Talentovaný pan Ripley

Ja celkom chápem, že točiť v Taliansku a hrať akúsi prapodivnú, sexuálne podfarbenú hru na mačku a myš mohlo byť na konci 90. rokov zaujímavé. Minghella má cit pre vykreslenie prostredia a istou rukou vedie charaktery ku každému jednému zvratu alebo komplikácií. Tie v rámci samotného príbehu fungujú a tým, že sa tam neustále niečo deje to má prímes žánrovej funkčnosti. Potešil skvelý Hoffman. Bohužiaľ mi tu Matt Damon strašne liezol na nervy. Mám obrovský problém stotožniť sa s nesympatickou postavou, ktorá má len šťastie. Viem, že je to účel, ale toto ma skrátka nechytilo. Posledných dvadsať minút mi už bolo celkom jedno, čo sa stane. Hoci stále oceňujem tých pár posledných scén. (17.04.2021)

Velice elegantní psychologicko-kriminální drama outsidera, s jehož pocity se dokážeme překvapivě lehce ztotožnit. Obsazení je opravdu neskutečné, zvlášť pánové Damon s Lawem předvádějí své snad nejlepší výkony. Trošku mi vadí ke konci určité natahování příběhu, které mělo pootevřít vrátka pro další díl. Ten ale nejspíš díky nepříliš vysokým tržbám nepříjde, takže je dvojnásob zbytečné. (29.12.2002)

Formálně i obsahově neskutečně vytříbená podívaná. Minghella vytěžil ze skvělého námětu snad maximum, skvěle rozpracovává charakter labilního hrdiny a svým přístupem vkládá Damonovi do rukou takovou moc, že ten je schopen jediným pohledem a jediným činem tvrdě zarazit diváka do sedadla a donutit ho, aby to jeho doslova svinské počínání sledoval až do konce bez jediného mrknutí. Výborná retro atmosféra a kulisy prosluněné Itálie ozdobují už tak precizní výpravu, jejíž pozvolná plynulost a více než mrazivá gradace je dle mého ukázkou geniálně zvládnuté filmařiny. Všemu nasazují korunu herci, kteří jsou i ve vedlejších rolích naprosto nepřehlédnutelní a jedineční. Matt Damon excelentní v každém pohybu i gestu, byť v první polovině ho možná ještě překonává fenomenální Jude Law. Závěr je sice moc protahovaný a dlouho nastavovaný, ale konečná pointa udeří s takovou silou a elegancí, že nelze nic namítat. S denním odstupem přidávám pátou hvězdičku, která vyspělost filmu v rámci CSFD jediná dostatečně vystihne. (04.03.2013)

Slibný námět, nadějný úvod. Pak se děj chvíli bincá v Itálii, ale cca první hodina mě bavila. Pak ale začala nuda. Děj se tahnul a navíc mi přišel nepravděpodobný. On příliš riskuje, takhle by se rozumný člověk nechoval. A hlavně nechápu, proč to dělá. SPOILER: možná, že za nudou stála i homosexualita, kvůli které jsem pochopil, že už asi nic nebude. Fakt mě to mrzí, protože začátek byl hodně slibný. (11.02.2014)

Spoilery. Obludný zločin. 90. roky boli krásne obdobie. Azda len počas nich mohol fakt nepríjemný a desivý psychotriler, jeden z najmrazivejších daného desaťročia, na celom svete zarobiť temer 130 miliónov (pri akceptovateľnom rozpočte 40 miliónov). V drvivej väčšine (vo všetkých?) stalkerovských trilerov magor svojho "miláčika" sleduje z relatívne bezpečnej vzdialenosti. Tu sa však maskuje ako jeho najlepší priateľ. O to je to desivejšie. Ďalším úžasným porušením zavedených klišé je, že v iných stalkerovských trileroch dej sledujeme z pohľadu obete. Tu je to presne naopak. Čo je ešte desivejšie. A absurdné je, že režisér to zmanipuloval tak majstrovsky, že akonáhle sa okolo tohto psychopata, vraha, nebezpečného človeka a chorého jedinca začne sťahovať slučka osudu... držíme mu palce, aby sa z toho dostal! Rovnako kuriózne je, že stalker svoju obeť zabíja v prvej polovici (temer dva a pol hodinového) filmu. Suverénny Matt Damon je skvelý, úžasný, temný a brutálny. V tom čase to ešte nebola hollywoodska hviezda resp. áno, mal k tomu nebezpečne našliapnuté, ale v r. 1999 to predsa len stále ešte bol „len“ ten chlapec z báječne civilného Dobrého Willa Huntinga. Rovnako parádny je však i jeho presný opak: oslňujúci, živelne žoviálny, život milujúci a bezstarostný Jude Law. Dokázal Dickiemu vtisnúť charizmu, vďaka ktorej chápeme, prečo má všetkých vo svojej moci, ale tiež štipku hajzlovstva, vďaka ktorému si poviete, že si to možno zaslúžil... a okamžite sa za to za seba začnete hanbiť. Z piatich nominácií na Oscara sa jedna ušla aj práve jemu, hoc keď sa to tak vezme, najväčšiu prácu odmakal poctivo Damon, kým Jude bol „len“ za šoumana. Ale tak už to v živote chodí. Z podporných rolí ma najviac zaujal pošahaný Phillip Seymour Hoffman, ale i obsadenie vyložene vedľajších rolí je bravúrne (James Rebhorn ako otec alebo Ivano Marescotti ako rímsky vyšetrovateľ, Ivana si určite pamätáte ako šéfa brutálnych zabijakov zo Scottovho Hannibala). Nedá mi samozrejme nespomenúť bravúrnu scénu na člne a potom ešte tú so zrkadlom. A skvelú európsku výpravu. Parádna je i retro atmosféra. Ako kniha, i film ťaží z „dávenej“ doby 50. rokov 20. storočia do takej výnimočnej miery, až je otázne, či by sa tento príbeh mohol odohrať aj v súčasnosti a nie iba v časoch, kedy ak ste s niekým chceli na diaľku komunikovať, museli ste mu napísať list, X dní čakať, kým príde (ak vôbec) a následne X dní čakať na odpoveď. Vynikajúca, zvrátená psychologická záležitosť. Triler ako vyšitý. Seale a Yared odviedli fakt kus nenormálnej práce. Za mňa lepšie, ako kniha, ale čudujem sa, že keď už ju Minghella (ktorý zároveň písal scenár) tak fantasticky zadaptoval a dá sa povedať „vylepšil“, prečo z nepochopiteľných príčin pridal úplne zbytočnú postavu v podaní Cate Blanchett, ktorá v románe ak sa nemýlim vôbec nevystupovala. (26.12.2004)