Rozhovor

Nespochybňujem kvalitu, ktorá tu iste je, ale nejak mi nesedelo to až príliš pomalé budovanie atmosféry. Prvá polovica filmu sa neskutočne vlečie a nepomáha tomu ani riedky dej. Hackmana mám rád, ale i tak priznávam mierne sklamanie. Okrem vlažného tempa je tu mnoho scén, kde sa dokopy nič nedeje a film ešte viac naťahujú. Keby bol o 20 minút kratší, hviezdu by som určite pridal. O niektorých filmoch často hovoríme, že nestarnú a oslovia niekoľko generácií, ale toto myslím nie je tento prípad. Film nielen že vyzerá starý, ale aj tak na diváka pôsobí a to sa mi pri starších filmoch často nestáva. 60%. (04.10.2015)

Úžasný film v ktorom Coppola demonštruje svoje umenie. Brilantná klavírna melódia v pozadí. Len jedna vec mu asi chýba k dokonalosti. Občas nedomyslené konanie postavy Hackmana. Konkrétne keď sa ako jeden z najuznávanejších špecialistov na odpočúvanie nechá dvakrát za sebou úplne školácky nachytať. Mohlo sa tomu predísť, stačilo pristupovať k zápletke podobne svedomito ako Harry Caul k inkriminovanému rozhovoru, alebo radšej ešte trochu viac, aby sa nič neprehliadlo... (26.08.2012)

Golfista má pravdu. Na tento Rozhovor sa nedá zabudnúť. Je to tak naťahované, nudné, monotónne a otravné, že na Rozhovor z dielne režiséra môjho milovaného Draculu, nezabudnem do konca života už len preto, že som mala chuť napchať sa energeťákom značky Redbull a vyskočiť z balkóna. Nepopieram, Rozhovor má skvelý námet a rozhodne som od tohto neočakávala nejaké krvavé masakre - a lá John Woo - na nevernú manželku či sentimentálne kecy ohrdnutého manželíčka. Koho ale zaujíma nejaký na smrť nudný polhodinový pseudointelektuálny blábol na večierku detektívov - samotárov, ktorí si mastia ego svojimi profesionálnymi výkonmi odpočúvacích tajtrlíkov spred dvadsiatich rokov?! Dve hviezdičky za niektoré sugestívne scény ( scéna v hoteli či záverečná názorná ukážka choroby z povolania ) podporené ťaživou klaustrofobickou hudbou. Coppola vie budovať napätie, napínať diváka a gradovať atmosféru mu nerobí žiaden problém, no tu to trochu dosť prepískol. (23.05.2010)

(1001) Vskutku znepokojivý film. Je hodně pomalý a v pravém slova smyslu klade existenciální otázky. Ale jsem ochotna tu chvíli čekání odpustit, když odměnou je zdemolovaný byt. --- Po projekci s komentářem pana Radima Valaka přidávám postřeh, že mě nikdy ve srovnávací kombinaci Rozhovor x Zvětšenina nenapadlo uvažovat o tom, že fotograf ve Zvětšenině ničemu nevěří a je zcela prázdný, zatímco mistr zvuku v Rozhovoru v sobě má víru i svědomí. Jinak tady se Coppolovi povedlo natočit ryze "evropský" film a proto je to myslím jeden z těch mála příspěvků Nového Hollywoodu, které ke mně opravdu promlouvají. (03.01.2013)

Všechno co jsem si představoval jako psychologický thriller jsem zde dostal. Příběh mistra odposlechu Harryho Caula bývá velice často přibližován ke "Zvětšenině" Michelangela Antonioniho, či k "Výstřelu" Briana De Palmy, ovšem plně nevím proč. Tyto dva uvedené jsou o pátrání, o titěrné práci a o poodkrývání nových poznatků. "Rozhovor" režiséra Francise Forda Coppoly zobrazuje psychologický rozpad muže, jeho ztrátu soudnosti a soukromí. Gene Hackman zde vytvořil jednu ze svých nejlepších rolí, mlčenlivého Harryho Caula. Velmi příjemně potěšil i předčasně zesnulý John Cazale a v malých roličkách Harrison Ford a Robert Duvall. Celý film se táhne v takovém jakoby roztahaném tempu, ale přávě toto tempo je dokonalé ke snovým a paralyzujícím výlevům hrdiny na pokraji šílenství. Zvláště scéna na záchodě v bytě č. 73 je skutečně děsivá, nebo když Harry v sousedství tohoto bytu vyjde na balkon...brrrr. Scéna, kdy Gene Hackman hraje na saxofon v rozmláceném bytě je jedna z nejdepresivnějších, které jsem viděl. "Rozhovor" nikdy nebyl, není a nebude nijak zvlášť oceňovaný, známý a vyzdvihovaný snímek. Má však v sobě nepřebernou dávku krystalicky čisté filmařiny a všechno, co se od žánru (psychologického dramatu či thrilleru) může očekávat. "Rozhovor" je nadčasový film po všech stránkách. (06.03.2007)