McCabe a paní Millerová

Clivá atmosféra podporená smutnou baladickou linkou sprievodných piesní Leonarda Cohena. Smútočné ladenie príznačne dotvára smutný príbeh končiacej sa slobody v Amerike. Konca slobody dlhodobejšieho fungovania podnikateľského nápadu, nelimitovaného a nelikvidovaného vôľou mocnejších hráčov. Vybavovači oligarchov a monopolistov skupujú či ničia všetko, čo im narúša rastúci monopol. Všeobecnejšia myšlienka o limitoch slobody podnikania vynikajúco prenesená do príbehu zakladateľa nevestinca a jeho parťáčky. Prašná atmosféra baníckeho mesta preniká pod kožu, rovnako ako mrznúca sila okolitej uhrančivej prírody. Je len prirodzené, že v takomto prostredí je telesné zahriatie žiadané. Dôstojný nevestinec sa priam žiada. Pretože popri ňom samozrejme funguje v osade aj zahrievanie iného druhu - pohostinstvá. (20.07.2020)

Spolu s Judge Roy Bean další svérázná osadnická hustler postava, Beatty nemá o nic menší charisma. Zde navíc podmanivá snová atmosféra, mix melancholie a dobrosrdečný komedie, romantický prostředí pršavý/ zasněžený důlní kolonie na samotě u lesa, motiv fair-play podnikání nevěstince versus zmrdský praktiky velkých společností (prodej nebo tě zabijeme) — všeho všudy pěkná westernová alternativa. (15.09.2022)

Cohenovy písničky (asi že k nim mám hodně osobní vztah) tu na mě působí jako afterthought – dodatečný romantizující přílepek k možná až příliš nesentimentální variaci na western (kde ovšem nechybí prazákladní romantické klišé o osamělém vlkovi obracejícím naruby život v zapadákově, jinak už by tomu snad ani western nešlo říkat). Několik momentů (holka s kudlou, rozhovor s právníkem) je jen tak ledabyle hozeno do placu, bez příčin i následků. Zpětně do obrazu vkopírovávané víření sněhu v závěrečném dějství doslova bodá do očí (možná to bylo necitlivým doostřením na DVD). Přes tyhle dílčí rušivé elementy to ale jako celek šlape víc než dobře, ne vždy souvislé střípky jakoby nedotaženého děje skládají atmosférický rozmlžený obrázek postupně rostoucího městečka a komunity v něm, pro kterou jsou city, o nichž zpívá Cohen, nedostupným luxusem; obrázek mikrosvěta, který ve své ubohosti, nevyslovených snech a naivním fanfarónství stojícím proti nemilosrdné realitě „divokého kapitalismu“ odráží leccos obecnějšího o životě, i tom našem dnešním. (16.03.2017)

Tohle westernové drama se vyznačuje zejména svým pomalým tempem, které sice nenudí, ale také nějak extra nebaví. Co ale může diváka potěšit, je prostředí kanadské divočiny, v němž se příběh odehrává. Sluchu lahodí také hudba Leonarda Cohena a syrovost filmu. Naopak děj jako takový mě příliš nezaujal a konečná přestřelka tak na mě ani nějak zvlášť nezapůsobila. Proto dávám 3*. (26.12.2012)

Netuctový western bez kovbojského klišé; žádný střet dobra se zlem; Altman se v něm nesnaží glorifikovat zakládající mýtus Spojených států, jak tomu kdysi velela konvence. Také bych jej neřadil mezi „revizionistické“ westerny alá Sam Peckinpah, které jsou přád kovbojkami. Snímek vlastně není příliš akční (asi až na závěr, který k mému potěšení nevyůstí v happyend), takže jej kromě westernu můžeme označit i jako historický film - konkrétně o době zlaté horečky v USA. Hlavní postavou je pasák McCabe, který v zaltokopeckém městě postaví bordel, a jeho obchodní partnerka paní Millerová, prostitutka závislá na opiu, se kterou McCabe má dost ambivalentní vztah. Divákovy je zároveň jasné, že mezi nimi zahořel plamen lásky, o to je tragický závěr tragičtější. Režisér má smysl pro historický detail: zajímavou problematikou, které bylo v oné době velkým společenským tématem, je setkání čínské imigrace s americkou puritánskou společností (tehdy se v USA mluvilo o „žutém nebezpečí“, které přináší morální zkázu). Film kromě popisování tvrdých poměrů přistěhovalcu na Americký západ také letmo naráží na problémy, jako je organizování prostituce a obchodu s drogami mezi Číňany a střet různých kultur: v závěrečné scéně paní Millerová inhaluje opium v čínském opiovém doupěti; horníci z města v baru diskutují o tom, zda je tělo čínské prostitutky stejné jako tělo bílých žen apod.. Další kladnou stránkou filmu jsou písně Leonara Coena, které svojí tesknou monotónností jaksi ladí s celkovou atmosférou. Film bych sice nenazval mistrovským dílem, rozhodně ale stojí za vidění. (20.06.2011)