Obsahy(1)
V úvodním semináři se seznámíme s Cimrmanovou pedagogickou šesterkou. Dozvíme se například, co je to pomněnka a nezapomněnka, co znamená trestání učitele učitelem nebo jak vypadalo mimoslovní dorozumívání, které Cimrman zavedl při výuce. Názorně je při recitaci poezie převedena i „zásada oživlého dřeva“ a nechybí praktické ověření fyzikálních zásad – kupříkladu, že světlo je rychlejší zvuku. Cimrman zabrousil i do filozofie, když popsal teorii poznání: vycházíme-li totiž z jeho premisy, že „omyl je přesný“, pak na konci procesu je „poznání, že nevíme sice nic, ale zase to víme správně“. Divadelní hra Vyšetřování ztráty třídní knihy, která následuje, začíná nabádáním pana učitele, „přihlašte se“, neboť „chlapci, my tu třídní knihu hledáme již sedmý rok!“ a k tomuto konstatování není co dodat ani po příchodu ředitele či školního inspektora. Bavte se tedy s námi při sledování Cimrmanovy zábavné sondy do rakouskouherského školství… (Česká televize)
(více)Recenze (282)
Tady opět dokonalá přednáška před hrou. Pravda, hra trošku slabší, ale i tak za 5. ()
Jak pravidlem skvělá záležitost, ovšem přiznám se, že tato hra (narozdíl od semináře) patří z mého pohledu k slabším, jelikož je humorem dosti jednostranná a sází povětšinou na dosti stejný postup. Ale, co je z mého pohledu malilinkaté zhoršení, je stále na světelné roky vzdáleno čemukoliv jinému. S Járou na věčné časy a ne jinak. ()
Cimrmani, co dodat? ()
Co na tomto bylo vtipné, jsem věru nepochopil. Pokud mi to někdo objasní tak budu rád. ()
Výborná hra pánů z Cimermanova divadla, kterou nejvíce ocení současní studenti, učitelé a vlastně všichni ti, kteří se ve školním prostředí momentálně pohybují. Je až neuvěřitelné, jak všechno i po těch čtyřiceti (pardon pane Cimerman, po sto letech) funguje naprosto stejně. Ty stejné fráze, ty stejné výhrůžky, to stejné podlézání... Opravdu skvělá hra, která má své silné momenty jak v klasické přednášce (lidská loutka nebo důkaz o rychlosti světa jsou boží), tak i v po-přestávkové hře. Těch hlášek, co se tam vlezlo! Chybička? Po příchodu zemského školního rady už hře notně dochází dech, ale jinak super. ()
Jsem fanda kvalitního českého humoru. Inteligentního, bez zbytečných vulgarismů. Divadlo Járy Cimrmana je tedy pro mne jako stvořené. Právě tato hra si získala mé absolutní sympatie. Zábava od začátku do konce, ve které se duo Svěrák + Smoljak předhání v rozesmávání diváků. Geniální, téměř tak geniální jako Jára Cimrman. ()
skvělá beseda, skvělá hra a smysluzbavené zakončení. skvělé ()
tak o tomhle kusu se budou vyprávět legendy i za stovky let :) ()
Moje druhá nejoblíbenější Cimrmanovská hra:-) Učí se dobře, to nemohu říct:D ()
Jakožto budoucí (snad jednou) učitelka jsem se na tohle dílko moc těšila. Ale bohužel jsem byla zklamaná, občas jsem koukla po hodinkách... No, to je asi silné slovo, když jde o Cimrmana, protože "zklamání" nad některou z jeho her je pořád vysokánský nadprůměr. ()
Druhý dramatický kus Divadla Járy Cimrmana napsal tentokrát jen Ladislav Smoljak. K výbornému pedagogickému semináři nemám výhrady, avšak hra je podle mě trochu slabší (což ovšem stále bohatě stačí na 5 hvězdiček). Neustálým opakováním vět i celých scén tak trochu připomíná absurdní drama. Chybí zde situační humor a gagy (podle mě typické spíše pro Svěráka), o to více si ovšem divák vychutná slovní humor a hru s jazykem. "Vy nechcete naštvat jenom tříďase, vy chcete naštvat taky páprďu, že jo? Však já vím, komu říkáte páprďa. My mu tak taky říkáme." ()
Cimrmany já můžu a to hlavně díky panu Svěrákovi. Vždy když totiž vidím hru, ve které on není, tak i přes skvělé dialogy mi chybí ta jeho přesvědčivost, jeho grimasy, prostě jeho skvělé podání. V této hře si zahrál své oblíbené povolání a je vidět, že si svou roli užívá... P.S.: U čtení seznamu žáků jsem se válel smíchy. ()
Debil, blbeček, debil, blbeček... a pozor vyjímka dva blbečci vedle sebe! ()
10/10 ()
Výborný seminář. A na začátku hry provádí Svěrák neuvěřitelný monolog. Zde je vidět, že je zcela ve své kůži a že dělá něco co ho nadmíru těší a naplňuje. ()
Výborný seminář, ale hra - hra zbytečně zdlooooouhaváááááá, a i zde platí, že opakovaný vtip přestává býti vtipem. Výborné momenty, ale po páté už se na to jen tak nepodívám :-))) ()
Pocházím z učitelské rodiny, moje matka byla učitelka, její bratr byl učitel, její otec a dvě švagrové byli učitelé... Nevidím v tomto kontextu na hře nic přehnaného a měl bych se asi smát méně, jenže ty hlášky jsou prostě k sežrání, to nemohu říct. ()
ach jo.......odohráva sa to.......ani netreba vedieť kedy......... ()
,,Protože aplikována sama na sebe, sebe samu vyvrací.“ Tato hra začíná vynikajícím seminářem plným jak zajímavých, tak vtipných příspěvků. Například si velmi užívám Smoljakovo vyprávění o Cimrmanově teorii poznání a Svěrákovo Školákovo trápení. Samotná hra není špatná, z počátku není o vtipy nouze. Jenže příchodem pana inspektora se děj zasekne a jen se opakuje předešlé. Ubývá tím vtipných míst a ke slovu se dostává nuda a bohužel i trapné chvíle (hudební skříň a celková zmatenost inspektora). Korunu tomu nasazuje závěr nezávěr, ve kterém jsem se ale žádné pointy nedočkal. ()
Pane řediteli, stal se nám tady takový.........nepěkná věc. ()