Koralína a svět za tajnými dveřmi

Malá věčně nepochopená, nespokojená a neopečovávaná holka dostane lekci, ze který bych já slintal ještě ve třiceti letech. Krásně adventurní schéma propracovávání se dějem. Nebo tak to na mě alespoň působilo, no... Každá postava má osobnost.. Vlastně každá věc má v tomhle snímku osobnost. Abstraktní, plné fantazie a divnoty. Já su spokojen (22.07.2009)

Scénář: Henry Selick .. One boring blue boy in a painfully boring painting. Four incredibly boring windows and no more doors... Příběhová kostra je sice notně otřepaná, navíc bych snesl i větší dávku odlehčení a ještě volnější spád - ale styl má Coraline excelentní. Henry Selick si skutečně krásně vyhrál s výtvarnou a estetickou stránkou. Velice nápaditá je taktéž veškerá práce kamery, snímání scény, práce s prostorem, světlem. V tomhle směru rozhodně lahůdka, kterou 3D vyvedení ještě podtrhne. K tomu Dakota Fanning a její perfektní hlásek plus hudba; po audiovizuální stránce skutečně velký nášup. ___ Jako, zvolání "nejlepší animák" a jim podobná jsou už trochu otřepaným humbukem prvních hodnotitelů / vyznavačů různých tvůrců - rozhodně se však jedná o technicky precizně zvládnutou záležitost. To bez debat. 70%. (25.05.2009)

Je to jako když se Alenka v říši divů potká s Marilynem Mansonem. Stejně ujetý, stejně nádherný. Jsem na tom podobně jako kOCOUR, který pravil, že si připadal jako 10-ti letej kluk. Já seděl, hleděl na ty všecky postavičky, který mi neustále přípomínali, že nemusíte být dítě v zavinovačce, abyste ocenili něco tak nádhernýho. Koralína je navíc holka, která se nekamarádí s dětmi (čti s těmi, co mají dvě oči a nohy mají k pasu), což ji zvyšuje respekt u mě. Ať už Miss Spink&Forcible, jejichž čarodějné pokusy si nic nezadaj s kyvadlem mé matky nebo Mr. Bobinski - здорово, мужик! (omlouvám se za možnou nesklonost, ruština je šílená :D) - jehož myšky/muškas by dokázaly ztrapnit i Cirkus od Berousků (omluva tentokráte ke zmiňovanému zábavnímu průmyslu). Je to svět, ve kterým nemusíte přemýšlet o všedních věcech, je to prostě jako váš nejhezčí sen ze kterého se nechcete probudit. Když navíc zjistíte, že atmosféra Koralíny je lepší než u leckterých hororů, řeknete si, že ač jste si mysleli, že něco podobného vás už nepotká (svět je krátkej, držte si klobouky!) stejně podlehnete i za cenu toho, že vás ostatní budou považovat za naivního chlapa s klokaním srdcem. Byl to zážitek na který jen tak nezapomenu. A to je supér, ne??? (08.06.2009)

Je Noční můra před vánoci víc mistrovským dílem díky Burtonově vlivu, nebo díky nebetyčného umu Henry Selicka? Koralína dokazuje, že to první je pravdou - Selick sice dokáže krotit loutky vskutku oko uchvacujícím způsobem, neb vizuálně je to takřka dokonalý skvost stylově s klidem překonávající digitální uměliny od Pixaru, jenže příběh z pera Gaimana se mu pod tou krásou trochu ztrácí. A tak až na mírný vliv Gaimana a jeho temné poetiky nejde o nic jiného, než standartně pěknou pohádku o holčičce která musí přejít do mírně bizarní země za zrcadlem (pardon, dveřmi), aby pochopila že doma s rodiči je stejně nejépe. O nějaký zázrak, jak by se mohlo zdát z okolních komentářů, tedy skutečně nejde... nicméně mezi klasickými "temně-fantaskními" pohádkami se také Koralína nikterak neztrácí. 7/10 (23.09.2009)

Svět, který nechci obývat, film, ke kterému se nebudu tolik vracet jako k jiným selickovsko-burtonovským počinům. Znepokojivé a bizarně gilliamovské, promyšlené a důsledné, bezútěsné a depresivní, založené na dětských "straších" a fantaziích. Dobrá zpráva: Henry Selick se konečně osamostatnil a přístě k tomu snad nebude potřebovat ani vzájemně propojenou a "vychytralou" síť odkazů a sebereferenčních prvků. 9/10 P.S.: I když se to tak nezdá, předchozí řádky jsou pochvalou. (25.05.2009)