Taneček přes dvě pekla

"Tak co s ním budeme dělat ??" - "Tak když se tak rád točí, co z něho udělat třeba kafemlejnek nebo nebozízek ??" ;) Ačkoliv Taneček přes dvě pekla rozhodně divákovi nabízí poměrně vtipné dialogy i myšlenky, jako celek za moc nestojí, když třeba moje vlastní představy o pekle, nejen o tom filmovém, zejména co do té nesmírně otravné hudby a žalostně ohyzdných tanečních, nezřídka i těch hereckých, kreací, naplnila režisérka Jiřina Pokorná - Makoszová skutečně dokonale.. (12.09.2015)

Peklo první kategorie je nic moc, zato peklo druhé kategorie je pětihvězdičkové. Některé herce opravdu pod čertovskými maskami nelze rozpoznat, přestože se jedná o taková esa jako jsou pan Nárožný, Dvořák či Preiss. V pohádce se téměř nic neděje, tak aby byla alespoň přiměřeně dlouhá, jsou zde použity jako vycpávky (nepříliš povedené) písničky. (05.04.2012)

John Travolta, Horečka sobotní noci (1977) versus Pavel Trávníček, Taneček přes dvě pekla (1982). Vlnícím se čerticím v upnutých, blyštivých sakumpacích chybí v pekle už jen barvy měnící parkety a nad hlavami pořádná diskokoule. Pavel Trávníček se v tomhle harému ocitá sice za trest, ale jak pravil klasik: “Dámy a pánové, nechci se vás dotknout – kdo z vás to má?“. Zábavná nedělní studiovka, která dokonale plní účel = spokojeně trávit vepřo, knedlo a komparovat přítelkyni s Janou Paulovou. (17.12.2017)

"Uvědomte si, že jsme pekelný výzkumný ústav." Supermoderní studiová slátanina, ve které se člověk dozví o tom, že existuje peklo první kategorie, představující matriarchát ovládaný "Peklindou" v podání Karolíny Slunéčkové, nekompromisně vládnoucí čerticím Mefisce, Belzebce a Pekelce, které nejraději poslouchají "Šuby duby trisko disko" s texty Miloše Kratochvíla z dvoukotoučového magnetofonu, nebo sledují vysílání "Čertovize" s Pavlínou Filipovskou, zatímco peklu druhé kategorie vládne tradiční "Luciper" Josef Větrovec, jehož poddaní jsou čerti Petr Nárožný, Viktor Preiss, Josef Dvořák a Ota Jirák. (13.09.2015)

Jedna z těch tuctovějších studiových osmdesátkových "pod hodinu" pohádek obložených papírovými kulisami a proložených spoustou písniček, které jsou podstatně slabomyslnější a nevýraznější než třeba v Co Takhle Svatba, Princi. A kriticky vzato, i ty písničky jsou spíš do hudby mluvené slovo. Za zapamatování nestojí skoro nic, kromě toho, že tu moderní čertice trsají na disko hudbu, a že tu Jitka Molavcová, Naďa Konvalinková a Jana Paulová vypadají velmi mladě (však taky 1982;)) a nosí vcelku přiléhavé overaly:) Není to nic, co by uráželo, a ve své třídě je to čistý průměr, takže asi 50%. (25.12.2012)