Reklama

Reklama

Epizody(9)

Obsahy(1)

Muzikálová féerie autora Jaroslava Dietla a Jaromíra Vašty z let 1967- 1968. Pamětníci si na pražského řezníka Rudolfa a jeho rodinu určitě vzpomenou a zaplesají. A ti mladší budou asi přijemně překvapeni tím, jak nápaditě se písničkové pořady mohou také dělat. O řezníku Rudolfovi (Darek Vostřel), který jaksi ve víru všedních dnů ztratil schopnost zasnít se, odpoutat se alespoň na chvíli od běžných starostí a trochu se "rozlétnout". Naštěstí je tu dcera Šárka (Iva Janžurová), která má zřejmě fantazie nadbytek (jak už to v patnácti letech bývá) a s pravou ženskou chytrostí přiměje ke snění i svého otce. A je nutno přiznat, že řezník Rudolf, když se do toho jednou dá, sní opravdu velkoryse... (Česká televize)

(více)

Recenze (71)

sportovec 

všechny recenze uživatele

"Pouze" znamená mnohdy všecko. To "všecko" tvoří obligátní instrumentárium nápadu a zvládnutí návazných výrobních složek - v tomto případě televizní tvorby. A pak "maličkost" - jiskra, nevypočitatelná a nevykalkulovatelná, která způsobí zázrak: trvalou pozornost, neutuchuchající obdiv vzdorující času a konečně všeobecně sdílenou a uznávanou hodnotu. Pohlédneme-li z tohoto hlediska na klasický čeký muzikálový seriál - i tak to lze charakterizovat toto Dietlovo zralé dílo - jsme konfrontováni s vícefunkční, navýsost profesionální Vaštovou režií (Jaromír Vašta), skvěle vybraným mladickým hereckým duem Hrzán-Janžurová a dobře zachyceným dobovým prostředím světel i stínů zavedeného komunistického životního stylu té doby i prvků. jež prorážely viditelně jeho povrchem. Na tomto pozadí písně, vybírané tak, aby mohly navázat na úspěšné televizní soutěže první poloviny šedesátých let (PÍSNIČKY NA ZÍTRA, KDO - S KÝM - O ČEM - PRO KOHO) i rozmach malých divadelních scén (Semafor, Rokoko, Alfa), a události Pražského jara a rané, postupně prosazované normalizace (píseň PŘEJDI JORDÁN), nemohly neuspět - zvlášť když byly interpretovány špičkovými zpěváky doby (Gott, Matuška, Neckář, Pilarová, Vondráčková, Kubišová). Symbolické je. že poslední díl, předvídavě nazvaný DINOSAURUS, nikdy nebyl vysílán. Zaujmou i politické reflexe v obou posledních dílech (7. a 8.). Způsob, jakým Dietl vtělil do romantického syžetu Dumasova románu i biblické vánoční scenérie soudobou politiku, je jedinečný (scéna podpisu vázacího aktu Třemi králi na Herodesův příkaz v 8. díle). Je dobře, že dílo je konečně také dostupné i na DVD nosičích. ()

plechulka 

všechny recenze uživatele

Z velmi raného dětství jsem si pamatovala, že kdysi v TV běželo něco o Rudolfovi a zpíval tam Matuška "Slavíky z Madridu" a trhal rukama kuřata... Po revoluci jsem si všechny díly nahrála a cca po roce si je pouštím, kdykoli mám blbou náladu. Darek Vostřel jako řezník a starostlivý otec, Stela Zázvorková jako jeho "personál" ("jestli jste tenhle týden něco neprosekla na buřtech, dá Bůh a budou i premie") Iva Janžurová dokonale předstírající puberťačku, Hrzán jako její nápadník kouzelný jako vždycky a snad všichni tehdy známí zpěváci od nás + každý díl jeden zahraniční host ("Proč ten Francouz zpívá pod mostem? On ve Francii zpívá pod mostem?" "Ne, nezpívá" "A oni to nevědí?" "Vědí" "Tak proč ho točí, že zpívá pod mostem, toje nějaká blbost" "Jak bych ti to maminko vysvětlil: on ví, že je to blbost, my víme, že je to blbost a to, že to děláme, i když je to blbost, nás tak nějak spojuje..."). Navrch má každý díl svůj vlastní příběh a svou stylizaci (doba Rudolfa II, svět románu Hrabě Monte Christo, svět pana Pickwika...). Třešničkou na dortu je poprvé nahraná Modlitba pro Martu, která původně byla jako jedna z mnoha a teprvě kontext s obsazením Československa jí vypíchl tam, kde dnes je. ()

Reklama

sud 

všechny recenze uživatele

Postavit seriál pouze a jen na zpěvácích a písničkách nemusí být pokaždé fiasko. "Píseň pro Rudolfa III" je toho zářným příkladem. Vtip jednoduše zapadá mezi písničkové výstupy ze zlatého fondu české populární hudby. Objeví se zde spoustu hudebních hvězd té doby (Matuška, Neckář, Kubišová) a někteří i zahraniční (Hughes Aufry). Zazní zde také legendární Modlitba pro Martu, píseň která díky normalizačnímu vedení na dlouhou dobu byla důvodm zákazu činnosti Marty Kubišové. Perla televizní tvorby, která po roce 1968 byla na nezaslouženém dvacetiletém odpočinku. 80%. ()

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

Tento unikátní televizní seriál muzikálového žánru mám spojený jednak s kouzelnou postavou dcery řezníka Rudolfa v podání Ivy Janžurové a pak samozřejmě s celou řadou známých i méně známých písní 60 let v podání takových pěveckých hvězd té doby jako Matuška, Gott, Neckář, Vondráčková, Simonová, Pilarová a především pak Marta Kubišová. A není to zdaleka jen kvůli její Modlitbě pro Martu, která zazní v předposledním díle Hrabě Monte Christo. Jednotlivé díly mají scenáristicky určitě různou míru kvality, přičemž za nejkvalitnější považuji zmiňovaného Monte Christa (kvůli dobovým aktualizacím) spolu s posledním dílem Betlém. Jako celek je to ale rozhodně naprosto výjimečný (téměř bych řekl geniální) televizní počin z období Pražského jara. ()

Zagros 

všechny recenze uživatele

Písně pro Rudolfa III. jsou rozhodně výtečný projekt a už jen za odvahu tvůrci si vysoké hodnocení zaslouží. Také sestava zpěváků, na dobu asi to nejlepší včetně zahraničních hvězd, je pozoruhodná. Nicméně tohle jsem neocenil a popravdě mě písničky nudily. Během nich jsem povětšinou odcházel pro jídlo, pití a na záchod. Krásně mé myšlenky vystihla jedna replika: „Proč zpívá pod mostem?“ Hrané pasáže jsou ale skvělé a za ně a za silný příběh vzniku seriálu si ode mě čtyři hvězdy odnesly. Který jiný československý seriál nemohl natočit jeden z dílů kvůli okupaci v 68? Byl zakázán po odvážném a silném dalším dílu? Poslední díl mu byl oficiálně úplně zničen (i když se jej nakonec jako zázrakem podařilo zachránit)? Pokud vám ještě sednou do noty písničky, je tento seriál jasným kandidátem na maximální hodnocení, zvlášť pro lidi, kteří tu dobu osobně ještě pamatují. ()

Galerie (179)

Zajímavosti (42)

  • Epizoda byla dokončena přímo během vysílání z improvizovaného ilegálního studia ČT (výzkumný ústav A. S. Popova). Filmový materiál, který byl v roce 1990 nalezen, se zachoval jen bez zvuku (tvůrci neměli při natáčení potřebnou techniku a herci tedy své role namlouvali živě až ve studiu). (sator)
  • Kvůli protiokupačnímu charakteru seriálu měli tvůrci později potíže, někteří odnesli účast na tomto seriálu zákazem činnosti a v následujících dvaceti letech prakticky zmizeli z umělecké scény. Např. režisér Jaromír Vašta musel pracovat jako kameník na Karlově mostě. (sator)
  • Režisér Jaromír Vašta chtěl původně obsadit do roly Šárky mladou dívku ve stylu Ivy Janžurové, ale o 10 let mladší. Režišér Vašta požádal Janžurovou o radu, avšak ta o nikom nevěděla, a tak roli dostala sama. (Willy Kufalt)

Reklama

Reklama