Tlumočnice

Za jiných okolností by se jednalo o naprosto solidní thriller, který ale dobrý námět zabije tím, že se vlastně odehrává jen v hlavě Nicole Kidman a všichni ostatní se tam tváří jako tak nějak do počtu. Přitom celou dobu doufáte, že film ve výsledku nebude marný a předvede solidní výpravu. No, jenže po shlédnutí si uvědomíte, že tomu tak vlastně nebylo. Spíše se Vám bude zdát, jak kdyby se celý příběh opravdu odehrál sobecky u Nicole v bejváku na pohovce. Nicméně za závěrečnou napínavou scénu jak špagát napnutý mezi dvěma mrakodrapy a hlavně za Seana Penna si to čtvrtou hvězdu zaslouží. Především tedy díky závěru, který mi opět dokázal, jak skvělým a upřímným hercem on je. (24.12.2016)

Tak zaprvé.. Obdivuju herectví Seana Penna a Catherine Keener (ta bohužel nedostává tolik prostoru jako ústřední duo), a taky retrostyl vyprávění režisérské legendy Sydneyho Pollacka, který po nedávných nezdarech (Náhodné setkání) chytá další dech. Slovo thriller bere podstatně neuspěchaněji a realističtěji než v podání depresivní a masivní akce Michaela Baye či mladšího z bratrů Scottů. Pollack svým hrdinům dává prostor, nechává je jednat logicky (i když to scenáristům občas SILNĚ škobrtne) i spontánně. Tlumočnice ve službách OSN vyslechne šeptem vedený rozhovor, rozproudí tak obavy z možného atentátu. A i agent, který je na ní nasazen, jí nakonec uvěří, zároveň ale vidí možné vedlejší úmysly. Filmařům bylo zároveň i umožněno natáčet přímo v sídle OSN, což pomáhá realističnosti, zrovna jako bravurně zvládnutá scéna z druhé poloviny snímku v autobuse, kdy se spojí shodou okolností několik dějových linií. Omlouvám se za menší „úvahu“ a nevím, proč právě v tomto případě se mi to dostávalo do hlavy, ale při sledování uvěřitelných dialogů mezi Kidmanovou a Pennem, při práci s psychologií postav, se scénářem, s režií, střihem, kamerovými a zvukovými možnostmi, hudebními motivy atd. atd., uvědomil jsem si (POCHOPITELNĚ s přihlédnutím nejen na finanční možnosti) v jak propastné krizi je tuzemská kinematografie! Tady jsou to sice slabé 4hvězdičky, ale za tu "staromódnost" stále 4.. (07.02.2006)

║Rozpočet $80miliónov║Tržby USA $72,708,161║Tržby Celosvetovo $162,944,923║ Politický thriller s výborným obsadeným ale nie až tak pútavým scenárom, kvôli svojej ťažkopádnej rozťahanosti. Téma o konšpirácii a atentáte ale udržiava po celý čas v celku slušné napätie ale v konečnom dôsledku sa nám dostáva len mierne lepší priemer, ktorý len poľahky zapadne medzi tie filmy čo nemajú žiadnu pamätnú scénu a tak si po dlhšej dobe ani naň nespomeniete. (08.07.2008)

Filmařským řemeslem jistě kvalitní >pollackovsky rutinní politický< thriller, scénáristicky však značně přitažený za vlasy a celým svým příběhem falešný tak, jako ten atentát, který se (ne)měl stát... Vylhané, americky pokrytecké, přesycené tisíckrát snad obehranými klišé, kdy ke konci už člověk nevěřícně kroutí hlavou - a statečná tlumočnička pláče a tvrdý agent pláče a krutý diktátor pláče - a soudný divák se špetkou zdravého rozumu pláče nad tím, kam až jsou schopni zajít tihle hollywooodští >filmachři< ve své snaze o >masovou zábavu s poselstvím< co vydělá zase nějaký ty těžký prachy... Vlastně jako celek je tahle podívaná ve své podstatě tak zoufale průměrný film, že tři vězdičky mu zachraňují snad jen ty brilantně snímané NewYorkské reálie s pohledem do sídla OSN... - - - P.S. Kolik tisíců lidí v celé Africe denně umírá doopravdy a za jakých okolností, nechť si laskavý inteligentní divák raději aktuálně zjistí sám... P.P.S. Podtitul filmu "Pravda nepotřebuje překlad" nepotřebuje komentáře. Pravdou je, že Universal odešel i s těmito svými spektákly z česka kamsi do universa... ;-) Škoda, že na to doplatí fanoušci těch jiných a výborných filmů... (03.05.2006)

Ďalší z pohľadov na genocídu, tentokrát prostredníctvom prežitku jednotlivca – pohľad na problémy Afriky bez nej, viacmenej postrádajúci zábery na mŕtve telá a vraždenie, však nič neuberajú z dramatična. Podstatou je slabosť – mocných aj tých, čo trpia. Bezmoc riešiteľov i bezzubosť veľkých spoločenstiev stojí oproti ich okázalosti. Krehkosť Nicol iba zvýrazňuje tento fakt. Nie nedôležitou súčasťou doplňujúcou politický príbeh sú osobné príbehy hlavných postáv. Spolu tvoria vyvážený snímok v ktorom sa chvíle napätia striedajú s uvoľňujúcim pokojom a vznikajúcou blízkosťou. Medzi riadkami sa skrýva to, čo Hotel Rwanda kričal nahlas – mierotvorné organizácie sú iba lesklé mydlové bubliny. V skutočnosti je každý SÁM! (25.02.2006)