Deset malých černoušků

Takhle by podle mě měla vypadat adaptace, která jednak vzdává hold předloze, ale nebojí se určité části téhle hry na kočku a na myš inovovat, aby byla aktuální i v dnešní době. Atmosférou nejtemnější zpracování, scénáristicky nejvíce uvědomělé (i když neshazuju žádnou z "velkých" verzí, snad až na tu z roku 1974) a herecky naštěstí kompaktní a vyrovnané. Musím uznat, že když jsem kdysi dávno četl předlohu, Černochův ostrov jsem si představoval přesně tak, jak je prezentován tady - tedy žádné idylické panství u pláže, jako tomu bylo v původní filmové verzi, nýbrž deprimující chladný dům na vrcholu skalního převisu, ze kterého jde hrůza už tehdy, když se člověk podívá z okna. Všechny mnou viděné verze jsem hanil za to, že se drží předlohy jen velmi volně, a že mají jiný, optimističtější a pro většinu diváků i stravitelnější závěr. Tady je k mé spokojenosti takřka všechno tip ťop, ale protože jsem zřejmě nevděčník, i zde mi něco brání v udělení plného počtu hvězd. Oceňuju, že postavy jdou skutečně do hloubky díky chytrému užívání flashbacků. Kniha je ale přeci jen trochu jiné médium a její práce s osobností jednotlivých charakterů je do určité míry záležitostí vlastní představivosti a preferencí, což je - minimálně v tomto případě - rozhodně mnohem víc vzrušující, než když nám někdo předkládá svou vlastní vizi. I přes některá hlušší místa si ale myslím, že z téhle verze by měla radost i samotná Agatha (až na tu otřesnou ruštinu : )). (23.02.2011)

Díky vynikajícímu dabingu z ještě téhož roku (Zahajský, Moravec, Sejk, Cupák, Krbová, Županič a další) velmi velmi dobré. Přesto je u mě výš Pollockova adaptace, se známějšími herci a přeci jen zajímavějším koncem (nejsem čtenář A.CH., takže je mi putna, jak moc se filmaři drží nebo nedrží předlohy). (01.12.2012)

V dielach Agathy Christie som predovšetkým oceňoval nápad a konštrukciu diela. V mladosti som so záujmom prečítal jej dostupné diela a bol som s nimi spokojný. Dnes, po desiatkach rokov, keď sledujem adaptáciu jedného z jej známejších diel, už z predošlého dobrého pocitu neostalo nič.  Nespôsobuje to ruština, i keď jej použitie je pri klasickej anglickej detektívke neobvyklé, ale najmä divadelné deklamovanie replík, ktoré vo filme pôsobí neprirodzene. Ak k tomu prirátam neskutočnú rozťahanosť filmu, nevýrazných hercov a absenciu nejakých režijných nápadov, tak je dielo dokonané.  Ak by som tento film nevidel, o nič by som neprišiel. (06.05.2023)

"One little Indian boy left all alone. He went and hanged himself and then there were none." Konečne nie len hororová ale hlavne depresívna adaptácia slávneho románu. Čo v porovnaní s ostatnými kvitujem najviac, je použitie flashbackov, čiže sa dôvody "odsúdenia" jednotlivých postáv dozvedáme nielen z ich rozprávania, čo krásne dotvára charaktery. Spokojnosť. (24.04.2011)

Sovětům se nepovedlo TO hlavní - vytvořit dokonalý zločin. TO zásadní, díky čemu je předloha téměř dokonalá. A trošku mi vadil i rozvleklý začátek, kde se úvodních patnáct minut nic neděje a díky tomu při úvodním pohoštění a před spuštěním gramofonu nikoho z hostů téměř neznáme. Nepotěšil i podobný výběr (ne)herců - Blora a Lombarda jsem si prostě pletl (chápu, že najít mezi Ivany kvalitní herce je obtížné). A ruština, já ten jazyk prostě nesnáším a při vyslovování anglických jmen to tahalo za uši. Naopak potěšily vhodně zvolené flashbacky, ostrov a Vera, velmi podobně jsem si ji jakožto zásadní postavu představoval. Lepší tři po první projekci. (20.05.2014)