Sláva

Film o plukovníkovi Robertu Gouldovi Shawovi a jeho černošském 54. pluku z Massachusetts se mi moc líbil. Uvědomil jsem si, že se historie bohužel stále opakuje. Zde černoši toužili po tom aby mohli bojovat za svá práva po boku bílých proti armádě Jihu, za druhé světové války letka z Tuskegee usilovala o to aby mohla létat navzdory rasistickým přesdstavám části armádního velení, že černoši jsou v podstatě opice a nejsou schopni pilotáže. Jak jim kluci, kteří naštěstí dostali příležitost ukázat co umí vytřeli zraky zná každý fanda do letadel. Rudé ocasy, to je pojem. Neskuteční borci tihle hoši. Ona totiž někdy obrovská vůle se prosadit, ukázat, že na to mám, píle a trpělivost přináší až neskutečné ovoce. A podobně tomu bylo i s tímto plukem. Bohužel byl vyslán na skoro až sebevražednou misi a výsledek jeho nasazení zaúčinkoval více politicky než vojensky. Broderick se dobře hodil do role z prvu vyjukaného kapitána a docela by podobný i svéhu historickému protějšku. Je opravdu paradoxem doby kam se dnes protirasistická otázka v Americe dostala. Řada bělochů se stěhuje do jižních států, protože je tam bezpečněji. Největším paradoxem je fakt, že herci Washington a Freeman dnes BLM vysvětlují, že v Americe žádný rasismus není, stejně tak potřeba poklekávat. Paradoxně si oba zahráli v tomto filmu. Vždy jsem byl názorově na straně Unie. Ale to co se teď děje nejen v USA začíná být šílené... Pár lidí se tu zmiňuje, že ve filmu je hodně patriotismu. Ani bych neřekl. Glory je povedeným filmem ze začátku devadesátek, skvělé a svobodné éry kinematografie. Dávám za 4 páry bot! * * * * (29.12.2021)

Zwick mi nikdy úplně nesednul. Ani ten Samuraj s Cruisem nebylo vončo - příliš patosu, takové to gentlemanské chlapáctví co reálně asi nikdy nebylo. Co ke Glory napsat - Broderick hraje správného naivku s pár chloupky na bradě, Freeman je tu jen aby dostal frčky a Washington taky není zrovna moc vytěžený. A v roce BLM to působí celé dost nemístně, zvlášť když víte, že většinu problémů a kriminality ... ale nic. Prostě za tři, takže dobrý no ... (22.09.2020)

Vynikající válečný film o strastech jedné z prvních černých jednotek v Americké armádě při občanské válce. Přímo od vlády přišel rozkaz sestavit jednotku z osvobozených otroků a postavit jí proti rebelujícím Jižanským vojákům. Po tvrdém výcviku, plném ústrků pro muže i jejich velícího důstojníka přichází rozčarování v podobě nechutě vyšších míst k jejich nasazení v boji. Sami sebe považují za vojáky rovnocenné ostatním. Bílý v nich však stále vidí otroky, navzdory protiotrokářské politice Severu. Film byl inspirován skutečnými jednotkami. postava plukovníka Shawa přímo vychází z reálného důstojníka. (03.07.2013)

„Sláva” plukovníkovi Robertovi Gouldovi Shawovi, pretože ľudovo povedané: „z hovna uplietol bič” , čo sa zase až tak extrémne často nestáva, ale keď sa už predsa tak stane, automaticky každému jednému jedincovi za to patrí určite veľké uznanie, pričom zo začiatku to tak ani bohvieako nevyzeralo, čo sa to vlastne → z prvého afroamerického pluku armády Únie v americkej občianskej vojne, konkrétne pod hlavičkou → 54. pešieho pluku z Massachusetts, nakoniec všetko (pozitívne) vykľuje, až sa im miestami trochu čudujem, že po predchádzajúcom násilnom odvlečení z domoviny, a zároveň i neskoršom pravidelnom bičovaní a zotročovaní na plantážach, majú ešte nejakú chuť bojovať za stranu Severu, no zrejme tam »hore« , nepanovali až tak príšerné podmienky, ako zrovna tam dole na Juhu, kde by som asi nechcel byť jedným z otrokov, pritom nie všetci mali na ružiach ustlané, čo dokazuje najmä postava → Afroameričana Tripa, ktorý má vo svojej duši mimoriadne hlboko zakorenenú nenávisť (zlé spomienky z minulosti), čo ho pomaličky rozožiera zvnútra, ako rakovina ? Scenár Kevina Jarreho (mimochodom jeho Otec nebol nikto iný, než práve slávny francúzsky hudobný (filmový) skladateľ → MAURICE JARRE !) sa spočiatku zameriava na štýl: „ťažko na cvičisku, ľahko na bojisku” , no ale i napriek tomu budú musieť ešte poriadne »zabojovať« o to, aby mohli vôbec bojovať v naprosto kľúčovej bitke o pevnosť Wagner z 18. júla 1863, čo zahŕňa i strhujúce finále pod taktovkou režiséra Edwarda Zwicka, ktorý v podstate týmto nadštandardným historickým (veľko)filmom takpovediac iba začínal, ak nepočítam zopár televíznych príspevkov, až konkrétne teraz sa konečne preslávil. Rád by som pokračoval niekoľkými kritickými pohľadmi smerom na herca v hlavnej úlohe → Matthewa Brodericka a Jima Hornera, ktorý síce skomponoval dosť emotívny soundtrack, no opäť mám taký pocit, akoby vykrádal sám seba, že hudobné motívy sa v tomto prípade neustále opakujú, ako obohratá platňa ? Herec, ktorý sa zviditeľnil s príchodom Ferrisa Buellera, nie je až tak extra presvedčivý, ako »čierni herci« vo vedľajších úlohách, menovite → fenomenálny Denzel Washington a pozoruhodný Morgan Freeman, ktorí ho spoľahlivo zatienia. Aspoň sa snaží, a to mi (celkom) stačí. Čo ma priam fascinuje, je nádherná kompozícia obrazu v podaní Freddieho Francisa, ďalej i strihová skladba zo strihovej miestnosti → Stevena Rosenbluma (dvorného strihača Eda Zwicka, ktorý si týmto osvojil veľmi dobrý zvyk), či povedzme aj výprava a kostýmy, ktoré sú ako vystrihnuté z danej doby, no bez dynamického zvuku → zvukárov Donalda O. Mitchella, Gregga Rudloffa, Elliota Tysona, Russella Williamsa II., by sa sotva jednalo o polovičný úspech. Zhliadol som neuveriteľne remeselne a kvalitne nakrútený snímok, ktorý je aj patrične surový, čo si krvavé dejiny "Spojených štátov amerických" , proste vyžadujú ! (05.09.2021)

Filmové spracovanie príbehu černošského pešieho pluku sa celkom vydarilo. Samozrejme, že mi prekážal americký pátos a moralizovanie, i keď oproti iným filmom boli dávkované citlivejšie. Kritizovaná hudba napodiv nie. Čo mi výrazne prekážalo, bol rýchlokvasený plukovník Shaw, ktorý mi viac pripomínal Nvotovho poštárika z Ružových snov, než veliteľa vojenskej jednotky. Na druhej strane si pochvalu zaslúžia obe bojové scény, osobitne tá záverečná, ktorá aj bez naturalistických scén mala svoju pôsobivosť. (31.03.2012)