Muž, který nebyl

Už som videl niekoľko filmov od Coenovcov, takže nemôžem povedať, že mi je ich dielo neznáme. Ale ani to, že patrím k ich nekritickým obdivovateľom. Ich tvorba je zaujímavá a nevšedná. Platí to aj o Mužovi, ktorý nebol, ktorý radím k tomu lepšiemu z ich tvorby. Voľba čiernobieleho filmového materiálu a Billyho Boba Thorntona do hlavnej úlohy boli pre úspech filmu rozhodujúce. Frigovsky nehybná tvár hlavného hrdinu akoby symbolizovala nehybnosť jeho prázdneho a stereotypného života. Ale nielen on, ale aj ostatné postavy sú výborne vykreslené. Vrátane mladučkej Scarlett Johansson povinne cvičiacej Beethovenovu Mondschein sonate, ktorá sa nevymyká z plejády neúspešných a problémových postáv zaľudňujúcich tento film. Príbeh má množstvo peripetií, ktoré umožňujú nevnímať jeho relatívne pomalé tempo. Som rád, že som si pozrel tento film. Len som mal po istom čase nutkanie spočítať scény, v ktorých Ed Crane nefajčil. Ak by justícia chvíľu počkala, nepotrebovali by na exekúciu ani elektrické kreslo. (02.08.2012)

Tajomný, ponurý, bez čiernobieleho nádychu nepredstaviteľný, noir ako vyšitý. Aj takto by sa dal charakterizovať tento vinikajúci film. Už začiatok zaujme piesňou, ktorá sa objavila aj v The Shawshank Redemption a tiež pútavým rozprávaním hlavnej postavy. Až na pár momentov sa pri film určite nebude nudiť. Réžia nepoľavuje zo svojho vysokého štandardu a diváka presvedčia aj herecké výkony - predovšetkým Tony Shalhoub v úlohe nekompromisného právnika. Filmu napomáha prevedenie do čiernobieleho formátu. Nejde o to, že by tvorcovia chceli takým jednoduchým spôsobom navodiť atmosféru a pomôcť si v návrate do 40. rokov minulého storočia. Tento krok im skôr napomáha v samotnom manipulovaní a ak by bol film vo farbe, nemal by taký silný dosah. A po zhliadnutí filmu si aj tak uvedomíte, že prostredie v ňom je také monotónne, že farby by ho až príliš oživili a ubrali mu na jeho pôsobnosti. V prípade že ste fanúšikom noiru a rokov minulých, nenechajte si tento film ujsť. (01.10.2014)

Pro mě překvapivý a zcela odzbrojující film. Souhlasím, že tento snímek Joela a Ethana Coenových není noirem, jelikož "černý film" je vymezen především dobou. Ale líbí se mi užití výrazu - neonoir. Je tedy spíše poctou filmům, které ve 40. a 50. letech minulého století reflektovaly kulturní a politické vlivy ve Spojených státech a staly se díky svému přízračnému stylu spíše novým směrem filmového umění než pouhou reflexí. Podobu můžeme nalézt jak v charakteru a formě, tak ve volbě způsobu technického zpracování. Zápletka je samozřejmě kriminální a snad neprozradím příliš, když řeknu, že se jedná o vraždu. Je zde víc než kdy jindy patrná "špinavost" a zkorumpovanost světa - druhá strana mince. Jakoby zmizela nějaká clona a odhalila divákovi dříve neviděné zkažené jádro společnosti, kde však vždy zbývá nikdy nenaplněná jiskřička naděje. Zobrazované prostředí není nijak ohyzdné, zato z něj však čiší depresivní všednost a osamocenost. Povětšinou je noc nebo šero (kterým působí i mnohé interiéry), kdy vznikají pitvorné stíny a vše, co je za dne jakkoliv krásné, vzbuzuje touto dobou obavy a hrůzu. Ale přes všechnu stylizaci a bezchybnou režii by tento film byl polovičatý bez fantastického projevu Billy Bob Thorntona. Ten odvádí vynikající výkon v roli Eda Cranea, životem otráveného zaměstnance typického amerického holičství. Ed vede jednotvárný život, je často zmítán silnou paranoiou a pomalu nerozeznává realitu od iluzí (létající talíře). V důsledku těchto exotických stavů vědomí jedná často tak, jak by se za běžných okolností pravděpodobně nezachoval. Ed Crane boří dnešní zažitý model o vlastnostech ústředních postav. Je pasivní a odtažitý a přitom ve filmu vynikne. Ani jeho identita není příliš konkretizovaná, což je příznačné názvu filmu. Vlastně sám sebe vnímá velmi méněcenně a ve svých vypravěčských monolozích se o sobě dokonce zmíní jen jako o "přízraku". Jeho život je postupem čím dál nuznější a nevyhnutelně vede k z mého pohledu hlavnímu motivu tohoto filmu - ztrátě kontroly nad svým životem. Nejvyšší mocí je zde totiž osud, jehož bizarním machinacím se pouhý člověk nemůže ubránit. Zvláště, když vlastně vůbec nebyl. (19.02.2006)

Přiznávám, že všechny ty hrátky s noirovou formou mě naprosto převálcovaly. Samotný příběh o člověku, který je tak bezvýznamný, že vypadá, jako kdyby vůbec neexistoval, je dobře vymyšlený, ale nevím, jestli by, nebýt té výše zmiňované formy, na mě tak zapůsobil. Režie, celé to nasvícení, scéna havárie a Scarlett Johansson. Tyto věci bych vyzdvihl zvlášť. (06.12.2005)

Smutný film, který je vlastně tak trochu komedie jak už to u Coenů bývá. Billy Bob Thorton celý film odehraje s jedním výrazem což je pro jeho roli to pravé ořechové. Vyústění vás opět celkem překvapí, protože Coeni jsou vždy originální a dokáží vymyslet dobrou zápletku. Role advokáta je taky zvládnutá na jedničku, ale hlavně celému filmu dominuje skvělá vizuální stránka, která je noirovější než všechny staré Noir filmy a Sin City dohromady. Opravdu výborný film. (27.06.2005)