Režie:
Claude BerriKamera:
Bruno NuyttenHudba:
Jean-Claude PetitHrají:
Yves Montand, Gérard Depardieu, Daniel Auteuil, Elisabeth Depardieu, Margarita Lozano, Ernestine Mazurowna, Roger Souza, Chantal Liennel, Armand Meffre (více)Obsahy(1)
Nejrozsáhlejší prózou francouzského spisovatele Marcela Pagnola je jeho dvoudílný román Živá voda. Vrací se v něm, tak jako ve většině svých děl, do rodného kraje Provence, okolí městečka Aubagne blízko Marseille. V roce 1952 Pagnol svůj román sám zfilmoval pod názvem Manon od pramene.
O třicet let později francouzský režisér Claude Berri vytvořil novou dvoudílnou adaptaci. Scénář napsal spolu s Gérardem Brachem, ke kameře si pozval renomovaného kameramana Bruna Nuyttena. Také při hereckém obsazování měl režisér šťastnou ruku: pro Yvese Montanda byla role Césara jednou z životních příležitostí a Daniel Auteuil získal za interpretaci prosťáčka Ugolina francouzskou prestižní cenu Césara. Hvězdné obsazení doplňuje Gérard Depardieu a půvabná Emmanuelle Béartová.
Kraj kolem Aubagne, vyprahlé podhůří Alp, nedává jejím obyvatelům velkou příležitost k obživě. Vše závisí na dostatku vody a kvalitě půdy. Horké slunce a práce tvrdá jako kamení na polích, formuje charaktery lidí, kteří jsou často velmi neúprosní k sobě, stejně jako k ostatním. César se svým synovcem Ugolinem se těší, že lacino vykoupí majetek po zemřelém sousedovi. Jeho pozemek má totiž cenu zlata, je na něm pramen, o kterém nikdo neví...
(oficiální text distributora)
Recenze (148)
Obdivuhodně krásný film. Výkon Gérarda Depardieu je naprosto famózní! Skvělá kamera jen umocňuje dokonalý filmový zážitek. ()
Film z francouzského venkova sice nemusí sednout každému, pro milovníky rodinných ság je však lahůdkou. Velmi zajímavá a mimořádně krutá zápletka. Daniel Auteuil opět vynikající. 80% ()
Najprv som videl pokračovanie (Manon od pramene), ale tento prvotný film sa mi páčil o kúsok viac. Bolo v ňom aj výrazne menej nudnejších pasáží. Pekné kopcovité prostredie a intrigy (občas zasahujúce do komična) sú preskupené celým filmom, hoci Montand dostáva menej priestoru, ako v pokračovaní. Zaujímavé sledovať nazeranie na životy predovšetkým z pohľadu intrigujúcej strany a "tešiť sa", že im ich intrigy vyšli. Zaujímavosťou je, že Depardieuovu manželku vo filme hrala jeho vlastná žena. ()
Škoda, že předloha byla jasně daná, protože asi každý, kdo se na film dívá si přeje, aby se nakonec hrbatému Jeanovi podařilo překonat překážky od místních darebáků, aby mu často pršelo a hlavně, aby došel na to, že na jeho pozemku je pramen. Tomu ale tak není a tak se ubohý Jean protlouká nástrahami života víceméně neúspěšně až do brzské smrti. Vynikající výkony herců, ať už těch vysloužilých, nebo těch začínajících. ()
Nádherné a upřimné drama. Krásně smutné a lidské. ()
Tři mrazivá poselství na druhé straně krásné pohlednice. To, že člověka zasadíte do kypré půdy malebné Provence, ještě neznamená, že nemůže být odporný a sobecký lump. Lidé jsou na omylu, když se domnívají, že nasazení všech sil jim dává právo na úspěch. A ani největší rozmary přírody nejsou horší než cynismus a krutější než lidská schopnost přát zlo členům vlastního druhu. ()
Oslava nezkažených duší venkova Provence, příběh čekání na osud sousedovy kozy s tuhým kořínkem. Velejemná charakterizační hudba. Pro verzi s Donutilem se ovšem valně nepřimlouvám. ()
Claude Berri, bezpochyby skvělý režisér si vybral k natočení Pagnolovu (což byl skvělý spisovatel) předlohu ze skvělého prostředí a obsadil ji skvělými herci. No a takto vzniknul skvělý film. Poselství nese jasné: Že jsou venkované milí, vstřícní a charakterní? Tedy lepší než měšťáci? Hovno. Sám jsem z venkova. Kurvy závistivé, všehoschopné to jsou. http://www.youtube.com/watch?v=V44E_YanQsg&feature=related ()
KARAFIÁTY HNEVU I. ()
Že Provence umí být pořádně mrazivá, vím už z perfektního MR 73. V něm byl Daniel Auteuil respektovaná herecká hvězda, tady na sebe teprve upozornil. Zanechal velmi dobrý dojem, a dokonce se nebojím říct, že v jeho stínu zůstal jak mnohem slavnější Yves Montand, tak nastupující Gérard Depardieu. Jean od Floretty mi připomněl francouzské nemorální thrillery šedesátých let. Na začátku je neutrální úmysl, nebo alespoň pochopitelný. Sled událostí ale konatele postupně korumpuje, až nakonec dopadne jako zlosyn. Poetická atmosféra venkova, v niž se zdánlivě nemůže stát nic zlého, ještě zvýrazňuje nadcházející tragédii. ()
Velmi silný klenot, který jsem opomíjel !!! Velmi lidský film, který sebou nese řadu ponaučení. ()
Klasický příběh o lidské závisti a falešném přátelství. Nádherný snímek, ve kterém Gérard Depardieu doslova exceluje. Velice příjemné bylo sledovat Depardieův optimismus a entuziasmus v jeho zemědělském snažení. Těžký život, ve kterém se střídají vítězství a prohry vyvrcholí velmi tragicky. Opravdu film pro milovníky filmu a silných příběhů. Film pro diváky s citem. ()
Překrásně zpracované drama, při kterém si lidé dokáží hrát s někým jiným, až to vede k smrti. Příběh je překrásný, ale velmi smutný. Bylo mi líto, že příběh skončil takto, ale je možné, že ještě neskončí... Velmi krásný příběh, který byl velmi krásně zfilmován. ()
Nádherná podívaná. Tenhle film jsem viděl před hodně lety v TV a uchvátil mě. Konec filmu dává tušit o čem bude Manon od Pramene. ()
Kam až dokáže zájsť lachvatosť niektorých ľudí. V tomto prípade nejde o žiadne zvláštne majetky ani cennosti, len o obyčajnú pôdu na pestovanie ešte obyčajnejších karafiátov a prepotrebnú vodu. Dvaja napohľad nevinní farmári spôsobujú tragédie a to je všetko, čo sa deje v tomto filme. Hlboké prehlboké psychologické vykreslenie postáv predchádza všetkým udalostiam a tak až na úplný koniec filmu nastane nejaký posun a to už unudeného diváka neprebudí. A to má prísť ešte druhé pokračovanie, pokiaľ náhodou unudený divák precitne. ()
Nikdy mě nepřestanou fascinovat tyto malicherné boje o půdu. Čeho je všeho člověk schopen za kus hlíny. Pravda, Provence nádherná JE prosluněná, rozkvetlá, takhle nasnímaná tady další persona v ději ..ale stejně. ()
Představte si, že na to dnes půjde mládež do kina. Představte si, že dnes někdo takový film vůbec natočí. Přesto a zároveň proto je tenhle film o zelenině a vytrvale tišeném hlásku svědomí velmi silný. 80% ()
Moc pěkné zpracování knižní předlohy. Na filmu je nejsmutnější to, jak je pravdivý - malost a chamtivost skoro vždy porazí ideály a snahu. A právě v tom je největší síla téměř komorního příběhu o jednom dědictví se zakopaným psem. ()
Pěkný film, plný chamtivosti, naděje a následně zmaru nad vrtochy přírody, nezájmem vesničanů a zlem v podobě farmáře Césara a jeho synovce Ugolina(1987 César: Daniel Auteuil – Nejlepší herecký výkon), jež svoje zisky staví nad život člověka. I přes počáteční úspěchy, hrbáč Jean, marně svádí boj s počasím a hlavně se zlomyslností sousedů. ()
3,5* Daniel A. k nepoznání... ()
Reklama