Husar na střeše

Husárek je mladý, vlasy rozcuchaný a husarka paličatá za manželem chvátá. Mor a cholera, bledé mrtvoly, daleká cesta za domovem, spousta hysterických, podlých a nakažených postav. Hnus jak trus. Dalo by se říct, že je to příběh o době, kdy si Bůh vybíral dovolenou a film o lásce, před jehož sepsáním zřejmě podlé plynárny odpojili chudému scénáristovi dodávku rajského potěšení. (22.03.2017)

V roce 1832, kdy asijská cholera pustoší Provence a celý jih Francie, sem přijíždí Angelo, mladý italský důstojník. Z jeho země ho vyhnala rakouská tajná policie, protože patří mezi odhodlané vlastence. Ve Francii se skrývá mnoho jeho přátel, italských bojovníků za svobodu, proti rakouské nadvládě. Ale neméně je tady i rakouských tajných. V prvním hostinci se Angelo ptá po příteli Magionarim, ale dozví se jen, že ten uprchl, jakmile se v oblasti objevila cholera. Voda ve studních je nakažená, nemocných a mrtvých stále přibývá. Okolo opuštěných domů se slétají havrani a zvykají si na chuť lidského masa. Stejně tak i zdivočelí psi. Když se Angelo setká s Magionarim, zjistí, že se jeho přítel dal do rakouských služeb a musí opět prchnout. Města jsou však neprodyšně uzavřena z obav před zavlečením nákazy. Proto putuje liduprázdnou krajinou, kde narazí jen na loupeživé bandy nebo na vojáky, kteří chytají pocestné a zavírají je do karantén, aby zabránili dalšímu šíření epidemie. Tam, v uzavřených budovách žijí lidé mnoho dnů pohromadě a je jen otázkou času, kdy mezi nimi někdo tou strašnou chorobou onemocní. V karanténách se umírá rychle. Angelovi se podaří vniknout do města, ale při pokusu napít se z kašny, je přistižen a podezíravými měšťany obviněn z travičství. Lidé se podezírají a udávají navzájem, bezpečí už nelze hledat ani mezi nejbližšími. Panika a strach vládne všude. Angelo uprchne do cholerou nakaženého domu, kam se nikdo neodváží a potom dále po střechách. V prázdném domě, kde se schová před bouří, se setká s markýzou Pauline de Theus, která ho beze strachu pohostí a nechá odpočinout. Ráno však musí dál a za městem konečně najde svého přítele Giuseppa i další italské spolubojovníky. Řekne jim o zradě Magionariho a přijme úkol dopravit zpět do Itálie peníze na revoluci. Na cestě domů se Angelo znovu setkává s Pauline. Ta opustila město a vydala se sama hledat svého manžela. Ačkoli nemají společnou cestu, Angelo se rozhodne ji doprovodit. Všude je přece plno nebezpečí, v zemi vládne chaos a jeho matka mu vždy kladla na srdce, aby pomáhal potřebným. (22.06.2010)

Tomuto zpracování Gionova románu se dá vytknout jen jedna věc, a to ne ta, že náš ušetřili důkladnějšího pohledu na epidemii cholery. Je to chování hlavní hrdinky. Knihu jsem četla až na základě filmu, a potvrdila moje podezření. Pauline se ve filmu chová naprosto iracionálně, neustále prosazuje svoji vůli. Autoři nepřirozeně emancipovali ženu z 19. století chováním ženy z konce 20. století, což poněkud narušuje atmosféru příběhu. (22.03.2005)

Impulzivní Ital s ocelovou imunitou a umíněná, bledá aristokratka na předlouhé cestě kouzelnou přírodou. Zobrazení epidemie cholery bylo bezchybné, ležící těla s kamenným obličejem a průzračnýma očima ležela vždy na správných místech a naaranžována tak, jak měla být, aby vyvolala úzkost. Nicméně stopáž mi přišla neúměrná tomu, co se ve filmu dělo. Kouzlo film má, ale neobsahuje žádný skvostný moment a střihač měl trochu zaúřadovat. (14.10.2011)

Silný príbeh, výborne zahraný, s pútavou naráciou a so slušnou výpravou. Tieto kladné aspekty filmu len podporili už aj tak výbornú, naturálnu dobovú atmosféru. Do očí mi udrel hlavne kontrast medzi na pohľad príjemným prírodným prostredím a všadeprítomným zúfalstvom s realistickým vyobrazením epidémie cholery, pričom niektoré scény v tomto smere si budem pamätať poriadne dlho. Smutné a desivé.... taký bol celý film a s nádhernou J. Binoche ako čerešničkou na torte. Silný nadpriemer. 85/100 (12.05.2017)