• derryl
    ***

    The Who: "Who are you?" Na to si asi režisér filmu před začátkem natáčení neodpověděl. Fotbalové chuligány pojednal jako v životě neukotvené jedince, kteří neví, co se sebou. I když se tvůrcům nedá upřít, že se snažili o realističnost a pravdivý pohled, výsledek je velmi rozpačitý a divák odchází z filmu s pocitem, že by to chtělo více pracovat na scénáři a lépe vykreslit hlavní hrdiny do plastičtějšího a životného tvaru, abychom se nedívali jen na "paka", co chodí na fotbal.(6.1.2013)

  • igi B.
    **

    Dvě uzoufané hvězdičky, tak nějak >Ultus funtra(s)< , jak řekl by pan Spejbl, že... Asi by to byla větší legrace, než celý tenhle film. Pořád nechápu to žánrové zařazení coby "komedie". Vlastně mi vůbec uniká, co chtěl kdosi tímhle dílkem říct. Za každou cenu... Paradoxně ho totiž nejvíc kazí ony nuceně >žertovné< momenty, ponejvíce kašpar Lábus, nudně šaškující, huhlající, za každou cenu cosi tradičně ze sebe >hrající< ... A tak - citujíce ze závěru filmu "...a to je vlastně všechno, ani málo, ani moc..." - fakt mám pocit, že je to škoda. Tohle téma totiž mělo na daleko víc. Tož tak nějak...(25.4.2007)

  • Sista
    **

    fenomén ultras je z mnoha hledisek (včetně filmového)zajímavý - násilí a alkohol jako odpověď životní nudě, kompenzace vlastních komplexů atd. Bohužel v Non Plus Ultras, místo aby se soustředili na podstatu problému, podali žánrový obrázek partičky fanoušků se zbytečnými vedlejšími děj. linkami. Celou dobu sem si říkala: Nebylo by to lepší jako dokument, nebo aspoň polodokument? Nebylo by to poutavější, silnější, zapamatovatelnější? Přesto silnější 2* - nečekala sem nic a něco přece jen dostala..(25.4.2007)

  • RockChick
    **

    Achich ouvej. Zase pláču nad pomníčkem české kinematografie. Tolik let po revoluci, a stejně je to pořád jedno a to samé, děs a bída: Buď si pořád hrajeme na tom svojem písečku tragikomiky, které nikde ve světě stejně nerozumí (i já jí už přestávám rozumět), nebo se topíme v neustálých variacích na komunistickou minulost, pořád omílané téma, které po Hřebejkových Pelíšcích stejně už nikdo nepřekoná, a naposledy se snažíme napodobovat zahraniční tvůrce, kterým však samozřejmě zatím nesaháme ani po paty. Non Plus Ultras je prezentován coby The Football Factory z českého prostředí (pokud jsem to tedy správně pochopila), pouličních bitek a vůbec fotbalového fandovství se však jen velice poskrovnu dočkáte. O tom však žádná, nikdo není taky pořád zvědavý na partu namachrovaných týpků, jejichž zálibou je rozbít všechny obličeje v zorném poli. Nemám žádné námitky na příběh, který má tohle všechno jenom jako skoro neviditelné pozadí a soustředí se spíše na životy samotných protagonistů, problém Non Plus Ultras je, že film však žádný PŘÍBĚH nemá. Pokud ano, tak je to jen jakási směska podivných portrétů, nesmyslných prvků, které ve filmu takřka postrádají motiv. Během sledování mi v mysli vytanula taková spousta otázek, na které mi však vůbec nikdo ani v závěru nedal odpověď (Co má hlavní hrdina za práci, když očividně příjem peněz mu nechybí? Kdo byla tajemná žena, kterou Kaiser v hospodě neváhal hned ojet? Kam se uchýlila rodina hrdinovi tety a strýce, poté co od nich odešli, když dům měli přece zatopený? Odkud se vlastně tak náhle vyjevil Tyčka? atd. atd.) Dále mi nedochází ta výměna vypravěčů na konci; závěr patří Tyčkovi, což by mohlo dávat zdání, že on je hlavním hrdinou filmu, ve filmu samotném má přitom jen pár štěků. Taky nechápu nesmyslný flashforward na začátku. Podle něj by se zase mohlo zdát, že hlavní jádrem filmu bude návštěva UK rowdies, to ovšem také není pravda, vždyť k toliko očekávánému výletu na fotbal s anglány ani nedojde! Samotní věhlasní rowdies jsou zde jenom karikaturou sami sebe; nejenom, že se českému divákovi představí coby polomyslící retardi, kteří chčijou, kde to jen jde, konečná scéna s nimi je tak trapná, jak jen trapná mohla závěrečná scéna s britskými hooligans být! Celkově samozřejmě chválím záměr tvůrců; jsem vděčná za každý nový film, který není o vztahu Vilhelmová - Geislerová - Macháček. U Non plus Ultras to u záměru však i končí. Snad příště...(2.4.2011)

  • velkyvezir
    ***

    Hodnocení pod tři hvězdy není fér a než o filmu naznačuje spíš něco o hodnotícím. S tímto filmem je to totiž tak, že pokud jste nežili v tom, v čem postava Davida Novotného, bude vám smysl tohoto filmu pořád unikat. Takže zapšklým intelektuálům to vysvětlím: tento film je o tom, že do pětadvaceti se blbnout dá, ale když se vás to drží ještě ve třiceti a nedejbože i po třicítce, působíte poněkud směšně. Věřte, vím, o čem mluvím; taky jsem v podobné partičce byl a je skutečně "zábavné" sledovat, jak se někteří už patnáct let drží pořád toho svého. Gorefeeeeeeeeeeeest. Hrůůůůůůůůůůůůůůůza(7.4.2011)

  • - Operní pěvec na koncertě v Rudolfině je otec režiséra Jakuba Sluky. (don corleone)

  • - Celý film měla původně vyprávět postava Tyčky, kterého hraje Vladimír Dlouhý. Až před střihem se rozhodl Sluka jinak a David Novotný namluvil postavu vypravěče. Proto některé pasáže nedávají moc smysl. (don corleone)

  • - Hospoda, kde se partička scházela, se nachází nedaleko stanice metra Hradčanská, na křižovatce ul. Dejvická a Bubenečská, v Praze 6 - Dejvicích. (rakovnik)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace