Mimořádná událost

Ačkoli se film z větší části odehrává v jedoucím vlaku, pocitově mi přišlo, že stojí několik hodin na místě a bez posunu, gradace nebo katarze recykluje určité tiky a repliky. Rytmus vyprávění je spíš zadrhávající než plynulý, skeče a historky na sebe nejsou hladce napojovány, působí jako autonomní segmenty. Místo toho, aby postupně došlo k semknutí vyprávění, k propojení jednotlivých postav opakujícími se motivy, ještě víc se rozevírá. Přibývá postav, lokací i podzápletek. U jistých postav těžko určit, jaký vzorek společnosti, typický znak češství nebo mechanismus vypořádávání se s krizovou situací reprezentují, proč ve filmu vlastně jsou. Komičnost jiných, třeba záštiplné manželky-alkoholičky nebo vynervované samoživitelky, pak nestojí pouze na tom, že uvažují stereotypně. Samy zosobňují rozšířené stereotypy. Film ve snaze o vtipnost za každou cenu občas chytá křeč a zbytečně často sází na prvoplánové vtipy, kdy se někdo pozvrací nebo řekne, že není píča. Nesourodý tentokrát oproti Vlastníkům není jen kolektiv lidí spojených uzavřeným prostorem, ale celý film, stylisticky rozkročený mezi němou groteskou, absurditou a parodií hollywoodských katastrofických filmů, s náběhy na satiru společenskou, politickou a mediální. V poslední disciplíně podává nakonec nejlepší výkon. Titulní Mimořádná událost je míněna ironicky. Tou se jízda odbrzděného vlaku stává až přispěním médií lačných po senzačních zprávách. Ve skutečnosti se ve vlaku odehrává nedůležitá fraška, kterou jen její přímí účastníci, kterým chybí odstup, prožívají jako něco zlomového. Právě neschopnost novinářů poodstoupit, odlišit tragédii od komedie, a věnovat se namísto kravin podstatným tématům současnosti, Havelka trefně pojmenovává. Škoda, že se k této pointě dobírá hodně klopotně, s množstvím rušivých odboček a únavných mezizastávek. 50% (27.01.2022)

Mimořádná událost je jen kolektivní halucinace o tom, že zrovna Jiří Havelka je renesancí české komedie. Je to jen slepenec náhodných historek a do morku kostí stereotypních a i tak smutně nekonzistentních postav, kdy v něm nedává smysl takřka nic. Navíc ten konec, kdy se mlčenlivá postava vrhá na pubertální dívku, je dokola opakujícím se plesnivým puchýřem českého filmu. Jsem zděšen. (12.09.2022)

Vlastníky jsem nemohl vystát, a proto jsem od Mimořádné události vlastně čekal podobné utrpení plné nevkusu. Musím ale uznat, že mě film suma sumárum mile překvapil. Nejenže se mnohem víc dařil onen humor, ale dokonce si tvůrci dovolili zariskovat i mírnou invencí, kterou si myslím, že konzumenti českých komedií vlastně v závěru ani nedocení. Pravdou však je, že místy je film opravdu přepálený a ne moc konzistentní, nicméně za tu odvahu nelézt cílovce vyloženě do zadku tupými vtipy (viz Vlastníci) má u mě film spíš palec nahoru (ačkoli se zřejmě nedočká takového úspěchu). 3,5* (16.04.2022)

Havelka byl ihned po své prvotině Vlastníci zřejmě z nouze pasován do role spasitele českých komedií. Znovu dává na odiv lokální buranství a chytře odkazuje na skutečné události, ale pokud někdo čeká salvy smíchu, tak je na špatné adrese. Jde o hodně suchý humor a navíc ho tam je celkem skromné množství. (25.10.2022)

Uz Vlastnici byly fajn komedie a tohle je jeste o level vejs. Konecne zase jednou slusna ceska komedie, ktera se obejde bez nejaky romantiky nebo vztahovejch sracek. Proste banda tu vice, tu mene posahanejch lidi, ktery jsou zavreny ve vlaku a postupne gradujici dej, kterej je misty dotazenej fakt az do absurdna a jedna hlaska strida druhou. K tomu naprosto perfektne obsazeny herci a celkove moc prijemnej vizual. Fakt jsem se pobavil. Lepsi 4*. (21.03.2023)