Jam

Anglicky humor je dobry hlavne kvoli istej davke surealna, ktora je podana vacsinou vaznym sposobom a humor vznika kontrastom vaznej hluposti s vaznou realitou. JAM ide v tomto este dalej, mozno najdalej ako sa da. Upednostnuje surealno pred humorom, je to vlasnte jedno velke surealno. Tak velke, silne, ze nic ine sa don uz nezmesti. a humor? je tam? ani nie, ale neznamnea, ze sa na tom neda smiat. (23.11.2007)

Kvalita skečů je dost nevyvážená; něco je opravdu brilantní, něco je tak šílené, že se to vymyká mému chápání. Číší z toho opravdu hodně, hodně černý humor- na přetřes přijde sex s postiženými dětmi za peníze, úchylní lékaři kteří se rádi dívají, likvidace mrtvol, změna pohlaví z malé holčičky na 45 letého chlapa, oprava zemřelého dítěte vodovodním potrubím a mnoho ještě horších věcí, u kterých mi bylo stydno se smát. Asi nejkrutější mi přišel dárek v podobě malé dřevěné rakvičky od Kevina Eldona pro nešťastnou maminku Amelii Bullmore. Eldon mimochodem září snad ještě víc než v Big Train, a Mark Heap je naprosto bravurní, ten tu jasně dominuje. Úvodní prology Chrise Morrise jsou psychedelické, surrealistické a navozují v divákovi hned v úvodu podivnou kombinaci deprese a pobavení... po každém díle ve vás zůstane pocit, že jste se sice od srdce zasmáli, ale z toho co jste viděli je vám tak trochu na zvracení. Doufám že za některé skeče Morris nepřijde do pekla. (09.03.2016)

„Je pro mě těžké začít s lidmi rozhovor. Jen si představuju, že je budu nudit. No ale nemůžu nudit někoho, kdo potřebuje mou pomoc. Tak jsem začala vytvářet situace, kdy mě lidé potřebují…“ Po Ajťácích a Brass Eye (spolupráce Morrise a Linehana) u mě byla jistá očekávání, ale sekl jsem se. Jam je dost hraniční (což naznačí už úvody epizod) a záleží na nátuře diváka, kolik toho (ještě) snese. Jeho humor je černočerný, absurdní, morbidní, cynický a zvrácený. Obraz, zvuk a hudba se zas dají místy označit až za halucinogenní. Jam tak jistě NENÍ pro všechny (a pokud se u něj povětšinou smějete jako já, jste nejspíš na nejlepší cestě do pekla…). I když ani mně nepřišlo vtipné úplně vše, ačkoli za slabší považuju paradoxně některé z těch méně „zvrhlých“ scének. Objektivně má tenhle počin tak na 4*, ale za originalitu a průkopnickost (díky nimž vypadá většina komediálních seriálů vedle Jamu „přizdisráčsky“) to bude plná palba. „Je mi to líto, tohle se mi neříká snadno, ale váš stav je velmi vážný.“ - „Cože?“ - „Vy si to teď neuvědomujete, ale jste v kómatu.“ (10.08.2016)

Pokud o schůzce s ženou svých snů uvažujete jako o romantické večeři při svíčkách spojené s jemným flirtováním a možná i víc..JAM pro vás není. Pokud se cítíte nepatřičně ve společnosti člověka vyprávejícího trapné vtipy ..JAM pro Vás není. Pokud Vás pohorší pohled na dětskou rakvičku v igelitovém sáčku nebo se neumíte smát cizímu neštěstí..JAM Pro vás není. JAM je pro ty, kteří nemají smutnou životní zkušenost, prosím Vás , vy co Vám někdo umřel, umírá, je nemocný, unesli Vám děti nebo Vám srazili kočku dejte od toho ruce pryč ! Všichni ostatní, tj. ti kteří si dívku svých snů představují v předklonu, nahou, zpocenou a chtivou, řehtáte se trapným vtipům na celé kolo a rakvička v sáčku Vás maximálně lehce překvapí ( mluvím o filmu sakra !) neváhejte a vstupte.. (17.05.2013)

Pozriete celého tohto seriálu považujem za svoj najväčší úspech v oblasti sebatrýznenia. Dokonale zahraná, šialene natočená smršť toho najtmavšieho čierneho humoru (retardované sestry ako biele mäso, rakvy na potrat, naozaj všetko), ktorý skutočne neodporúčam pozerať naraz. Morris má očividne nejaký problém (drogy to nebudú) a tento seriál mi to len a len potvrdil. Zrejme aj tí najväčší zástancovia najtvrdšieho humoru budú mať s prezentáciou týchto skečov problém, ale je to rarita, o tom niet pochýb. (21.01.2015)