V pravé poledne

Než přišel Segio Leone nebo Sam Peckinpah byly westerny jen o charismatických šerifech, který ví, že město patří jen jim a nikdo jiný nemá nárok. Tento není jiný s vyjímkou, že se odehrává v reálném čase jednoho horkého poledne. Nejedná se o špatný film jen mi připadal příliš jednoduchý a celkově takový televizní s minimální výpravou a akcí. (15.01.2010)

Šerif jednoho zapadlého městečka je připraveno stanout tváří tvář svému odvěkému nepříteli, který má dorazit poledním vlakem. Poledne bude za hodinu. Otázkou tedy je, jak vyplnit volný čas. Scénárista Carl Foreman si s ní poradil bravurně. Děj mezi svatbou a příjezdem vlaku není jen vatou, snažící se úporně udržet divákovu pozornost. Ač naplňuje typické schéma o chlapské odvaze, postoji k morálce a zodpovědnosti, naplňuje jej za pomoci výtečně zvolených herců a vedle sebe úhledně poskládaných dialogů, z nichž každý zvlášť graduje. Způsob, jakým pak graduje celý film, je ohromující. Gary Cooper prochází vylidněnou ulicí, město se zalyká napětím, blížící se střet je nevyhnutelný. Čtyři neohrožení desperáti, z nichž minimálně jeden vzbuzuje zasloužený respekt, versus jeden poctivý šerif, který už vlastně šerifem být neměl a který teprve v tomto krizovém okamžiku zjistil, jak to vlastně je s tou lidskou (ne)vděčností. Posledních dvacet minut „pseudo-psychologického westernu“ V pravé poledne patří k jasným vrcholům žánru. Fred Zinnemann měl v té době ty nejpozoruhodnější filmy před sebou, Gary Cooper za sebou, oba dva nicméně do Pravého poledne vložili maximum. 90% (28.11.2007)

Mnohem spíš než western je to zdařilá psychologická črta chování lidí na maloměstě a nevděku a malosti, které vládnou světem a uprostřed nichž se jako diamanty zaskví jedinci s pevným a vybroušeným charakterem, muži i ženy, jakmile se naskytne ta správná příležitost. Film silně prozrazuje kvalitní literární předlohu a zpracování se i proto nese spíše v divadelním duchu, což ale není v žádném smyslu výtka. Naopak, westernový podklad je tu perfektně využit pro jednotu času, místa a děje a rozpětí jedné neúprosně se krátící hodiny je pořád dost dlouhé na to, aby se všichni zainteresovaní o sobě i o druhých dozvěděli to zásadní a vyřešila se jednou pro vždy všechna stará dilemata, nejistoty a pochyby - což tomu dodává právě ten podstatný filosofický životní rozměr. Trochu mi překážela teprve jistá topornost či schematičnost v samotném finále, které na mě nepůsobilo o chloupek dost přesvědčivě, špinavě a prožitě. Ale s chutí se přes to kdykoli přenesu. *~ (12.08.2023)

Klasický western v netradičnom ponímaní. Žiadny výrazný dej, zato však veľká dávka psychológie a obrazových hier s divákom. Z celej koncepcie snímku je tu najzaujímavejší psychologický rozbor všetkých postáv a z nich krásne odvodené negatívne i kladné články ľudského charakteru - nevďak, nenávisť, zbabelosť, pomsta, láska, hrdinskosť... Nevďačné mestečko so zbabelými obyvateľmi to bývalému šerifovi dalo riadne "vyžrať". Ešte šťastie, že mal po boku tak nežnú, vrúcne milujúcu ženu, pričom obaja za tú približne jednu hodinu reálneho a filmového času mnohé pochopili. Posledné gesto bývalého šerifa v záverečnej scéne povedalo vlastne všetko aj za nich. 85/100 Videné v rámci Season Challenge Tour. (25.11.2015)

V malom, ospalom mestečku, na území Nového Mexika - Hadleyville, sa schyľuje na pravé poludnie ku konfrontácii s obávaným pištoľníkom Frankom Millerom, ktorý by mal prísť presne na 12:00 hodinu parnou lokomotívou do stanice, kde ho zatiaľ už netrpezlivo vyčakávajú traja odhodlaní kumpáni, ktorí sa vôbec nevedia dočkať toho, keď nastane „hodina zúčtovania” . Šerif Will Kane sa len zhruba pred nejakou, tou hodinkou oženil s pôvabnou, nežnou blondínkou Amy Fowler Kane, že sa mu čochvíľa donesú zvesti o tom, kto sa nezadržateľne blíži potom... Ihneď ho všetci obyvatelia varujú, aby vzal so ženou nohy na plecia, a hor sa, kade ľahšie, preč odtiaľto, pokým ešte čas zostáva. V panike pár uniká, keď mužovi zákona znenazdajky blysne hlavou myšlienka, že popredu vzdať sa, by bola chybná domnienka. A tak sa hrdinsky vracia s veľkou gurážou, hľadať pomoc od samých somárov. Títo hlupáci sú až tak neuveriteľne zbabelí, že ho postupne zatracujú, ignorujú, zároveň ním i bezhlavo pohŕdajú, až dostáva výprask od najlepšieho kamaráta Harveyho Pella, až tak je situácia vážna, nie však zúfala, pretože aj Will mu venoval niekoľko tvrdých rán do tváre, čiže nádej umiera úplne posledná, keď sa topiaci aj slamky chytá... ? Minúta za minútou neúprosne plynie, až sa neviem dočkať, kto z koho, ako sa to nakoniec skončí... ? _ Nadčasový, výnimočný western od viedenského rodáka Freda Zinnemanna, ktorý sa odohráva v takmer reálnom čase, a pritom nemusí byť nakrútený ani na jeden záťah, aby sa tak zákonite aj stalo. Začína niečo pred 11:00 a končí čosi po dvanástej na obed. Samozrejme, že si musel nechať časovú rezervu, na ktorej to bolo celé postavené, veď, o čom by to inak všetko bolo, všakže ? Finále je síce naprosto strhujúce, no nemôžem absolútne poprieť, že by som sa predtým nudil, už úvodný, baladický song od Texa Rittera s poetickým názvom: „Neodvádzaj ma, ó môj miláčik” , je nadmieru vkusne zaspievaný v ukážkovej, čierno-bielej, titulkovej sekvencii s totálne dokonalým, bezchybným strihom tandemu Elmo Williams/Harry Gerstad, keď celá Tiomkinova hudba je očarujúca, tak ako Grace Kelly s Katy Jurado dohromady ! GARY COOPER je fenomenálny ! WILL KANE je v rebríčku amerického filmového inštitútu na 5. mieste medzi najväčšími HRDINAMI, čo svedčí o jeho mimoriadnej ODVAHE. Zamiloval som sa do Pravého poludnia, na ktoré si vždy spomeniem, keď odbije dvanásta hodina... Jeden z najlepších filmov, aké som kedy videl, a to i napriek tomu, že sa už nezmestil do TOP 10 ! (29.02.2020)