... Nicméně paní Bohdalová zvládla svojí negativní roli přímo bravůrně... alespoň dle mého názoru.... Celou dobu mě "závist" pěkně deptala, a myslím že přesně tak to bylo v úmyslu..... Jinak celkem průměrné herecké výkony i děj.... až na Hanzlíka... ten mi nějak na krále nesedl.... ()

Galerie (21)

Zajímavosti (10)

  • V knize "Rozmarná léta českého filmu" je zárodek filmu popsán takto: "'Celé to vzniklo tak, že mi zavolali mně naprosto neznámí lidé z Bontonu, konkrétně pan Kozák, že si mě vytipovali jako člověka, který má zkušenosti s filmem pro děti a že by ode mě chtěli pohádku,' vzpomíná režisér Zdeněk Zelenka. 'Pozvali is mě a řekli mi takové opravdu skromné zadání: Chtěli bychom něco jako Tři oříšky pro Popelku, aby to byl divácký film, aby to nestálo moc peněz a aby to byla komedie.' Následující historka je už poměrně známá. Termín odevzdání námětu se blížl, Zdeněk Zelenka pořád neměl nic v ruce a vtom mu volá Jiřina Bohdalová. 'Co děláš?' ptala se ho. 'Ale, já jsem takovej vůl, podepsal jsem, že jedné firmě napíšu námět na pohádku, vůbec nevím, jestli na ní mají peníze, ale já teď ten scénář taky nemám,' rozčiloval se Zelenka. 'A co v tom hraju?' zeptala se s kouzlem soubě vlastním Jiřina Bohdalová. 'Vždyť ti říkám, že ještě vůbec nevím, o čem to bude,' cholericky prskal Zelenka. 'Tak to bude prd, a ne pohádka, když v tom nehraju,' řekla Bohdalová a zavěsila. Zasadila tím do hlavy Zdeňka Zelenky semínko, které začalo klíčit. 'Že bych něco pro tu Bohdalku,' brumlal si pod vousy, přečetl si krátkou pohádku Karla Jaromíra Erbena 'Rozum a Štěstí' a fantazie mu začala pracovat." (NIRO)

Reklama

Reklama