Odtud až na věčnost

I přes mdlejší první polovinu, které opravdu chyběly uvěřitelnější dialogy, si mě tenhle film získal. A to především kvůli konečné půlhodince, která je opravdu skvostná. Scéna, kdy Montgomery Clift hraje na trubku smuteční melodii, je nejsilnější z celého filmu. Jen je škoda, že to nenatočili v barvě, protože ta scenérie o to přímo prosí. (18.08.2010)

KLASIKA. Ze všemi přednostmi i neduhy. Od schématu, které bylo posléze recyklováno až na dřeň, přes herecké výkony, které i po letech dokážou neuvěřitelně strhnout, až po jistou topornost, která se naskládala za 58 let vývoje samotného filmového vyjadřovaní. To všechno dá dohromady nadprůměrný divácký zážitek, který si čas od času velmi rád zopakuju. (03.08.2011)

Strhujúce spojenie melodrámy a vojnového veľkofilmu sa môže pýšiť jednou z najikonickejších scén kinematografie. Okrem toho však ponúka aj silný príbeh so skupinu silných charakterov, obsadených mimoriadne silnou hereckou zostavou, vrátane Burta Lancastera, Montgomery Clifta alebo Franka Sinatru. Osem získaných Oscarov tu rozhodne nebolo kvôli protekcii. 9/10 (07.12.2017)

Film jsem chtěla vidět už dlouho, dokonce jsem si ho před měsícem přinesla domů, ale vinou všemožných náhod jsem se k němu dostala až letos na Festivalu v Karlových Varech. A možná je to tak lepší, protože velké plátno tomuto dvouhodinovému osmi-oscarovému klenotu americké kinematografie moc sluší. Už jen ten počet hvězd, který se Zinnemannovi podařilo ukázat na plátně, je obdivuhodný a přitom nikdo nehraje nějakou miniaturní cameo roli. Právě naopak, každá postava má v příběhu své místo, každá má svou úlohu a ovlivňuje svým jednáním ostatní. Přiznávám se dobrovolně, že pro mě byl největším tahákem Frank Sinatra, přece jen vidět mého oblíbeného zpěváka (a stále oblíbenějšího herce) v roli, za kterou dostal Oscara, se člověku moc často nepoštěstí. A ano, byl famózní, jen mi přijde, že podobnou kombinaci opilce-sympaťáka hrál několikrát předtím i několikrát potom, takže můj hlas v anketě "nejlepší herecký výkon kariéry" by dostal spíš za Suddenly (ačkoliv nebýt Odtud až na věčnost, nemuselo být žádné Suddenly). Shrnuto, podtrženo: Kvalitní padesátkové drama z vojenské základny Pearl Harbour, které obsahuje několik vynikajících (a dnes již kultovních) scén a končí událostmi z prosince 1941, kdy na pozadí nečekaného japonského náletu umírají i některé postavy; a jak už tomu ve válce bývá, jejich smrt je často hloupá až nesmyslná. Zvláštní pozornost si dle mého názoru zaslouží i závěrečná scéna na lodi s konstatováním, že jistá postava byla sestřelena japonskými stíhači. Taková byla válka. Taková byla armáda. Takový byl Frank Sinatra. Takový byl Burt Lancaster. Montgomery Clift. Deborah Kerr. A Donna Reed. Ti všichni si za své role zaslouží jen to nejvyšší uznání. [44. MFF KV 2009] (06.07.2009)

Hviezdne obsadenie - Lancaster, Clift, Sinatra, Borgnine, ale ani ono nedokázalo vytiahnuť po väčšinu času nudný dej. Pritom prostredie havajskej vojenskej základne bolo zaujímavé. Šikana, nevera, v závere útok Japoncov - to všetko išlo podať oveľa atraktívnejšie a hlavne s lepším tempom a hutnejšou atmosférou. Samotný japonský nálet výborne spracovaný, ale činí sotva pár minút. Po väčšinu času to vyzerá ako dovolenka vojakov, ktorí sa chodia opíjať do barov alebo chodia za dievčatami. Z takejto dovolenkárskej idylky ho vyťahuje iba málo momentov a to je škoda. (04.06.2021)