Revizoři

Mysteriózní thriller z prostředí metra, které je nerozeznatelné od pražského. Atmosféra opuštěných stanic je navozena perfektně a k tomu je přítomna i řádná dávka humoru. O to více zamrzí, že v závěru to celé vyzní poněkud do ztracena a ač měli tvůrci evidentně za vzor Lynche, tak jeho filmům svým "mystičnem" ani zdaleka nepřiblížili. Přesto se nelze nijak podivovat nad tím, že Revizoři pomalu (ale zato jistě) získávají status kultovního počinu. Až čas ukáže zda zaslouženě. (29.01.2005)

První polovina Revizorů se mi nesmírně líbila; už dlouho jsem se u filmu tak nechlámal. Jeden skvělý vtip za druhým. O to víc jsem byl rozčarován z půle druhé, kde humor vyklízí pole a přenechává ho jakémusi mystičnu a psychičnu. Možná by se mi to tak nepříčilo, kdybych nebyl namlsán z první půle a neočekával koncert humoru i v té druhé. Místo humoru následuje Bulcsu bloumající po tunelech, záběry zachytávající jeho duševní rozpoložení, trocha psychologie s medvídkem a záhadný zabiják... Tomu navzdory jsou Revizoři rozhodně shlédnutíhodný film... 80% (29.11.2009)

Okázalé, symbolicky hodnotné a veľa štátmi závidené ponevieranie sa party revízorov pohupujúcich sa na hojdačke medzi dobrom a zlom. Táto tajuplná korelácia vtlačená do maďarského metra je ventilovaná didaktickým diktátom od skupiny NEO (!) a pokladá jednu otázku za druhou. Či si ich zodpovieš alebo nie, je iba na tebe. Ždibec čiernejšieho humoru dianie okorení a aj keď rafinovanosť tvorcov sídli niekde na pol cesty, táto undergroundová tinktúra vnútorných pochodov dokonale lieči. (25.08.2009)

Rok 2009 je na samém počátku, já ještě nestačil spadnout ani do pořádnýho průseru a už mám za sebou filmovej nářez, jakej se tenhle rok bude jenom těžko překonávat. Ňam, tohle fakt moc chutnalo. Vzrušující poměr, který jsem s tímhle filmem měl, ještě umocnila noční doba, ve které jsem s Revizorama prožíval své chvilky absolutního štěstí. Slovíčko underground v kontextu s tímto filmem mě těžce rozpaluje a zvyšuje mé zvrhlé choutky na další a další poměr s tímhle bijáčkem. A co teď s tím ? Nezbývá než sjíždět pomalinku, ale jistě po eskalátorech dolů..... do metra. Do světa ve světě, kde špína, rvačky, násilí, pofidérní lidský existence a ještě pofidérnější situace a příběhy, mě stačí za pár minut pohltit na tolik, že jen těžko budu hledat svýho anděla, který by vrátil mou ztracenou duši zase zpět, po eskalátorech nahoru, mezi sluneční paprsky. A chce se mě vlastně ? (19.01.2009)

Brilantně natočený snímek o boji člověka se svým strachem a o jeho postupném vnitřním přerodu. Antal hrdinu situuje do uzavřených prostor metra, kde ho ve vizuálním stylu, jenž mi připomínal Bekmambetovu Noční hlídku, nechá pracovat jako revizora po boku mnohdy neuvěřitelně vyšinutých jedinců ve stylu kolegy, který když se pořádně rozčílí, tak upadne do spánku a nic si z toho pak nevybavuje. Jedná se zde o otevřené dílo, které nechává divákovi naprostou svobodu pro rozšifrování filmu a jeho významu a tak si každý ve výsledku na film aplikuje své znalosti a životní zážitky a v jejich rámci si film vyloží. (17.03.2008)