Navalny
VOD (1)
Obsahy(1)
Režisér Daniel Roher představuje život a dílo ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného, který si po letech odhalování korupce vytvořil mocné nepřátele, včetně prezidenta Vladimira Putina. (HBO Max)
Recenze (66)
No tak po 24. 2. 2022 sa putin /ne, to nie je chyba, to male "p" tam je naschval/ ukazal, co je zac. Zly clovek. Je lepsie bezboznemu konat dobro pokanie a spravodlivo nez spravodlivemu, ktory pokanie nepotrebuje a ktory hoci zil spravodlivo, predsa len rozputal bezpravie. Na Ukrajine je uplne bezpravie a vieme, kto to sposobil. 95 % ()
Když až do očí bijícně hloupou, manipulativní a lživou propagandu šíří ten peklotyčně agresivní, vše devastující a vraždící Mordor prohnilého cara Vladimíra, je to čiré zlo, zrůdnost a zhouba. Slaboduší, pečlivě cíleně vypláchlí pičusové bez špetky kritického myšlení či geopolitického přehledu posledních dvaceti až třiceti let dští síru a odpady. Ovšem když očí bijícně hloupou, manipulativní a lživou propagandu šíří ti tolik altruističtí a bezelstně hodní filantropové z milouškých a měkouškých Spojených sráčů, hotového Mululendu, záštity míru (slovní základ („zachcat“), kteří by v životě nikdy, za žádných okolností a ani kdyby peklo zamrzlo nezaútočili na suverénní stát, no mouše by chlup na zádech nezkřivili, je to samozřejmě nejvyšší dobro, nejčistší morální imperativ a nezpochybnitelná pravda pravdoucí. A co na to slaboduší, pečlivě cíleně vypláchlí pičusové bez špetky bez špetky kritického myšlení či geopolitického přehledu posledních dvaceti až třiceti let? Inu co by. Slastně hýkají, mlaskavě přežvykují ten šťavnatý jetel, utvrzující je, že naprosto nestranné bašty nezávislé čurnalistiky Seznam smrti, I-sup a Hyenovinky, jakož i ta většinová kohorta stejně nadaných, davově psychotických müslitelů na asociálních sítích s prokazatelně nevlastním názorem, mají vždycky pravdu, a angažovaně pětkují. No, co naplat, ve vakuem přeplněné hlavě holt není místo pro pochyby, a tak se z někdejšího slizkého nacionalisty, rusovpičisty, bezskrupulózního oportunisty a šéfa reklamního oddělení sovětských Hamrskins stal naprosto páteřně jako mávnutím kouzelného Síajej jen tak trochu otrávený slizký Ken, píár model s běloskvoucím chrupem, prudce progresivním filantropickým myšlením, katalogovou rodinkou, řádně posolárkovaný a s vlasy umytými Vidalsasůnem, prostě parádní nenadálý obojkový levicový kandidát nějaké té příští carské korunovace. A toho je nutno, zejména v obzvláště vítané a citlivou zahraniční politikou arogantního ignorantství za účelem nových světopořádků záměrně vyvolané současné situaci domněle se chvějícího carského stolce, řádně zpropagovat, a to s využitím všech nejšpinavějších učebnicových kokotporátních triků manipulace tupým stádem. Špičková Geblsiáda, plná strojených nehereckých etud a lží obrazem! Než zase začnete sbírat dříví na podpal, milí pičusové, tak vězte, nebo lépe řečeno vstřebejte cytoplasmatickou membránou, že tímto zvratkem v žádném případě nevyjadřuju jakékoliv politické stanovisko či se kamkoliv přikláním! Ne, jen zdůrazňuji, že šíření lží, polopravd a neprůkazných domněnek, vydávaných jakože za objektivní fuckta, a navíc se zjevným cílem manipulace mýýýýýýněním majoritní biomasy blahoslavených mongololidí, je oligarchistické svinstvo, kurvárna a vrchol vypočítavého zmrdství, ať už přichází z Mordoru nebo z Mumulendu. ()
Film začíná nenápadně a zdá se, že bude věnovat pozornost především vyšetřování ruského pokusu o otravu Navalného. Postupně ale vychází najevo, že režisér Daniel Roher sleduje mnohem víc motivů a investigativní linie mu slouží hlavně k jejich propojení. Taky portrét Navalného, který film z různých rozhovorů a situací skládá (z větší části jde o původní, nikoliv archivní záběry), se stává míň oslavným. Vedle milujícího partnera, táty a hrdiny ruského lidu, která jedna žena čekající na jeho přílet označuje za symbol svobody, poznáváme i člověka posedlého kontrolou vlastního mediálního obrazu, který při boji proti zlu občas volí poněkud problematické prostředky. Takže nakonec nejde jen o napínavý thriller, ale taky o love story, lekci digitálního image-makingu a – když se Navalnyj ve stylu Sachy Barona Cohena v jedné nezapomenutelné scéně rozhodne důmyslně vytrollit své traviče – mrazivě černou komedii. V závěru sice převážila beznaděj, ale v průběhu pro mě šlo o emocionálně mimořádně pestrý zážitek. Vybízí mj. k úvahám, jak autoritářské režimy označovaly a likvidovaly své oponenty (nebo obecně nežádoucí názory) v minulosti a jak to dělají dnes, v době internetu, fake news a otevřených hranic. 85% ()
Dnešní divák by si řekl, že je moderní do Ruska kopat, vzhledem k tomu, kde teď jsou. Ale tvůrci tohoto dokumentu přitom celý ten projekt připravovali dřív, než se začalo vůbec něco dít. A vtip je v tom, že přesně odpovídá na nejpalčivější otázku současnosti, co je v Rusku tak špatně. Pro mě osobně jsem zde získal solidní množství zajímavých informací. Plus bonus, který mi novinami tenkrát nějak unikl, a který bylo fakt zajímavý sledovat. Ten typ dokumentu s vypovídající hodnotou a s obsahovým přesahem, který jej povyšuje na vyšší úroveň. ()
║Rozpočet $-miliónov║ Tržby USA ║ Tržby Celosvetovo $107,021▐ Strašne vykalkulovaný dokument a aj pán. Ako kto pochopí tomu že Putin ho chce zlikvidovať a aj tak sa tam späť sere. Provokatér ako hovado. Navalny pri jeho vyšetrovacích- pátracích zručnostiach by dokázal odhaliť aj pozadie smrti JFK. Toho mali hneď prijať do FBI. Šikovná namotávačka. /20%/ ()
In today´s world of fake news, we don´t trust sources. Because we don´t trust humans. We trust data. O Navalném stejně jako o Bellingcat. Stejnou měrou překvapivě intimní vstup do několika týdnů života po otravě jako investigativní. Nebojí se to klást otázky na tělo, ukazuje to Alexeje jako občana echt charismatického a odhodlaného, se kterým se však nějaká ta ale rovněž pojí. Na to, že tomu zcela chybí odstup od událostí, na to jak moc je to aktuální, tak se to straní mravokárnosti, piedestalové medailonkovitosti, zkratky a mluvících hlav bez emocí. O něco podobného se svého času pokoušel snowdenovský Citizenfour, ovšem krutě neuspěl. Navíc je tu i občasný šibeniční humor; někdy chtěný a někdy plynoucí ze situace (facepalm fest během telefonátu) či absurdity režimu a jeho vykonavatelů (aneb zdravíme opět Moskvu4). Každopádně natolik dobré i přístupné bez podbízivosti, že i kdybyste na Alexeje byli alergičtí či byli tvrdě prorežimní, tak za vidění to stojí. A v uvedených příkladech vlastně dvojnásob. ()
Už kvůli takovým lidem doufám, že se Putinův zpátečnický sračko-režim brzy sesype a Rusko přeci jen čeká jakž takž světlá budoucnost, kde existuje něco jako pravda, volba a nevylhaný veřejný prostor. Investigativní práce Bellingcat (x), prank call vlastních tupých atentátníků a závěrečný návrat do země, to jsou hodně silná místa, doplněna o scény ze soukromí, kde vyniká lidský rozměr. Respekt. Chyběl mi tu snad jen obsáhlejší úvod do případu a kdo vlastně je "potížista" Navalny, nejste-li předem v obraze, doporučuji titul The Man Putin Couldn't Kill. Rád bych všem připomněl, že jako člena EU a NATO nás "náš slovanský bratr" má oficiálně za nepřítele a jeho dlouhodobou snahou je tady ty koalice co nejvíc destabilizovat a rozbít. Kdo hodnotí pod 3*, tak je celkem jasná záškodnická p*ča - a hned je jich tu pár :) ()
NAVALNY je opravdu strhujícím a intimním pohledem na nejostřejšího kritika Vladimira Putina, jak jej programový tým Sundance anoncoval. V mých očích nesmírně poutavě vystavěný investigativní dokument s citem pro drama, který osloví i nefestivalové publikum. I když to aktuálně s Alexejem Navalným dobře nevypadá, jeho nezdolnost a urputnost, kterou film intenzivně zachycuje, je inspirativní. Standardně se oslavuje režisér(ka), ale za mě největší palec nahoru pro produkční tým, který ho realizoval za dost náročných podmínek, a jak z Q&A po projekci vyplynulo, byli holkami pro všechno a během realizace evidentně potili krev. Je to must see projekt a díky CNN Films a HBO Max se snad dostane k hodně lidem. Snad i brzo k nám. A doufejme, že i nějak do Ruska. ()
Toto fakt nedám. Musel som to po pár minútach vypnúť, lebo mi to náramne pripomínalo jedincov, ktorých smelo do skupiny jebnutých radím. Som proti Covid opatreniam? No nadšený z nich teda rozhodne nie som. Som proti rúškam? Určite to nie je nič príjemné a tiež to vo mne vrie. Nuž ale vojsť do nemocnice BEZ a robiť tam rozruch ako jebnutí, že ma nechcú pustiť za blízkym, pričom stačilo si jebnúť cez chriapu nejakú lacnejšiu variantu šálu od Gucci-ho, tak to už je objektivita sama o sebe v kokote. Nie som zástanca polo plešatého z východu, mám ho na kokote rovnako, ako iných pohlavárov sveta, no tváriť sa, že je opačná politická garnitúra ta jediná, ktorá to tu vedie k blahobytu, to už by som bol nadobro ako drbnutý zo špeciálky. Ďalšia vec, cítiť z neho extrémnu aroganciu, pričom k jeho minulosti, rovnako ako k tej Zelenskégo, ani príliš nemá zmysel sa vyjadrovať. Fašisti na pohľadanie, pričom druhý menovaný je doslova extrémne slizským buzerantom. Keď som zbadal hentu starú kurva Merkelovú, ktorá svojou politikou miešania kultúr rozjebala celú Európu, už som sa nadobro dogrcal. Takýto morálny odpad, ide kázať o morálke iných. To je normálne na lakeť! Už tam chýbal len henten vorvaň s tromi bradami z Pezinka čo súcití a boli by komplet. Ako tri hovná rovno na dlani .. ()
Danielu Roherovi se podařilo vytvořit vícevrstevnatý kvazi-životopisný dokument, v němž osobnost, jež filmu dala i své jméno, není tím hlavním objektem zájmu, ale toliko průvodcem vrhajícím světlo na absurditu ruského režimu. A současně průvodcem po světě sociálních médií; průvodcem, který ukazuje jejich sílu, ale i jejich negativa pokud jde o snadnost šíření propagandy či o triumf kunderovské imagologie v dnešním světě. __Navalnyj byl mimořádná, ale také komplikovaná osobnost. Bezesporu to byl statečný člověk, který ale vzbuzoval falešné naděje na změnu putinovské diktatury ve svobodný demokratický stát. Podařilo se mu vytvořit iluzi, že je vůdcem opozičního hnutí v Rusku, přestože žádná jednotná (neřkuli relevantní) opozice v Rusku neexistuje; podařilo se mu přimět mnoho lidí uvěřit, že dokáže nahradit Putina a změnit směr vývoje své země, přestože je zřejmé, že pouhým odchodem Putina se nic zásadního v Rusku nezmění... O tomto film Navalny není (opravdu to není životopisný dokument), což mu ale neubírá na síle, zábavnosti, mrazivosti (i něze, když kamera zabírá Alexeje současně s Julií), protože události spojené s dočasným německým exilem jsou nosné samy o sobě a umožňují efektivně rozvíjet výše nastíněná témata. __ Viděno 3 dny poté, co byl Navalnyj v Putinově sibiřském koncentráku zavražděn. Psáno v den Navalného pohřbu. ()
V prvom rade si treba uvedomiť, že nie je možné natočiť dokument či už o Navalnom alebo Putinovi tak, aby s ním boli obidve strany spokojné. Vždy bude niekto tvorcom vyčítať neobjektívnosť. V tomto bode si treba uvedomiť, kto svoje zistenia poskytuje od seba nezávislým svetovým médiám (Spiegel, CNN a ďalšie), aby informácie overili a spracovali, a kto všetko tlačí iba cez štátom kontrolované médiá. Ak by som mal však hodnotiť dokument po formálnej stránke – mal emócie, humor, sprostredkované informácie podával jednoduchou, stráviteľnou formou. Nemám mu veľmi čo vyčítať. ()
Na jednu stranu veľmi okato oslavné a propagandistické (heroizácia, blažená hudba, kŕmenie poníkov), na druhú maximálne zábavný investigatívny thriller. Prikloním sa k vyššiemu hodnoteniu, pretože Rip. ()
Skvěle zpracovaný dokument, plný zajímavých informací. ()
Nie je dobré idealizovať si žiadneho politika, ani Putina, ani Zelenskeho ani tuto Navalneho. Najmä ak vôbec nie sú bezchybní, ale skôr vadní. Navalený má ďaleko od ideálu bojovníka za slobodu, možno tak akurát za svoju slobodu, ale sám ju stratil najhlúpejším rozhodnutím v živote - dobrovoľne sa vydal do rúk režimu, ktorý mu jasne a vopred povedal, že ho zatkne. Užívateľ Hamaradža to tu popísal najlepšie. Západ chce zvrhnúť Putina, ale je Navalený tou ideálnou voľbou? Prečo sa zabúda na jeho extrémizmus v minulosti? (Rovnako tak pri Zelenskom nevadí podpora extrémistov, vyslovene náckov, u Saudov nevadí vôbec nič a pod.). Z toho všetkého mi vychádza, že tento dokument je presne ako postoj západu pokrytecký a slúži len jednej myšlienke: budeme podporovať kohokoľvek, kto bude konať tak, ako my pískame. O nič iné tu nejde. ()
Rusko, země zaslíbená. ()
“The only thing necessary for the triumph of evil is for good men to do nothing.” Hodně dobrý dokument, který stejnou měrou pracuje jak s emocemi, tak s informacemi. Něco málo na úvod jsem věděl nebo tušil, ale prank call mě teda položil. Tahle scéna názorně ukazuje absurditu Putinova režimu a stupiditu jeho stoupenců. Režimu, který je na jednu stranu neskutečně neprofesionální, průhledný až dementní, jenže zároveň je krutý a ve svém fašistickém běsnění a topení se ve vlastních dnes již prakticky neskrývaných lžích paradoxně nepředvídatelný a tudíž i nebezpečný. Ať už má divák na osobu Alexeje Navalného jakýkoli názor, nelze popřít, že jeho urputnost učinit z Ruska normální zemi s normálním perspektivním vedením je věc obdivuhodná. Ale kde není vůle lidu, tam prostě není pomoci. ()
Americká propaganda s veľmi nízkou mierou objektivity (pozor, to píšem ako niekto kto by tiež vojnového zločinca Putina najradšej videl dolu). Navalny je tu vykreslený ako poloboh, ktorý by mávnutím ruky vyriešil všetky problémy Ruska, keby mal takúto možnosť. Napriek šokujúcemu obsahu, si o autenticite telefonátu s jeho dnes už nedohľadateľným vrahom, netrúfam konšpirovať - nie je to v mojej kompetencii. Nesmierne mi tu však vadí americká "video on demand" dramaturgia, s manipulatívnou hudbou, ktorá z celej sociálno-politickej kauzy robí odľahčenú, veselú šou. Navalneho nacionalistickej minulosti (vlogy prirovnávajúce moslimov ku švábom?) sú tu venované približne 2 minúty, z celkových 100, Navalny na otázku odpovedá alibistickým "Putin je zlo a treba sa proti nemu postaviť s akýmkoľvek ruským občanom, či už je fašistom alebo nie je." a film sa k tejto problematike ďalej nevracia. Namiesto toho sa tu opakovane riešia Navalneho "nesmierne zábavné" príspevky na tiktoku, ako i tomu, koľko na ňom majú jeho lipsyncy zhliadnutí a podobné banality. Trúfam si vyjadriť pochybnosti, či práve tento populista je vhodnou náhradou Putina, riešením jeho totalitnej vlády. Ako dokumentárny film bažiaci po pravde za mňa nefunkčné. ()
Je mi úplně jedno, jestli mi někdo bude vyčítat, že jsem se nechala zmasírovat propagandou, protože ten někdo je zas úspěšně zasáhnut jinou. Dobro a zlo existuje. A já si vybírám, že pro mě je Alexej Navalnyj hrdina. Kdyby to byl jen takový tiktokový kašpárek a narcis, tak by se do Ruska nikdy nevrátil. ()
sice se tady úplně nedozvíme kdo Alexej Navalny doopravdy je, kde se vzal a kde se v něm vzala motivace postavit se Putinovi, ale nakonec to není životopis. Co se mi naopak líbí je to, že ač Navalny působí jako sympaťák, který je za svoje ideály schopen leccos obětovat, samotný dokument ho nestaví na piedestal a naznačuje, že i on má svoje mouchy. Hodně prostoru dostává samozřejmě Navalného otrava, z čehož plynou další zajímavé momenty jako ty, kdy sám Navalny volá svým vlastním "travičům". Závěr je pak hodně emoční a naplno ukazuje bezmocnost vůči putlerovskému režimu, jehož jednání (včetně televizních vystoupení samotného vůdce) je vlastně tragikomicky úsměvné, samozřejmě jen než vám dojde že je to realita a že tyhle svině se neštítí ničeho. Označení Navalného spolupracovníků za extremisty pak už nemže překvapit vůbec nikoho, protože dnes je v Russku evidentně v módě označovat všechny za nacisty. Každopádně by mě velmi zajímalo, jaké by byly Navalného šance v případě že by byl zvolen (což je samo o sobě utopie) a jak dlouho by trvalo, než by si na něm smlsli různí oligarchové a putlerovi pohrobci...75% ()
Není asi více nebezpečné povolání než být opozice ve ''svobodných'' volbách pro neomezeného vládce Ruska Vladimíra Putina. Alexej Navalnyj je velice zajímavá postava rozhodně ne bez otazníků ohledně nějakých věcí v minulosti a dokumentární tým mu jde poměrně dost na ruku, ale ještě aby ne. Těžko v tomto případě dostanete k výpovědi i druhou stranu, ale není prakticky nic, čím by mohla Ruská svoloč překvapit, jelikož historie se neustále opakuje a ve světle stále aktuální situace nejde být emočně neangažován. ()
Související novinky
95. Ceny Akademie ovládlo Všechno, všude, najednou
V noci z 12. na 13. března proběhl v losangeleském Dolby Theatre slavnostní ceremoniál 95. ročníku předávání prestižních Oscarů, tedy cen americké Akademie filmového umění a věd (AMPAS). Opulentním… (více)
Ceny BAFTA ovládla válečná vřava
V neděli 19. února se v Royal Festival Hall v londýnském Southbank Centre uskutečnil 76. ročník slavnostního předávání prestižních cen Britské akademie filmového a televizního umění (BAFTA), na němž… (více)