Pes baskervillský

„Strašidlá neposielajú listy.“ Čítal som pár kníh a komiksov so Sherlockom Holmesom, videl som filmy s Robertom Downeym a seriál s Benedictom Cumberbatchom, ale vyložene baviť ma vždy bavil len jeden príbeh: hororový Pes Baskervillský. Holmes má ešte prácu v meste a tak s dedičom baskervillského panstva do ponurej oblasti odchádza len starý dobrý Dr. Watson. Prostredie je pre mňa ako hororového fanúšika dokonalé. Temné močiare, do ktorých už mnohí išli... a nevyšli. V ich tesnej blízkosti sa nachádza sídlo Baskverille, opradené starými a najmä strašnými legendami o šialencoch a pekelnej príšere, zabíjajúcej ľudí. Jej desivé zavíjanie sa nesie nad hrôzostrašnými, nočnými „blatami“. Wow. Môžem tento príbeh vidieť sfilmovaný stokrát a vždy ma baví. Prirodzene, vytráca sa moment prekvapenia, keďže už dávno viem, ako to dopadne. Ale aj tak ma to baví. Spracovanie z roku 1983 je vydarené, ale jemne pokrivkáva výprava. Nie, že by nebola atmosférická, ale proste som čakal ešte niečo lepšie. Predsa len je tu poznať starší rok výroby a televíznu produkciu a miestami to až moc pripomína to, čím to aj naozaj bolo: filmové kulisy. Naopak, potešil ma fajn kasting (v akom inom filme uvidíme Doylea a Makepeaceovú?). Scenár: Charles Edward Pogue (Psycho 3, Kull dobyvateľ, Mucha, Dračie srdce). (07.02.2018)

Výborná adaptácia Psa Baskervisllského, ktorá ďaleko preshauje rámec a štandardy bežného televízneho filmu. Film sa, až na zopár detailov, verne drží predlohy. Zachováva vývoj udalostí, postavy, častokrát aj mnohé repliky. Zahŕňa všetko podstatné, nepotrebuje vynechávať. Dokazuje, že sa ten príbeh dá celý elegantne zhutniť do jedného filmu, a pritom s veľmi uspokojivou stopážou. Natáčané v pekných exteriéroch, a vo velľmi prirodzene a živo vyzerajúcich interiéroch (na rozdiel od nepodarenej a lacno pôsobiacej verzii filmu z roku 1959). Pravdepodobne mnoho scén z bažín bolo natočených v štúdiách, no neublížilo im to. Vyzerajú realisticky, a spolu s tou hmlou a výbornou hudbou sú veľmi atmosferické a dramatické. FIlm poteší nielen fanúšikov, ale aj ľudí neznalých predlohy, ktorí majú výhodu, že príbeh a rozuzlenie nepoznajú, pretože film, tak ako kniha, sa veľmi dobre hrá s napätím, zamotávaním, a postupným odhaľovaním skutočností. Ak sa rozhodujete, ktorú z filmových adaptácií Psa Baskervillského si vybrať, tak jednoznačne odporúčam túto! (11.12.2018)

Podle mě nikoliv nejlepší zpracování slavného příběhu. Samozřejmě, setkání a propojení Martina Shawa s lehounce prošedivělými spánky a Glynis Barber je opravdu pikantní, Dalimil Klapka, Ilja Prachař, Ilja Racek, Zlata Adamovská, Antonín Molčík, Jan Skopeček, Stanislav Fišer či Jiří Štěpnička v dabingu (Filmové studio Barrandov dabing, 1986) jsou skvělí, ale filmu hrozně moc chybí atmosféra, a z močálů a blat trčí jevištnost a studiovost na sto honů. V tomhle byl mnohem lepší Fisherův film z konce 50´s s Peterem Cushingem a André Morellem. (13.11.2011)

Zpracování tohoto příběhu Arthura Conana Doyla je opravdu mnoho a tento snímek řadím k těm lepším, i když ne absolutně na špičku. Herecké obsazení je výborné a český dabing Dalimila Klapky, Iljů Racka a Prachaře či Jiřího Štěpničky je vynikající. Atmosféra temných blat na mne působila hrůzostrašně, zejména když se utopil ten kůň. Dnes s odstupem času a vývojem techniky, je patrné studiové provedení temných močálů, ale snímek je klasikou, která si své kouzlo určitě uchová. (02.05.2012)

Tento televizní film z roku 1983 je dle mého názoru nejlepší filmová adaptace geniální knihy. Výborné herecké obsazení, skvěle vybrané prostředí blat a ponurá dusná atmosféra korunovaná vskutku démonickou podobou psa degraduje všechny dřívější i pozdější pokusy o zfilmování na chudičké příbuzné, nesahající tomuto dílku ani po kotníky. Navíc se tato adaptace až na pár maličkostí ( které ale atmosféru tvoří ještě dusnější ) věrně drží knižní předlohy, nač taky upravovat něco, co je dokonalé. (04.10.2007)