Reklama

Reklama

Epizody(9)

Obsahy(1)

Muzikálová féerie autora Jaroslava Dietla a Jaromíra Vašty z let 1967- 1968. Pamětníci si na pražského řezníka Rudolfa a jeho rodinu určitě vzpomenou a zaplesají. A ti mladší budou asi přijemně překvapeni tím, jak nápaditě se písničkové pořady mohou také dělat. O řezníku Rudolfovi (Darek Vostřel), který jaksi ve víru všedních dnů ztratil schopnost zasnít se, odpoutat se alespoň na chvíli od běžných starostí a trochu se "rozlétnout". Naštěstí je tu dcera Šárka (Iva Janžurová), která má zřejmě fantazie nadbytek (jak už to v patnácti letech bývá) a s pravou ženskou chytrostí přiměje ke snění i svého otce. A je nutno přiznat, že řezník Rudolf, když se do toho jednou dá, sní opravdu velkoryse... (Česká televize)

(více)

Recenze (71)

dr.fish 

všechny recenze uživatele

Můžu říct, že je to alespoň pro mne jedna z nejlepších výpovědí své doby- nálada ve společnosti, radost ze života, prostě to na mě velmi silně zapůsobilo. Navíc uprostřed výroby seriálu přijedou Rusáci a utnou Pražské jaro, což se projeví v dalších dílech celkovým zvážněním a ztemněním písní i hrané části. Je vidět i v závěrečných dílech, jak jsou všichni zdrcení a neví co bude, nálada v těch dvou posledních dílech je fakt pohnutá, Martina Motlitba na konci Monte Christa a vánoční koledy na Půlnoční ve svatém Jakubu, toť sepětí národa v těžké chvíli, které má svou sílu i dnes. Ale krom toho se užije i spousta srandy, herecké výkony excelentní, většina velkých hitů své doby tu taky zazní. Tenhle seriál mne prostě dostal..100% ()

Kacounek 

všechny recenze uživatele

Mám tenhle seriál moc ráda díky svému tatínkovi, který si pečlivě nahrál všechny díly...a museli jsme se naň kolem Vánoc pravidelně dívat. Mírná pubertální alergie se proměnila v sentiment : 100% (hlavně Vánoční a Silvestrovský díl). Navrhuji dnešní produkci stupidních emočně labilních seriálů, aby natočili něco takového- hudebního, s klipy...nápadem...i když neumím si představit to obsazení (určitě ne Vondráčková, apod...)....chtělo by to někoho, kdo se nebojí avangardy,přitom umí dát příběhu hlavu a patu. ()

Reklama

Mlle 

všechny recenze uživatele

Řezník Vandas (Darek Vostřel) je strašlivý protiva. Nepřímočarost jeho přízemní, uťápnuté maloměstské paničky (Lída Vostrčilová), je rovněž cosi obludného – jaký to ilustrativní pár. Před 25 lety jsem jejich povahovou vyhraněnost tolik nevnímala – mladý člověk přijímá vše, co je pro něj nové, s otevřeností a zvídavostí. Dnes mě ale oba iritují a stejně tak mě rozčiluje druh servisu, který pan Vandas ve svém řeznictví nabízí (lze-li zde vůbec při jeho ořkikování zákazníků uvažovat v intencích tohoto slova ;) ). Alespoň tak má jeho prostřednictvím generace nepoznamenaná českou formou komunismu příležitost nahlédnout do zákulisí totalitní vývařovny, v níž se spoluutvářela naše soudobá „národní povaha“. Vše křiklavé se však úspěšně rozplývá ve snových fantaziích ústředních hrdinů, kde pro zlobu není místo. Píseň pro Rudolfa III. je středněproudé rodinné melodrama, okořeněné tradičně skvělou Janžurkou v roli úplně vygumované puberťačky a navždy sympatickým Jiřím Hrzánem. Protože jde o televizní entertainment let šedesátých, je v řádu vyšší kvality, než kdyby pocházela z doby dnešní. Svou největší hodnotu má však mimochodem – coby výpověď o Čechách těsně před koncem našich posledních nadějí. Vždy jsem měla nejraději scénu, kde dámy vítají Alexandra Dubčeka, a také Hrzánovo vylepování nápisu určeného ruským vojákům. Vzpomínka na tento seriál se pro mě vlastně stala vzpomínkou na tyto záběry. Proto pro mě bylo po 25 letech překvapením, když jsem zjistila, že tento díl neexistuje, dochovaly se jen útržky, které byly po roce 1989 odvysílány v krátkém úvodu před dílem sedmým. Vryly se mi však do paměti nejvíce. Píseň pro Rudolfa III. je pro mě dnes z velké části právě jimi, a právě ony i dobový kontext se také významně podílí na mém vyšším hodnocení. Přestože jde o seriál kultovní, považuji za vrcholné filmové dědictví této výjimečné epochy jiné tituly. Hudební šlágry jsou však jeho nezpochybnitelnou dortovou třešní. V typické východoevropské setrvačnosti oprašují rozvernou melodiku padesátých let, nabízejí ale i nezaměnitelnou aktuální autorskou poetiku a nestydí se ani za coververze světových hitů (jak by se s tím asi vypořádaly dnešní autorské zákony). Do dnešní chiliastické doby nekompromisně přenášejí bezstarostný optimismus a naladí velmi pozitivně. Až by člověk na chvíli uvěřil, že bez následné normalizace bychom dnes v tak hlubokém úpadku nežili, byť takhle jednoduché to není. ()

FilmFan24 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

To nejlepší, co na poli televizní zábavy za dob minulých vzniklo. Neotřelý nápad, kdy normální rodina díky fantazii otce - řezníka prožívá co díl, to jiný příběh...jako třeba "Hrabě Monte Christo", "Rudolf II", "Pan Pickwick", "Vánoce"...A co teprve to obsazení herecké a pěvecké. Jednou jsme se ale díky tomu, co se tenkrát stalo, oblíbeného řezníka nedočkali. Místo toho jsme se dočkali Rusů na tancích...a nechtěně se písně "Modlitba pro Martu" a "Přejdi Jordán" staly v kontextu roku 1968 doslova odbojovými. Po letech jsem si reprízu nemohl nechat ujít! ()

sud 

všechny recenze uživatele

Postavit seriál pouze a jen na zpěvácích a písničkách nemusí být pokaždé fiasko. "Píseň pro Rudolfa III" je toho zářným příkladem. Vtip jednoduše zapadá mezi písničkové výstupy ze zlatého fondu české populární hudby. Objeví se zde spoustu hudebních hvězd té doby (Matuška, Neckář, Kubišová) a někteří i zahraniční (Hughes Aufry). Zazní zde také legendární Modlitba pro Martu, píseň která díky normalizačnímu vedení na dlouhou dobu byla důvodm zákazu činnosti Marty Kubišové. Perla televizní tvorby, která po roce 1968 byla na nezaslouženém dvacetiletém odpočinku. 80%. ()

Galerie (179)

Zajímavosti (42)

  • Díl byl vysílán v těsné době po okupačním 21. 8. 1968 v improvizovaných podmínkách televizních studiích přímým přenosem a nedochoval se. (sator)
  • „V písni o hvězdě“, která vypráví o třech králích, kteří hledají spravedlivého člověka, ve chvíli, kdy zpívají „ukažte nám cestu“, kamera na chvilku švenkne po dopravních ukazatelích a je vidět, že jsou všechny přetřené barvou. Zabarvení ukazatelů či jejich odstranění se dělo spontánně po vpádu okupačních jednotek do vlasti, z důvodu, aby vojskům znesnadnili orientaci. (sator)
  • Nejslávnější píseň seriálu „Modlitba pro Martu“ od Marty Kubišové vznikla na přání scenáristy Jaroslava Dietla, který chtěl oslavnou píseň. Autoři Jindřich Brabec a Petr Rada původně vymysleli píseň „Cesta“, se kterou vyhrála tenkrát zlatou Bratislavskou lýru, ale v seriálu ji odmítla zpívat. (Willy Kufalt)

Reklama

Reklama