Jak napálit advokáta

I tento ne dokonalý film v dnešním kontextu hraného filmu naší doby dosahuje nadprůměrných parametrů. Hledání důvodu, proč nedopadl lépe - k dispozici je i kontext předlistopadový - je zřejmé. Vedle přirozeného "odpadu" - umění není sériová výroba - tu mohla působit i cenzura a telefonáty z ÚV KSČ oddělení neblaze proslulého Miloslava Müllera. Byla ovšem díla, která dopadla ještě hůře a stále nebyla dnem filmové tvorby (např. STÍN LÉTAJÍCÍHO PTÁČKA). (27.01.2008)

Nějak mi ne a ne dojít, proč se takový filmy točí. Protože tohle je typický průměrný film na vyplnění nedělního televizního programu. Především postrádá nějakou přesně danou linku filmu. Možná je jím příhoda s autem, které nebrzdilo. Jenže to je ve výsledku jen nějak na delší dobu protáhlá dopravní nehodu, protože na pozadí této nehody vystupují ještě další a není jim věnováno tolik prostoru. K dodívání se celého filmu diváka donutí tak jedině Miloš Kopecký v hlavní roli advokáta. On je jediné, co se dá na tomto filmu kladně hodnotit, protože jeho výkon je na rozdíl od filmu nadprůměrný. [1953. hodnocení, 57. komentář, 54%] (17.03.2019)

Advokát Miloš Kopecký řeší tři čtyři případy, přičemž dva mu dají docela řádně zabrat. Film je takovou sondou do starých komunistických dob, kde všude v každé instituci byl pevný telefon, odkud se dalo komukoli kdykoli zavolat, žigulik byl ceněným vozem a uplatit se dalo téměř vše (to snad jediné se nezměnilo). Film není nějak výrazně zábavným, Kopecký však odvádí svůj tradiční průměr. Další známí herci jsou tu snad jen do počtu. Ale určitě není ke škodě si připomenout, jak vypadal třeba v pozdějším věku prvorepublikový milovník Raoul Schránil. Škoda ke konci poměrně useklého závěru, přišlo mi to tak nějak neuzavřené. Hudba: Štěpán Lucký (21.07.2011)

Jméno Vladimíra Čecha mi asociuje především alibi-ovskou trilogii [duo Höger & Bek], sérii se slušnou kvalitou, která je v mém notesu zapsána jako prototyp ideálního filmu na nedělní odpoledne. Jak napálit advokáta ale vypadá, jako kdyby Čechovi někdo křápnul bourák z dovozu a on se rozhodl se pomstít motoristům - nic víc, nic méně. Režisérova vendeta naneštěstí nepadá na hlavy neurvalých řidičů, nýbrž diváků, z nichž mnozí jezdí téměř výhradně sockou... Případy obsažené ve slepenci jsou sice informačně zajímavým exkurzem do podvodných pojišťovacích praktik sedmdesátých let, ale to je to jediné, co pozitivního lze na adresu bijáku s otravnou hudbou, založenou na troubení klaksonů říci [pionýrské začátky samplingu nic moc]. Kromě motivu motorismu pojí případy postava jaksi vyšumělého Kopeckého a v posledí čtvrtině oslí můstky vratké až hanba. Film tak nikde nezačíná a končí předčasně, o dramatickém oblouku nemůže být řeči. Manik Kopecký byl během natáčení nejspíš hodně down, protože obvyklý gejzír osobního kouzla se nakoná. Velmi slabé a žádný div, že se jedná o Čechův poslední příspěvek kinematografii. (22.06.2014)

Ještě horší než „Causa králík“. Jednako nesnáším, když se mele furt o tomtéž, tedy zde o autech a jednako se mi nějak nepozdávala advokátova logika. Prostě tady dát panu Kopeckému alespoň něco jako plus je velmi obtížné. No, dobrá, dám to něco málo, za jakž takž herecké obsazení, ale to mám fakt přimhouřeny všechny oči. A vůbec celkově mne to moc nenadchlo. Chyběl tomu humor, napětí a nakonec i to rozuzlení. (29.07.2015)