Slaughterhouse-Five
Režie:
George Roy HillScénář:
Stephen GellerKamera:
Miroslav OndříčekHrají:
Michael Sacks, Ron Leibman, Eugene Roche, Valerie Perrine, Perry King, Kevin Conway, Roberts Blossom, Gilmer McCormick, John Wood, Emil Iserle (více)Obsahy(2)
Texty z pera legendárního amerického spisovatele Kurta Vonneguta jsou natolik mnohovrstevnaté a ve své komplexnosti složité, že je většina filmařů vždy považovala za téměř nezadaptovatelnou látku. Přesto ale několik snímků podle Vonnegutových předloh přeci jen vzniklo. A za jeden z nejlepších je považováno přepracování multižánrového protiválečného románu Jatka č. 5, kterého se v roce 1972 ujal oscarový gigant George Roy Hill, režisér Butche Cassidyho a Sundance Kida, Podrazu či Světa podle Garpa. Nás pak může těšit, že natáčení částečně autobiografického příběhu o mladíkovi jménem Billy Pilgrim, který se po přežití děsivého náletu na Drážďany a vůbec celé druhé světové války rozhodne mezi zdmi ústavu pro duševně choré zcela přetvořit celý vesmír, byl přítomen také Miroslav Ondříček, kterého si Hill zvolil za svého hlavního kameramana. Ostatně některé sekvence filmu byly pořízeny i na pražských Hradčanech. Mezi lety 1972 a 1973 pak byl Hill za tento film oceněn nejen nominací na Zlatý glóbus, ale také cenou poroty na mezinárodním filmovém festivalu v Cannes. Hlavní rolí v pozoruhodném snímku si svůj herecký debut odbyl tehdy čtyřiadvacetiletý Michael Sacks. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (85)
Prostor pro střízlivě přesvědčivého M.Sackse. Výsledek téměř nutně trochu zaostává za plasticitou předlohy, čemuž přispívá mj. trochu samoúčelně působící rytmus časových střihů. Přínosem výslednému vizuálnímu stylu je Ondříčkův vklad, včetně složené pocty do mlžného oparu zahaleným pražským scéneriím (nábřeží, věže, mosty, Strahov, orlice Goethe institutu i holešovická jatka), téměř výhradně zastupujícím válečné Drážďany, jejichž bombardování autor námětu Vonnegut sám zažil a opakovaně se ve své tvorbě k tomuto tématu vracel. Nadčasová Bachova hudba, symbolizující stejně dobře vesmír, lásku, víru, osud i nesmrtelnost, tentokrát v přednesu G.Goulda, zdůrazňuje rovinu křesťanské symboliky příběhu. ()
Ani ne... ()
Tam, kde hrozí amputace rozumu, amputace člověka. Na radu, na řadu přichází fantaskní realita. Nadvládu přebírá hlava-dada, vášnivý nonsens "kanibal." ()
Je to takových 88%. K dokonalosti Jatkám málo chybí, ale v porovnání s ostatními adaptacemi knik K.V. stojí na místě o několik stupinků víš. ()
Čekala jsem, že to dopadne mnohem hůř. Snídaně šampionů byla pro mne hrůza. Jatka č. 5 jsou myslím přijatelné i pro diváky, kteří předlohu neznají. Knihu jsem četla dávno, takže jsem shovívavější k nedostatkům a film jsem si užila. Dost mě překvapilo, když jsem ve filmu poznala lokace z místa mého bydliště :-) Drážďanská jatka jsou natočena v Holešovické tržnici ( také bývalá jatka ) a jsou zde i jiná pražská zákoutí. Po skončení jsem si přečetla, že za kamerou stál Miroslav Ondříček. ()
Naprosto o ničem, kdyby ten film nikdy nevznikl, nikomu by ani nechyběl. ()
Ačkoliv film nezachycuje veškerou tu satiru a ironii, kterých je v knize hromada, film mi kvalitativně přijde s předlohou velmi srovnatelný. Obojí má něco do sebe, u každého je to něco trošku jiného, ale jinak se jedná o poměrně zdařilou adaptaci. Všechny tři časové roviny se i zde krásně doplňují, řekl bych, že tady možná dávají i větší smysl a tvůrci si s předlohou opravdu poradili velmi dobře. Povedená žánrová všehochuť, na kterou nelze zapomenout. 80%. ()
uf...naozaj neviem čo k tomuto filmu povedať...bol zaujímavý a bavil ma...a určite to nebol žiadny prúser ale na druhej strane ani žiadna bomba... ()
Mohli byste se teď prosím pářit.... ()
Divný, ale opravdu divný příběh, místy sice vtipný, ale i když má snímek něco málo přes 90 minut,pekelně jsem se nudil. ()
To prepínanie deja medzi rôznymi obdobiami bolo šialené, ale stále bolo zaujímavé, keď sa dej a priebeh života objasňoval primerane pomaly. Horší pocit som mal už po únose na cudziu planétu, to som sa cítil ako po prepnutí na iný film. Práve to očakávané sci-fi mi dojem z filmu pokazilo. –––– Drážďany spojenci nebombardují, není to vojenský cíl. Tam budeme v bezpečí. ()
Povinnost především pro ty, kteří mají rádi netypické a tak trochu jiné filmy. Celý děj je mozaikou různých momentů ze života Billyho Pilgrima, jejíž hlavní část tvoří události odehrávající se ve druhé světové válce. Navíc jsou tu ještě jeho představy o pobytu na planetě Trafalmador. A to všechno je skvěle setříháno (střihač se musel opravdu zapotit) bez ohledu na časové zařazení jednotlivých událostí. V malé roličce se objevuje i český herec Oto Ševčík. ()
Tohle jsem kdysi při procházení sci-fi filmů ignoroval, protože jsem věřil, že to se sci-fi nemá nic společného. A dnes jsem čekal nějakou surealistickou slátaninu s noname herci, ale podcenil jsem vynikajícího režiséra Roye Hilla. Ten vypráví na přeskáčku dvě roviny - válečnou a rodinnou, ale naprosto pochopitelně a přehledně. Jako válečné zajatecké drama je to vynikající - skvělé postavy (ňoumovitý hrdina, otcovský Derby, psychopat Lazzaro), vynikající kamera a výprava, jedna zbytečná tragédie a naprosto brutální apokalyptické Drážďany, které mi vzaly dech. Jako rodinný film je to celkem fajn, je taková absurdní tragikomedie, kdy se stanou naprosto ujeté věci, které v normálním filmu úplně nečekáte. A sci-fi? To se objeví tak 20 minut před koncem - SPOILERY!! Hrdina začne cestovat na cizí polokreslenou planetu s neviditelnými ufony, kteří mu přičarují i krásnou holku a tvrdí, že život prožívá na přeskáčku. KONEC SPOILERů. Řekl bych že sci-fi rovina je naprosto pitomá, zbytečná a především jen v hrdinově hlavě, takže to sci-fi není. Jako válečné drama ovšem super a v nulové konkurenci válečný film roku 1972. ()
Pro doplnění bude asi třeba přečíst i kníhu, přesto mě film pohltil. ()
Zklamání. Byla tu cítit zajímavá předloha, ale film vyzněl mdle, zmateně a na konci skoro hloupě. ()
Přijde mi to, že sci-fi je zde pouze doplňkem, jedná o retrospektivní dílo, zahrnující celý život jedné osoby, okořeněný zásahem z vesmíru. I tak se jedná o poutavou podívanou, ne zrovna pozitivního života. ()
Průměrný film s žádným výrazným bodem jak ve scénáři, tak v ději, většina situací samoúčelných, neobjevných. Někdy z toho probleskl Vonnegut, většinou však ne. ()
Námět asi dobrý, je znát, že je to podle knížky, ale je to takové bezduché. Těšil jsem se, že z toho vznikne něco silného, buď na přemýšlení nebo citového, ale nic takového se nedělo. Každopádně hodně zajímavé téma, jen ho lépe natočit, ale zase na druhou stranu na ten rok se to dá pochopit. 37% ()
To je ale divný film. Pět žánrů? Určitě! Jde to dohromady? Spíše ne. ()
Po Butchi a Sundancovi Hillův jasně nejlepší a nejzajímavější film,vynikající a zábavná směska žánrů,která klidně mohla být delší. ()