Návštěva staré dámy

„Kdepak, pánové, první láska se nezapomíná. Tu s sebou člověk nosí celý život.“ Jenže vzpomínky 2 lidí se mohou poněkud lišit, když si jeden z nich chce pamatovat jen to, co se mu hodí…Možná nenápadný, ale o to co do vyznění silnější film. Splnění podmínky, která by mohla udělat ze zchudlého a zašlého místa znovu prosperující město, je fatální, a brzy se začnou odkrývat charaktery jednotlivých postav. Jakože reakce městečka je vskutku jednotná a krásně připomíná supy kroužící nad raněným zvířetem, kterému už nezbývá příliš mnoho sil. A to vše objímající pokrytectví („Přesto si dovoluji jednoznačně prohlásit, že v tomto případě vůbec nejde o peníze.“) vyvolává hořký úsměv stejně jako potřebu zvracet. Ale hlavní pozornost na sebe strhává Bohdalka, pomstychtivost její postavy skloubená s tvrdostí, dávnou bolestí a výsměchem lidskosti („Já počkám.“) je více než autentická. Dávám solidní 4*. „Věnuju 1 miliardu a koupím si za ni spravedlnost.“ - „Promiňte, ale…spravedlnost se přece nedá koupit!“ - „Všechno se dá koupit.“ (01.05.2022)

Pokušení je příliš veliké a naše chudoba příliš trpká. 1) Navzdory výbornému tématu, světovému autorovi a skvělému hereckému obsazení jsem zhlédl těžkopádnou umolousanou inscenaci beze špetky vtipu (či nadhledu, chcete-li). 2) Lokalizace Güllenu někam do zpustlých končin naší země s nezaměnitelným českým géniem loci jen podtrhla rozpačitost celého díla. 3) Když čerstvě 35letý Fridrich Durrenmatt sledoval v Curychu premiéru Návštěvy staré dámy, jistě měl na paměti svá slova o tom, jak dílo inscenovat: Zlá hra, která ale proto nesmí být hrána zle, nýbrž co nejhumánněji, se smutkem, nikoli s hněvem, ale také s humorem, protože této komedii, jež skončí tragicky, nic neškodí víc než smrtelná vážnost. Škoda, že pan Zelenka autorův záměr nedokázal naplnit. (05.05.2014)

Ukázka toho, že i dokonale napsané již dávno klasické modelové drama se dá zničit násilnou a naprosto nelogickou úpravou, neumětelskou aktualizací a nevhodným castingem. Jiřina Bohdalová se na roli vůbec nehodí, i když se činí, seč může. Dürrenmatt zamýšlel postavu Kláry naprosto jinak, má jít o téměř nelidské monstrum, jenže tady se holt hledala velká role pro J.B. a spoléhalo se na to, že původní text zná málokdo - i když hra byla u nás dost často uváděna. Hra je nejen modelová, ale také alegorická a pracuje s drsnou nadsázkou. Úpravou vznikl nepravděpodobný příběh "jako ze života", jakési maloměstské drama, které na autorovi pouze parazituje! (17.08.2010)

Slusny film z tunajsich koncin, ktory stoji a pada na Jirine Bohdalovej /Svetaci, Chalupari/. Rezia na urovni, a pani Bohdalova vie hrat, ale to je asi vsetko z pozitiv tohoto filmu. Hranice siveho, sediveho priemeru tento film nema sancu opustit. Za rok 1999 by som dal urcite vyssie Hrebejkove Pelisky. 60 % (03.05.2014)

Podobnému námetu by viac slušalo kino spracovanie, cítim, že na televízny film je to možno až trochu moc a výkon Bohdalovej by si zaslúžil, aby sme si zaňho aj zaplatili. Scenár je síce trochu didaktický, ale keďže je to podľa hry, našim scenáristickým susedom to vyčítať nebudem. Takže otrepaná fráza, jedná sa o Bohdalkinin herecký koncert. (26.09.2012)