Otčina

Lidem, kteří se nezajímají o novodobé dějiny, jmenovitě o II. světovou válku snímek zřejmě nic neřekne. V každém případě historická fikce se změnou dějin v období největšího válečného konfliktu v dějinách lidstva nutí k zamyšlení. Hrůzy druhé světové války nesmí být nikdy zapomenuty. Těch, kteří je zažili na vlastní kůži, jakož i těch, kteří aktivně bojovali proti hrůzám fašismu již bohužel ubývá. Nikdo z těch, kteří druhou světovou válku nezažil si nedovede představit, jaká to byla doba. Jak moc si dnes můžeme vážit každodennosti a naše starosti v porovnání s tou dobou jsou jen malichernosti. A přitom v kolosu dějin mohlo stačit tak málo a to, co vidíme ve snímku Otčina jsme skutečně mohli prožívat my všichni. Na snímek jsem se díval z pohledu obyvatele České republiky. Muže, jehož dědové aktivně bojovali proti Německu... Bývalá budova Federálního shromáždění (nyní RFE) jako Zicherskomando SS, národní památník na Vítkově jako škola Hitlerjugend... Vím, ve filmu to má představovat Berlín. Ale ta představa... Skvěle natočený film a díky za něj. Rutger Hauer zde podal naprosto famózní výkon a celou hodinu a třičtvrtě jsem mu jeho příslušnost k SS, jakož i lásku k jeho synovi a trpké zklamání ze zločinného zřízení vlasti naprosto věřil. Skláním se před jeho hereckým výkonem. Nemohu souhlasit s tvrzením některých komentářů, že se jedná o "béčkový" film. Je to naprosto skvělý film, který má své poslání a své místo. Je s podivem, že mu není věnována větší pozornost. (20.07.2012)

V každém případě se jedná o naprosto originální a velmi zajímavé téma. Bohužel pro českého diváka je těžko stravitelné pražské prostředí vydávané za Berlín. Také se ve filmu objevují historické nesrovnalosti - jestliže zlom ve válce nastal neúspěšným vyloděním v Normandii, jak mohl v roce 1964 být naživu R.Heydrich, těžko uvěřitelný je také stále žijící Stalin a stejně tak 20 let trvající válka na východní frontě (navíc těžko říct jak by válka probíhala v 60. letech, kdy už by všechny mocnosti disponovaly jadernými zbraněmi). Nicméně konspirační teorie, ještě navíc v utopickém prostředí, jsou mým šálkem čaje a přesto že se z původní myšlenky dalo vyždímat mnohem víc, dávám za 4. (10.11.2004)

"Našel jsem protézu pana Bühlera u něj v domě. Dost dobře nechápu, proč by měl na jedný noze doskákat dolů k jezeru a pak spáchat sebevraždu." Kdyby Hitler vyhrál válku, tak bych asi uměl německy a hajloval bych stejně neupřímně jako SS detektiv Xavi March. Jeho naivita se mi vůbec hodně líbila a pošťuchování s gestapem bylo hodně dobrý. To největší tajemství války pro mě tedy bylo trošku zklamáním, ale hledání pravdy mě celkem bavilo a naučil jsem se báječnou motlibu: Vůdče, můj Vůdče, seslaný mi Bohem, ochraňuj mě až do konce života. Ty, jenž jsi spasil ... (21.04.2022)

Naci netradiční prostředí je vlastně hnacím motorem a lákadlem pro diváka, který však zjistí, že jde ,,pouze,, o atmosféru jinak klasické spiklenecké detektivky. Ono by to také chtělo trošku vyšší rozpočet, aby jsme si mohli užít coby/kdyby..film by to jistě proslavilo, ale stal by se okrajově nebezpečným a pleškonáckama uctívaným kultem a pod to by se moc tvůrců podepsat nechtělo. Možná proto je to zpracováno s rozumem, v mezích a nikdo neměl zapotřebí být ortodoxní, toho si cením. Vynikající dílo! Jen je mi líto, že jsem se jako 11letý klučík v Praze, nejuknul na natáčení (12.01.2015)

Prvotní myšlenka tohoto filmu je výborná - hypotetická fikce, jak by svět vypadal, kdyby 2. světovou válku vyhrálo Německo. Vlastní realizace ale už tak dokonalá není. Nepřesvědčivé scény, podprůměrné herecké výkony, rozporuplné vyznění - Otčina chce být zároveň Orwellovským mementem i progresivní sci-fi vizí, ale ztroskotává na tom základním - na filmovém řemesle... (10.07.2007)