Za mořem

Film o muzikantu a herci Bobby Darinovi není nejhorší, ale potom, co jsem letos viděla Raye a Walk the line, musím s body níž. Snaze oživit životopisnou šablonu tanečními čísly a přidáním Darinova "Méminiho" tleskám, ale smůla je, že právě díky té snaze z toho byl ve výsledku žánrový guláš a i tempo bylo "hot/čehý". Kevin Spacey, kterému bylo v době natáčení 45 let hrál pětadvacetiletého a jeho make-up připomínal načerněným obočím a růžovými tvářičkami spíš Přemka Podlahu. Je zvláštní, že toto ani ona zmatená režie nesnižuje Spaceyho pohodový výkon. John Goodman, Brenda Blethyn, Bob Hoskins ..... další dobré důvody se podívat. (24.05.2006)

Potřásl jsem si rukou s Elvisem, Sinatrou i Láďou Kerndlem a tak jsem pochopitelně rozladěn z toho, že mi nějak unikl Bobby Darin. Takže děkuji Kevinovi Spaceymu za to, že mi ho znovu oživil, báječně ho zahrál, zazpíval i zatančil a ještě mu přitom skvěle kryli záda Goodman s Hoskinsem. Od včerejšího večera si stále pobrukuji „Simple Song Of Freedom" a tak nabízím porovnání, jak se s tímto songem poprali Spacey http://www.youtube.com/watch?v=9pYwEKww5qw a Darin http://www.youtube.com/watch?v=sA3Cc5-Tqfw&feature=fvwrel. (17.07.2012)

Vysněné dílko Kevina Spaceyho, ve kterém po vzoru svého ("titulního") oblíbeného zpěváka řádí jako utržený ze řetězu. Bohužel nejenom pokud jde o herecký - a také pěvecký - výkon, ale také co do způsobu vyprávění. A to radši nemluvím o obsahu, protože Spacey z nějakého důvodu natočil biografii Bobbyho Darina jako hoooooooooodně upravenou verzi toho, co se v jeho životě skutečně dělo. A de facto to v závěrečných titulcích přiznává. V čem je tedy hlavní problém? Přesto, že má Beyond The Sea opravdu našlapané dvě hodiny, je to příliš uskákané a vypravěčsky nezvládnuté. Těžko se to popisuje, museli byste to vidět, ale ta struktura, kdy se něco evidentně děje v Darinově hlavě, někdy během jeho života, s flashbackem do dětství, posunem na začátek kariéry, pak podél jejího průběhu až do finále, které je opět v Darinově - nebo spíš Spaceyho - hlavě, to se prostě nezkušenému režisérovi Spaceymu ukočírovat nepodařilo. Na druhou stranu je tento film ozdoben řadou velmi kvalitních hereckých výkonů - třeba Brendu Blethyn byste zfleku vyměnili za svou vlastní matku, nebo přinejmenším ji chtěli jako jednu z babiček - a hlavním esem je samozřejmě Kevin Spacey, který "do toho" dává všechno, jak byste ostatně od srdcové záležitosti očekávali. Bobby Darin byl rozhodně pozoruhodný a nesporně talentovaný člověk, a jeho písně ( ačkoliv, ruku na srdce, hlavně "jeho" neboli jím interpretované cizí písně) patří do zlatého fondu hudební historie. To a herecké výkony jsou důvody, které jasně mluví pro to, abyste tomuto filmu jeden večer věnovali. Bohužel to ale pro vás nejspíš nebude taková pecka jako třeba Walk The Line. Ve mně nicméně převažují pozitivní dojmy, a protože Beyond The Sea prostě nedával líp ani Julio Iglesias v Tinker, Tailor, Soldier, Spy (a že tam mě to slušně srolovalo), dám trochu neférových 80%. (21.01.2016)

K.Spacey si byl dobře vědom toho, že je na roli příliš starý, proto se z této námitky "vyzul" rámcem filmu ve filmu a celou biografii zpěváka (o němž tady opravdu málokdo slyšel) ozvláštil fantastičnem- setkávání Darina se svou mladší "verzí". Písničky jsou zvládnuté skvěle, hudba šlape, Spaceyho entuziasmus je patrný v každém záběru- vlastně nesledujeme život Bobbyho Darina, ale to, jak ho Spacey hraje. A právě za tuhle energii dávám víc než biografiím J.Cashe nebo R.Charlese. (05.05.2010)

"Look what he did with the time he had. He didn't waste his time." V roce 2004 vznikly dva velmi podobné filmy. Kevin Kline ztvárnil skladatele Cola Portera v De-Lovely a Kevin Spacey se zas pokusil vrátit do života zpěváka Bobbyho Darina. Oba filmy mají krom swingově-biografického námětu i téměř totožnou kostru; oba jsou natočeny stylem, kdy hlavní hrdina (Cole / Bobby) dohlíží na vznik svého divadelního / filmového životopisu a sám jednotlivé scény komentuje. A se vší úctou ke Kevinu Spaceymu je nutno říct, že De-Lovely je v této podobě silnější, protože trojkombinaci "hudba, osudová žena, vážná nemoc" poskládalo dohromady stylem, kdy jednotlivé scény působí jako celistvý příběh a ne jako dramatické ztvárnění Darinova životopisu. Vím, že Kevin usiloval o natočení příběhu o Bobbym dlouho, a nevadí mi ani tak, že hrál hlavní roli v době, kdy byl o nějakých dvacet let starší než Darin v době svých počátků a o osm let starší, než když Darin zemřel. (Otázku věku ostatně velmi hezky reflektuje film samotný, když hned v úvodu jedna z postav na poznámku: "Není na tuto roli příliš starý?" odpovídá slovy: "Pro tu roli se narodil.") O Kevinově přezrálosti to zkrátka není, Kevin je pro tuto postavu skutečně i přes svůj věk jako stvořený. Vzhledově je mu poměrně podobný, umí napodobit Darinovo vystupování a narozdíl od potenciálního zástupu mladších, věkově vyhovujících herců vládne i výborným hlasem, který je místy od toho Darinova téměř k nerozeznání. Problém vidím spíše ve zmateném scénáři, který pod touhou zaznamenat všechny dáležité události Darinova života (nemoc v dětství, první hit, smrt matky) skáče od jedné události k druhé a působí jako nesourodý slepenec scén proložený nějakou tou hudební vsuvkou. Stejně tak Spaceyho lehce inovativní režie na mě působila v některým momentech velmi sympaticky, většinou je ale na takovém zvláštním pomezí mezi lehkým amatérismem a uměleckou kreativitou, že jsem jí na chuť nepřišla. Pro tedy ty čtyři hvězdy? Možná prostě jen proto, že Bobbyho Darina mám celkem ráda. Že Kevin Spacey umí velmi dobře zpívat. (Doporučuju jeho duety s Deanem Martinem z alba Forever Cool.) Že si i přes mnoho výtek tento film časem jistě ještě několikrát pustím. Že dětský a dospělý Darin mají při svém tanečním závěru skvělou chemii. Že tenhle film, podobně jako De-Lovely, přinesl po baladickém konci ještě trochu toho nadšení, protože hudba přece s odchodem člověka neumírá. A hlavně že jsem si po závěrečných titulcích bez přemýšlení zapnula iTunes a pustila Bobbyho Darina. O což šlo v konečném důsledku Kevinu Spaceymu nejspíš více než o chválu kritiky a Oscarové nominace. (10.08.2011)