The Great Train Robbery
Veľká železničná lúpež
Obsahy(1)
Film, který je považován za vůbec první western, tedy za zakladatele později tolik oblíbeného žánru. Zápletka Velké vlakové loupeže vám jistě bude známa z mnoha a mnoha jiných westernů. Čtveřice banditů nejprve přinutí telegrafistu k poslání zprávy, která zajistí neplánované zastavení vybraného vlaku. Ten poté přepadnou, s lupem prchnou, ale ne na dlouho. Download filmu zde. (HOODY)
(více)Recenze (164)
[2/1001] Velká železniční loupež je film z roku 1903, přesto se však jedná o vcelku zdařilý snímek, na jehož sledování je vzrušující už i samotný fakt, že je starší jak 100 let. Přestože nejspíše nejsem schopen tuto věc posoudit, myslím si, že režisér ve snímku zkoušel značně improvizovat, takže se v něm objevily na začátek 20. století dost šokující a kontroverzní věci. Musím se přiznat, že jsem byl opravdu velice příjemně šokován a navíc se můžu pochlubit, že jsem viděl pěkně starý film. Z Velké železniční loupeže by se mohli dost poučit i dnešní režiséři... ()
Film, který šlape... ()
První blockbuster ve filmové historii. ()
Na rok vzniku technicky dobře zvládnutý film, mám na mysli hlavně scénu odehrávající se ve vlaku za jízdy. Během necelé čtvrthodiny vykreslená hustě akční zápletka:D která má i své rozuzlení, je natáčená v celistvých scénách bez střihu, což ještě trochu připomíná divadlo. Ale jinak už to působí jako film se vším všudy, docela pokrok ve srovnání s tehdy deset let starými "filmy". A figurína mě nemálo pobavila:) ()
Tohle vážně stojí za zamyšlení. Když vezmu třeba výtvarné umění, písmo, tak člověk jím ve svém počátku zobrazoval věci jemu blízké, důležité až posvátné. A čím začíná umění filmové? Šestáková kovbojka a efekt pro ohromení publika. Filmu tak bylo dáno do vínku jisté divácké očekávání, které dokáže plnit kasy ještě dnes. ()
Edwin S. Porter, který je mnohými (takže hlavně na oceánem) naivně ba hloupě považovaný za otce filmového střihu (Je vůbec možné něco tak samozřejmého a zjevně vyplývajícího z podstaty filmu někomu přiřknout?) představil atrakci v její nejspektakulárnější podobě. Velkou železniční loupež (dále jen VŽK) lze považovat za jeho nejzásadnější dílo, jehož kvality - bohužel - nedokázal nikdy překonat (jaká to ironie, když se člověk zamyslí nad součtem jeho dalších snímků). Je zachyceno v přehledných a malebných celcích, je napínavé, živelné a vzhledem k faktu, že v roce 1903 byl puritánský Autorský kodex a organizace typu MPAA na hony vzdálenou noční můrou, distancuje se od cudného zakrývání, které by jinak fantasticky nekompromisní a realistické konání banditů dočista zmařilo. Je zajímavé, že ani po století a nějakých těch drobných od svého vzniku netratila VŽK nic ze své "šťavnatosti", energie a nadšení, které vyvěrá z oťukávání onehdy čerstvého a inovativního média, jež nemělo žádná ustálená pravidla a jeho budoucí možnosti byly velkou neznámou. Koncept je v základu primitivní, což u převratných objevů nepřekvapuje, ale o jeho velké síle svědčí skutečnost, že je z něj čerpáno do dnešních dnů (častěji v míře nesrovnatelně horší!). A minimálně paňáca hozený z tendru nebo odvázaná tancovačka musí zaručeně pobavit i toho, koho dřevní věk filmu míjí širokým obloukem. (jako perfektně padnoucí hudební kulisu doporučuji hudbu z filmu First Great Train Robbery od maestra Goldsmithe) ()
Dnes se už jen těžko hodnotí filmy z období kinematografické prehistorie,obzvlášť takhle průkopnického rázu.Námět filmu Porter upravil z filmu britských bratrů Mottershawů, Vyloupení poštovního dostavníku,do prostředí "Divokého západu" .VŽL je významná nejen jak zde již padlo díky prvnímu užití typicky filmových prostředků,ale i vůbec první pohyb kamery.Trochu úsměvné mi připadalo,když se v jedné scéně docela evidentně změnil jeden člověk ve figurinu.Škoda,že Porter nepokračoval v rozvíjení nových filmových prostředků a jeho další filmy byly natočeny typickým meliesovskym stylem. ()
Snáď prvý filmový pokus natočiť western. Čiernobiely nemý film o štyroch gangstroch, ktorí sa rozhodnú prepadnúť vlak prevážajúci veľkú sumu peňazí. Tento plán sa im podarí úspešne zrealizovať, ale zo svojej koristi sa dlho netešia. "Veľká železničná lúpež" je nespochybniteľne zaslúžilou legendou filmového westernu. *** ()
Všechno, co mám rád na westernech, kriminálkách, akčních i dobrodružných podívaných tady bylo už před 110 lety... A bylo to tu velmi dobře. Překvapila mě drsná scéna na lokomotivě, ve které jsem si toho střihového triku napoprvé vůbec nevšiml, a vlastně mě překvapilo, jak to bylo drsné celé. ()
Velice povedený akční western se strhující kamerou, hereckými a zvířecími představiteli, nádherným vlakem, k pomilování roztomilým dablérujícím panďulákem, okouzlující - nedotčenou přírodou a příběhem s uceleným začátkem, prostředkem i překvapujícím závěrem ve velkém stylu. To je Velká železniční loupež - neváhejte a stahujte :-) ()
Uz len kvoli poslednemu zaberu je to na plnu palku ()
Velká železniční loupež znamenala průlom v kinematografii, proto si zaslouží plné hodnocení. Příběh je poprvé vyprávěn s pomocí filmových prostředků a nepostrádá kupodivu ani napětí. Ve své době ukázal cestu, kudy se může kinematografie ubírat, a jak vidíme dnes, taky se jí ubírala... Režísér to hned napoprvé nijak nekomplikoval a vyprávěl příběh lineárně a jak jsem se dočetl, snímek prostě poslepoval z jednotlivých záběrů. Docela rád bych viděl reakci publika při té známé scéně střelby do kamery... Prostě úžasné... ()
jen 1900s děcka si pamatujou tuhle klasiku 😎 ()
Sergio Leone to nie je, no Edwin Porter bol jedným z prvých režisérov, ktorý do svojich filmov vkladali viac než len náznaky deja. A práve vďaka tomu môžeme v legendárnom snímku vidieť kompletné prepadnutie a vylúpenie vlaku, ktoré sa nezaobíde bez mŕtvych. Úspešná lúpež sa však musí aj poriadne osláviť, lenže pri zábave sa vytráca ostražitosť, a tak musí nakoniec dôjsť k nevyhnutnému stretu so zákonom, ktorý skončí riadnou prestrelkou. Na svoj vek stále veľmi životaschopné a technicky výborne vyladené dielo, ktoré položilo stavebný kameň westernu tak, ako ho dnes poznáme. ()
První filmový western mě docela zaskočil svojí brutalitou. Gangsteři totiž nejsou žádní géniové zločinu, pouze míní vážně v dnešní době zprofanovanou výhružku: "Nikdo ani hnout nebo střelím". Jistěže to z dnešního pohledu působí trochu naivně, ale rozhodně zdaleka ne tak moc, jak jsem předpokládal. ()
Přelomový film. V počátcích kinematografie bylo pohlíženo na filmaře jako na spolek podivínů s výstřední zálibou ve tvorbě pohyblivých obrázků. Pak přišla Velká železniční loupež. První film v USA který zaznamenal opravdu celostátní komerční úspěch. Kinematografie se pomalu začala stávat zábavou pro masy lidí. Dnes můžeme jen v němém úžasu sledovat její historii a dětské krůčky jejích průkopníků. A Porter průkopnický byl. Do svého dvanáctiminutového filmu zařadil 12 oddělených scének, které na sebe dramaticky navazují, což nebylo běžné. Prakticky vše je neustále v pohybu. Film je velmi akční. Přepadení, útěk, pronásledování. Střídání interiéru a exteriéru, jízda vlakem a na koni. Kamera je statická a má velký problém to vše zachytit. Ve scénce, kdy lupiči vyskakují z vlaku a prchají, nastává z dnešního úhlu pohledu humorná situace, kdy kameraman prostě nestíhá a herci se na chvíli dostanou mimo záběr. Nebo použití filmového triku, kdy lupič přemůže jednoho ze strojvůdců, následuje střih a z vlaku vyhazuje jeho figurínu. Inu filmové triky tu byly vždy a vždy budou. Jednoznačně největší ohlas měla a má scéna na konci, kdy bandita střílí přímo na diváka - do kamery. Tento film načrtnul základy westernu a motivoval stovky svých následovníků. Každý podobný film mě naplňuje ohromnou úctou a vděkem k lidem, kteří psali historii a zanechali o tom nesmazatelný důkaz. Důkaz, jenž je oknem do dávno ztraceného světa, o podobě naší minulosti. ()
pri objektivnom pohlade --ked porovname tento projekt ..s filmami dneska ( ktore radime do odpadu v sucasnosti).. zistujeme ze ten dnesny odpad nie je az taky odpad v porovnani napr. z tímto druhom odpadu ()
Možná přelomové dílo, ale jelikož znám starší a mnohem lepší snímky, nebudu tvrdit, že jsem ohromena. ()
Číst některé zdejší komentáře k tomuto filmu je neuvěřitelný zážitek - buď k pláči, nebo alespoň k popukání. Hodnotit film z počátků kinematografie bez přímého porovnání s ostatními filmy té doby mi přijde značně nesmyslné. Respektive - kdo neviděl více než 50 filmů té doby, ať laskavě vůbec o nějakém hodnocení nepřemýšlí, protože zde akorát honí frajera, jakej je kabrňák, že viděl 100 let starý film s "úžasnou" kamerou, který "svou kvalitou převálcuje spoustu Hollywoodských trháků posledních let". ()
První western, který založil žánr, jenž se stal během několika málo let nejpopulárnější v americké kinematografii. Film natočila v listopadu 1903 společnost Edison. Byl to komerčně nejúspěšnější snímek z předgriffithovské éry amerického filmu a stal se předlohou pro nepřeberné množství napodobenin. Na rok 1903 se jedná o vynikajicí úroveň vyprávěného příběhu. Děj se odehrává ve více než deseti různých scénách, které na sebe navazují a postupně rozvíjejí zápletku. V úvodní scéně dva maskovaní lupiči přinutí telegrafistu odeslat falešnou zprávu, takže vlak neplánovaně zastaví. V následujicím záběru bandité nastupují do vlaku. Lupiči vtrhnou do poštovního vozu a po bitce otevřou sejf. V další scéně dva lupiči přemůžou strojvůdce s topičem a jednoho z nich vyhodí z vlaku. Lupiči vlak zastaví a přepadnou cestujicí. Jeden z nich utíká a je zastřelen. Pak lupiči ujedou s lokomotivou a v následujicí scéně je vidíme, jak nasedají na koně a odjíždějí. Mezitím telegrafista z vlaku pošle zprávu volajicí o pomoc. V saloonu nutí nově příchozího tančit pod namířenou zbraní, ale jakmile sem dorazí zpráva, všichni popadnou pušku a utíkají ven. Následuje střih na lupiče pronásledované davem lidí. V přestřelce jsou lupiči zabiti. (V nejznámějším a nejzvláštnějším záběru z celého filmu jeden z lupičů střílí přímo do kamery. Zdá se, že někdy byl tento záběr používán jako začátek filmu, jindy jako jeho konec. V každém případě vzbuzuje v divákovi pocit, že se stal přímo terčem střelby. Jedním z herců byl G. M. Anderson (vlastním jménem Max Aronson). Kromě jiných rolí hrál i pasažéra, kterého zastřelili. Anderson se měl zakrátko stát první westernovou filmovou hvězdou, neboť od roku 1907 hrál ve více než stovce filmů jako Bronco Billy. [8/10] (Ručně kolorovaný /// Scénář: Scott Marble, Edwin S. Porter /// Kamera: Edwin S. Porter, Blair Smith) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] ()