Režie:
Vladimír ČechScénář:
Vladimír BorHrají:
Jaroslav Vízner, Eva Kubešová, František Peterka, Jaroslav Vojta, Josef Beyvl, Miloš Patočka, Ivan Rajniak, Andrej Bagar, Oldřich Nový, Vladimír Menšík (více)Obsahy(1)
Kádrovací aparát neznal slitování... Podle novely Ladislava Bublíka „Páteř“ a pod režijním vedením Vladimíra Čecha vzniklo díky částečnému uvolnění šedesátých let v roce 1965 sociálně kritické drama o poměrech na počátku let padesátých – éry tzv. vrcholného stalinismu. Příběh se odehrává v roce 1953, kdy se ve stejný den jako se z amplionů ozývá tryzna za J. V. Stalina, pořádá skromný pohřeb Bedřicha „Bédi“ Nevěřila (F. Peterka), jednoho z brigádníků stavby ostravské nové ocelárny. Na něj vzpomíná kolega z jeho betonářské party Karel Kratochvíl (J. Vízner), který zde byl poslán z politických důvodů, podobně jako mnozí vyděděnci z řad rodící se nové socialistické společnosti. Vybavuje si, co vedlo k oné nešťastné smrti nebohého Bédi a jak k němu dokázala být nemilosrdná kádrovací mašinérie… (Česká televize)
(více)Recenze (31)
Ve své době film nezaslouženě zapadl, už tady byla umělecky ambicióznější nová vlna. Ale ta drsnost kritické výpovědi o době, bez jakéhokoli odlehčení, je pozoruhodná. Z dnešního pohledu 90%. ()
"Ať žije soudruh Ježíšek". Mé jubilejní třítisící hodnocení vyšlo právě na tento snímek. Dlouhou dobu je vcelku průměrný, závěr je velmi dobrý, nechávám tři hvězdičky. Zajímavé jsou úvodní titulky provedené stylem novinových nadpisů. Uvedeno dnes na ČT art při příležitosti sta let od narození Františka Peterky. ()
Dlouho jsem neviděl tak neobvyklej film z české provenience.A navíc asi nejkrásnější a nejuhrančivější žena v českém filmu - Evelyna Stryhalová." Karle,kde máme vlastní mínění? Co se nám to stalo s páteří? Co s náma tahle slavná doba dělá ? " . Nadčasová replika.Pane Peterko ,škoda ,že Vás zaškatulkovali jako Krakonoše a mlátičku a nedostal jste více vážnějších rolí. Poklona ()
Jauvajs, jak to že toto soudruzi připustili? Natočit něco takového, co ostouzelo soudruha J.V.Stalina a komunistickou stranu? Kde udělali chybu? Pro mne velké překvapení. Pan Peterka skvělý. Ostatní asistovali na úrovni. Jen škoda, že ta základní problematika přišla až v úplném závěru. To mělo přijít na začátku, a to mělo být pilířem celého filmu. Mohu jen vřele doporučit. *** A PŮL ()
Úplně vyřízený chlap je filmem o tom, kterak socialistický systém nesprávně obvinil Béďu z kolaborace. Film je až neuvěřitelně kritické, ale to holt byla zlatá šedesátá, ovšem na konci se stejně dochází k tomu, že i komunisté dělají chyby, musí je však umět napravit a postavit se k nim čelem. Zajímavé je, že roli dostal právě František Peterka, který vypadal všelijak ale ze všeho nejméně jako intelektuál. Tady ovšem jeho intelektuální schopnosti jsou potlačeny na úkor každodenního boje za možnost cokoli říct a přežít. Další nezvyklou roli dostal i Oldřich Nový. Jen z Ostravy toho nakonec mnoho neuvidíme. A přestože je konec ne moc pravděpodobný, komunismus by se spíše takového obvinění chytil a už nepustil, film je spíše drsnou výpovědí toho, co se dělo v letech padesátých. Ačkoli právě po smrti Stalina byla oprátka pro český národ lehce povolena. ()
Ano. Toto je vrchol režiséra Vladimíra Čecha. Vynikající Oldřich Nový jako pan holič (nikoliv soudruh). František Peterka ve skvělé roli brigádníka Bedřicha Nevěřila. Výborný Jaroslav Vízner, který neustále přemýšlí o své minulosti i o podivné současnosti. V té se ocitl zásluhou svého někdejšího kolegy (Otakar Brousek st), který ho posléze soudružsky odkrágloval. Vladimír Menšík v hodně netradiční roli primitivního dělníka. Eva Kubešová jako totální komunistka s důkladně vymytým mozkem. Nabízí se paralela s Menzlovými Skřivánky na niti. Ale Menzlův film je proti tomuto dílu Vladimíra Čecha procházkou růžovým sadem. Ostrava v padesátých letech byla opravdu drsná. Konec filmu je velmi výmluvný. Tragickou smrt Bédi Nevěřila přijede vyšetřovat soudruh (Otakar Brousek st), který se podílel na kádrové likvidaci svého bývalého kolegy (Jaroslav Vízner). Ostrava smutní nad smrtí Stalina, pouze několik dělníků stojí u hrobu brigádníka Bedřicha Nevěřila. Dav s podobiznami Stalina míří dolů k městu. Proti davu kráčí od hřbitova několik dělníků (kolegů Bedřicha Nevěřila). Jdou opačným směrem. Jakoby nevěřili. Osobně si myslím, že tento film skončil na dlouhou dobu v trezoru. Některé výroky soudruzi určitě nepřenesli přes srdce: Ať žije soudruh Ježíšek! Vy jste ale hajzli! Kurvo! Jak dlouho jste seděli, šupáci? Dávám 90%. ()
Výborná ilustrácia konca stalinizmu na príbehu Karla, Bedřicha a partie robotníkov na stavbe Novej Hute NHKG v Ostrave. Stretáva sa tu zmes ľudí, straníci, nestraníci, úderníci, flákači, robotníci aj inteligencia. Niektorí dobrovoľne iní za trest. Postupne sa zoznamujeme s charaktermi a v dialógoch a narážkach spoznávame nie len ich názory, ale aj obraz socializmu bez príkaz a cenzúry. Príbeh sprevádza množstvo hlášok. Nakoniec však dôjde na kádrovanie. Ale ako hovorí jedna z postáv "Svět je kombinovanej". Béda hoci je podozrievaný z kolaborácie, nakoniec je hrdinom. Toho sa však nedožije. Herci svoje roly hrajú presvedčivo a s kvalitnou produkciou vytvárajú uveriteľnú atmosféru. Podobne ako v Sřivánkoch na niti má každá z postáv svoj charakteristický príspevok k celku od Oldřicha Nového, Vladimíra Menšíka až po Ivana Rajniaka. "Ať žije soudruh Ježíšek." ()
Na svou dobu poměrně odvážný počin, odehrávající se v 50.letech, příznačně mezi pohřby Stalina a Gottwalda. Pro podobný "nedivácký" typ filmu je zajímavě zvolen širokoúhlý (a pochopitelně černobílý) formát s místy zdvojeným obrazem. Působivé je herecké obsazení, v němž kromě hlavních protagonistů nechybí mj. Menšík, Nový, Beyvl, Vojta, Geprtová, Velen, Langmiler, Brousek... Diváky ovšem ve své době tento snímek nezaujal, dočkal se jen podprůměrné návštěvnosti. A režisér Čech se po tomto snímku a předchozí úspěšné (a dodnes uváděné) detektivní trilogii o alibi zapsal do filmových dějin vedle stravitelnějších komedií jako Aféry mé ženy nebo Jak napálit advokáta spíše normalizačními perlami jako Klíč, Svatba bez prstýnku, Vysoká modrá zeď či Akce v Istanbulu... ()
Bolševický kádrovací hnus v akci,velmi dobré herecké výkony,moc dobrý film. ()
Dílo nepatří mezi TOP filmové vlny 60. let, ale svou sílu má. Ukazuje vztahy mezi komunisty a nestraníky trochu jinak než je ve filmech o té době obvyklé, a rozšiřuje tak povědomí o tom, že tohle dělení neříkalo nic o charakteru - to, že někdo nebyl ve straně, neznamenalo že je čestnější než průměrný komunista, a ne každý straník měl mozek vypláchnutý ideologií. Pozoruhodné jsou herecké kreace starých bardů v naprosto nezvyklých postavách. Ostatně Peterka jako intelektuál (a čestný komunista) je také pecka. ()