Režie:
Matěj ChlupáčekScénář:
Miro ŠifraKamera:
Martin DoubaHudba:
Simon GoffHrají:
Eliška Křenková, Miloslav König, Milan Ondrík, Marián Mitaš, Luboš Veselý, Martha Issová, Ladislav Hampl, Ján Jackuliak, Anton Šulík ml., Richard Langdon (více)Obsahy(1)
Do městečka Svit pod Tatrami přijíždí v roce 1937 ředitel velké továrny se svou ženou, aby zde po baťovském vzoru Zlína postavili moderní průmyslové město. Jejich plány ale naruší znepokojující nález mrtvoly v areálu továrny. Novorozenec s mužským i ženským pohlavním orgánem. Monstrum. Případ přesahuje možnosti místních četníků, podléhá maximálnímu utajení a na místo přijíždí tajná policie. Nicméně zdá se, že jediný, kdo chce záhadu vyřešit a nalézt odpovědi a pravdu, je těhotná manželka ředitele. Narazí ale na nečekané překážky, včetně svých vlastních předsudků… (Bontonfilm)
(více)Videa (4)
Recenze (345)
Chlapec má recht. Neoplatí sa utekať. Všade je to to isté. Film o inakosti, ktorý mohol byť ďaleko lepším. Skvelé scény striedali tie slabšie, presvedčivé herecké výkony zase tie menej presvedčivé. Chválim ale krásne scenérie, miestami dosť dobrú kameru a Goffovu hudbu. Retro vizuál nie zlý, ale úplne som mu neuverila. Posledných 25 minút výborných. 3,5* ()
V krátko době již po druhé odcházím z českého filmu velmi spokojen. Úsvitu dominuje vynikající výkon krásné Elišky Křenkové. Pokud jde o samotný film, některé scény převyšují v emocích film jako celek, třeba scéna vyšetření Saši nebo rozhovor s tatínkem. Technicky filmu nemám vůbec co vyčíst, ale trošku mě pálila postava Milana Ondríka, která otvírala téma, které mě narušovalo vyprávění hlavního příběhu. Ve výsledku, ale určitě takovýto film zejména v dnešní době potřebujeme i když si nedělám iluze, že díky němu ubude ve společnosti nenávisti nebo předsudků, ale to neznamená že by se podobné filmy neměli točit, naopak a pokud jsou ještě dobře zpracovány a ještě lépe zahrány, tak jen houšť větší kapky. ()
Pražští hipsterští bolšánci se progresivně posadili na kolena hodnému rudému strýčkovi z Evropské Utopie a sluníčkově zakňučeli, že mají parádně inkluzní, ideologicky prospěšný a v rozkroku děsně palčivý náměteček na filmeček, který do puntíčku plní závěry XXIII. Sjezdu ÚVEU i stranickou doktrínu „již vzhůru psanců této země“. A nebyl by to hodný rudý strýček a předseda Ústředního výboru demagogické pičidity, aby takový marxulibý záměr ihned nezasypal Éčkama. A tak tu v tom našem Kvítečkově „konečně“ mámě pořádné „světové“ audiovizuální veledílo, bezvýhradně vyhovující všem gynekologickým i rasovým standardům moderního libtardismu, v němž přesilná, a jak jinak než veskrze altruistická a přetolerantní mužena z třicátých let minulého století, byť buržoázního původu, v laktační psychóze sveřepě bojuje s odporným tmářstvím konzervativního šovinismu a nesluníčkového kapitalismu! Sice opravdu krásně natočený a solidně zahraný, ovšem nezáživný až xmrti nudný účelový tupokonstrukt „vezměme ubohého, všemi nechutně genocidovaného cigánského hermafroditka a obalte jej hnědou vatou, aby to mělo 2 hodiny a ty Ojra byly někde vidět“. Účelový tupokonstrukt, který se jakože ani trochu (mrkytymrk) ze všech sil nesnaží zcela manipulativně a dezinformačně transponovat kvantitativně zcela zanedbatelnou, avšak fyziologicky skutečnou genetickou malformaci – hermafroditismus – na současnou, macatými pseudogranty a pseudoaltruistickými komunisty podporovanou patoideologickou propagandu úděsně trpících, fyziologicky zcela korektních, avšak údajně nade vši pochybnost genderových mučedníků, čti pohlavně pomatených labilů, které je strašně žádoucí bezvýhradně podporovat v drahém sebemrzačícím přešívání biologického genitálu a v huntování organizmu hormonálním přepólováním, aby se konečně mohli identifikovat jako řádný muž s kundou, žena s pérem, tučnák s bliznou či kapybara s pestíkem, cítit se patřičně ve svém těle, titulovat se Onona a nalézt své opravdové místo ve společnosti bez posměchu, děsivé šikany a ústrků. Jj, takový žena s ryze chlapskými rysy, s ohryzkem, kozama a vyvrtanou dírou si dozajista vybuduje mnohem větší respekt než chlap bez koz a jen s myšlenkama na vlastní štěrbinu. A přitom by stačil kvalifikovaný psychiatr, zakazování internetů nebo trocha bití rodiči. No nic, no, svazáci prostě dostali prachy na možnou solidní a inteligentní retrodetektivku či něco o dětech s rakovinou a zcela soudružsky je angažovaně promr(d/h)ali na Soumrak, plytkou to neomarxistickou agitku, aby úlisně zapochlebovali levičácké agendě. Ovšem agitku s převelikým převýchovným Poselstvím!!! ()
Úsvit těží z neokoukaného námětu - na české, ale myslím i světové poměry - a veskrze umně v sobě snoubí několik tematických či žánrových rovin: od vztahového dramatu přes (pseudo)kriminální příběh až po jistou sociální sondu do 30. let minulého století, avšak s nadčasovým přesahem. Chlupáčkovu snímku by se určitě dalo vytknout pár věcí - viz dobově neautentický projev Heleny (hlavně na poli sarkasmu) či prostetický zjev Ladislava Hampla (určitě bychom v ČS hájích našli "oplácanějšího" kolegu) - ale z mé strany převažují spíše pozitivní dojmy. Hermafroditismus (podobně jako afázie v letošních Němých tajemstvích) není úplně běžný námět a určitě v sobě skýtá i další možnosti. V Úsvitu je toto téma ozvláštněno líbivým dobovým koloritem - zde bych rád pochválil především výpravu, ale i kostýmy - a několika vůdčími dichotomiemi (muž x žena, továrník x dělník, "boží stvoření" x "bezbožné monstrum"). Z hereckého obsazení bych vypíchnul zejména Elišku Křenkovou, ale i Richarda Langdona; rovněž mě zaujala menší role Jána Jackuliaka, který se postaral o jeden z nejsilnějších momentů filmu. Jsem zvědavý, s jakým projektem přijde Chlupáček příště. ()
Možno potencionálne najväčšia výčitka voči filmu, že hlavná postava pôsobí ako vytrhnutá z dnešnej doby a zasadená hlbšie do minulosti, mi pripadá ako jej najväčší klad. Ono ak by sme presne tieto postavy zasadili do súčasnosti a scenár by bol viac menej totožný, nič by sa nezmenilo. Táto štylizovanosť mu dodáva na nadčasovosti a osobne som bol priam nadšený z toho, že som videl náš historický film, kde sa chovali a rozprávali postavy iným štýlom ako sme videli už stokrát inde. Filmu vyčítam skôr potlačenie dôležitej vedľajšej zápletky do pozadia, možno už ale neboli peniaze na nakrúcanie s obvinenými. Alebo išlo skrátka len o hlavnú postavu a obeť a na všetko malo byť nahliadané tak, ako by bola všade prítomná. ()
Galerie (50)
Photo © Bontonfilm
Zajímavosti (9)
- Film mylne zavádza v diskusii pojem "intersexualita", hoci ten bol prvýkrát pomenovaný až v roku 1949 psychiatrom Davidom Oliverom Cauldwellom v diele "Psychopathia Transexualis". Dej filmu sa ale odohráva o 12 rokov skôr. (Arsenal83)
- Hoci sa dej filmu odohráva v roku 1937, je na záberoch jasne vidno observatórium na Skalnatom plese, ktorého projekt pochádza z roku 1940 a dokončenia sa dočkalo v 1943. (LuciusDLX)
- Autorkou plakátu je renomovaná hollywoodská designérka Desi Moore, která navrhla plakáty k titulům jako Tár (2022), Hra o trůny (od r. 2011) nebo Mad Men (od r. 2007). (Azurose)
Reklama