Rambo: První krev

I naproti mému hodnocení musím Rambovi udělit kritiku. Nějak jsem si neustále říkala "tohle že má být ten slavný, neporazitelný a chladný Rambo?" Představovala jsem si ho asi jinak. Film uplynul hrozně rychle a já měla pocit, že kromě neustálého pátrání policie v lesích, pár elitních hlášek, poutavých dialogů, akčních scén a charismatu Stalloneho, jsem se toho o moc více nedočkala. Tyto mé dojmy nejspíše pramení z toho, že jsem si jej představovala o mnohem více drsnějšího. A některé scény, zvláště ta plačící na konci, tomu rozhodně nepomohly. Toť můj subjektivní dojem. Ano, Rambo je kult a klasika. Bohužel ne tak, jak jsem si představovala. (17.04.2010)

Tento úvodní film z Rambo-série má ještě docela hlavu i patu. Není to sice nic víc než jen ambiciózní béčko, ale snad právě proto na něj nahlížím vpodstatě shovívavě. Sly Stallone skutečně hrál asi jen v 1. dílu Rockyho, pak už se jen tvářil, že hraje. V tomhle díle mu ale ta jeho herecká přetvářka jde docela dobře. (06.08.2002)

Srdcová záležitost a nejlepší díl celé série. Navždy si budu pamatovat Johnovu historku o kamarádovi z Vietnamu, po které ho utěšuje plukovník a poté spolu za nezapomenutelné písně vyjdou ven. Viděl jsem ten film hodněkrát a nikdy se mě neomrzí. Zkrátka vrchol tvorby jednoho nezapomenutelného herce. 110% (19.07.2007)

Svého prepubertálního času byl pro mě první Rambo s naprostým minimem čiré akce téměř artovým psychem, u kterého jsem si sám sebe vážil za to, že ho mám z celé série nejradši. A přestože už dávno nemá smysl dělat z prologu příběhu smutného zabijáka něco víc, pořád je pro mě John nezpochybnitelným akčním idolem. (18.03.2006)

Čekal jsem, že proběhne konflikt, začnu fandit hlavní postavě a pak budu buď méně, nebo více trpět žánrovými neduhy. Omyl. S akcí jako takovou jsem překvapivě neměl větší problém, přišla mi v pohodě, v mých očích selhala hned úvodní naprosto nezvládnutá zápletka. Přestože se k němu policajt nechoval zrovna zdvořile, John si mohl jít po svých, několikrát měl příležitost nechat to být (tzv. mít ho „někde“ a ustoupit) a problémy si de facto způsobil sám. Mnohokrát mohl spolupracovat a mít klid, hrdost či co mu to však nedovolila, navíc se začal chovat jako totální magor, takže je logické, jak se policie potom zachovala, a upřímně nevím, proč bych měl s někým takovým soucítit, nebo mu snad fandit. „Prolili první krev!“. Jestli někdo začal mlátit všechny okolo a při svém útěku ještě sejmul nevinného chlápka a čapnul mu motorku, byl to Rambo. Poprvé, kdyby se snad dala ospravedlnit Johnova potřeba se mstít/bojovat, byla chvíle, kdy se vzdával, a přesto dostal jako odpověď spršku kulek. Ale vzhledem k tomu, že do teď utíkal a unikat svým pronásledovatelům mohl klidně dál, tak šlo zase o dost zkratovité chování, kterému jsem prostě nevěřil. Naivní návrh Rambova cvičitele mě už ale opravdu rozesmál, i když ještě více Johnův um s kamenem, srovnáte-li si výšku vrtulníku a škodu, kterou by takový nerost způsobil, za předpokladu, že by vůbec k vrtulníku doletěl. Snímek se asi snažil naznačit, že by se k válečným veteránům, kteří prožili pro obyčejného člověka nepředstavitelné hrůzy, mělo chovat s úctou a v rukavičkách, ale když jim hrabe, tak je to těžké. Asi bych měl výše popsaná negativa snímku odpustit, jde přece jen o „hloupej béčkovej akčňák, tak to tolik nehroť“, ale nepřipadá mi, že by se tak na venek úplně prezentoval, nebo by tomu odpovídalo zdejší silně přepálené hodnocení, takže dávám jen 2*, ze zvědavosti asi zkusím dát druhý díl (ten mi už taky snad nabídne smysluplnější zápletku). (17.03.2013)