Reklama

Reklama

Yves Montand jako Artur London a jeho zážitky z období politických procesů 50. let vrcholící příjezdem okupačních vojsk v roce 1968... Film Doznání vznikl podle slavné stejnojmenné knihy Artura Londona. Zachycuje autentické svědectví jednoho z protagonistů monstrprocesu se „spikleneckým centrem“ Rudolfa Slánského v listopadu 1952. Přesvědčený komunista, interbrigadista, účastník francouzského Hnutí odporu (krycí jméno Gérard) a posléze náměstek ministra zahraničních věcí, v knize popisuje své zážitky a nový náhled na komunistickou stranu. Je ironií osudu, že rukopis knihy přivezl London do Prahy v den, kdy sem vjely sovětské tanky. Kniha nicméně v roce 1969 vyšla, ale film – jehož realizace u nás byla již domluvena – se musel nakonec točit ve Francii. Československou premiéru měl film až 17. ledna 1990 v kině Praha za účasti Jorge Sempruna, Costy-Gavrase, Yvese Montanda a Lise Londonové (Filmový přehled 1990/7) (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Ukázka z filmu

Recenze (77)

Anthony 

všechny recenze uživatele

Specialista na politické filmy Costa Gavras se blýsknul. Velice působivě (a s působivým Montandem) postihl, jak fungovaly komunistické politické procesy. Jeden z těch filmů, který by se měl našim zapomětlivým komunistům a jejich voličům pouště od rána do večera. Na druhou stranu mi vadila skutečnost, že sám hrdina Artur London byl podobně jako Slánský pěkná svině. Většina z odsouzených předtím sama procesy připravovala, takže jsem je nelitoval a spíše jsem si říkal "dobře ti tak". Ovšem bez ohledu na osoby, jako výpověď o systému to je dost dobré. ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Většina filmů natáčených na Západě o zemích za železnou oponou trpí (přinejmenším pro našince) naivitou a selhává v řadě citlivých detailů. Doznání sice nemohlo být vzhledem k zostřující se situaci po okupaci natočené u nás a realizace proběhla ve francouzském prostředí, ale na výsledku to vzhledem k poradcům a známé Gavrasově pečlivosti není vidět. Costa-Gavras je známý svou angažovanou tvorbou a na tématu politických procesů ho zaujala jednak možnost konfrontovat hořkou realitu "lidových demokracií" se stále přetrvávající naivní představou radikální intelektuální levice o životě v zemích "socialistického tábora", jednak i psychika obžalovaných vystavených extrémnímu psychologickému nátlaku a mučení. Velkou roli na úspěchu snímku mělo vedlo Gaversovy režie i angažování Yvese Montanda a Simone Signoret do hlavních rolí. Jestli má film v něčem slabinu, pak v tom, že vychází z Londonovy knihy, která je pochopitelně velmi osobní a nemusí být vždy objektivní. Přesto je to jeden z nejsilnějších filmů o zločinech komunismu, který měl velký vliv na odhalení podstaty komunistického systému po celém světě. Celkový dojem: 90 %. ()

Reklama

Dudek 

všechny recenze uživatele

Brutální a silný snímek, kterému se daří výtečně nastínit atmosféru, kterou museli okusit vězni během zinscenovaných procesů. Celý snímek stojí a padá na Montandově hereckém výkonu, na jehož postavě je ukázán pomalý a bolestivý přerod ze silného komunistického člena na člověka tápajícího a snažící ho si uvědomit, čím se vlastně provinil. Plynulost děje však narušují občasné flashforwardy, vysvětlující voiceover a zbytečná doslovnost. ()

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

"Lenine, vzbuď se, Brežněv se zbláznil! Lenine, vzbuď se, oni se zbláznili!" - Děkuju pěkně! Lenine, hnij dál. Poslední obraz z Doznání a Costa-Gavrasův neumírající idealismus. Nejrozumnější Costa-Gavrasův politický thriller, který referuje o Slánského procesu dost pravdivě. Já osobně však komunisty "z přesvědčení" nesnáším ještě více než ty svině, které se pouze přizpůsobily dané době, a proto si myslím, že takový proces je jedním z mála způsobů, jak jim vyhnat alespoň tu věrnost straně z hlavy. Formální stránkou dost komorní (oproti předcházejícím Z a État de siege), v hlavní roli "jen a pouze" Yves Montand. Neříkám, že by to bylo málo, ale u Costa-Gavrase jsem si už zvykl na vyšší obrátky. ()

Faidra 

všechny recenze uživatele

Psovi psí smrt. A podvraťákovi doživotí... Příběh soudruha, kterého požvýkal a vyplivl jeho vlastní Moloch, aby mohl pokračovat v jeho dalším uctívání, tentokrát z bezpečné vzdálenosti, kupodivu neztratil na působivosti ani po půl století od vzniku a třicet let poté, co čas železnou oponou trhnul, stejně jako se náboženství sice vytratilo z komunistické ideologie, ale v její každodenní realitě v podobě kréda, veřejného vyznávání hříchů a flagelanství vystrkovalo hlavu zas a znovu. A inkvizice nelenila. Co udrželo víru Londona a jemu podobných? Upřímnost? Hloupost? Neschopnost uznat chybu? Nevím. Někdo bude přísahat na světlo na konci tunelu, i kdyby na cestě k němu byly vytrhané veškeré pražce... ()

Galerie (37)

Zajímavosti (5)

  • Československé bankovky, které jsou Londonovi po jeho zadržení odebírány s osobními věcmi, tehdy ještě neexistovaly. Děj se odehrává v souladu se skutečností (zatčen 1951), na stokoruně lze ale zahlédnout letopočet 1961. Nejstarší vzory použitých bankovek jsou z let 1953 (pětikoruna),1958 (dvacetipětikoruna), 1960 (desetikoruny, v oběhu od 1961) a 1961 (stokoruny, v oběhu od 1962). V době uvedení filmu (1970) byly všechny stále ještě v oběhu, stokoruny ještě v době jeho uvedení v československé televizi na začátku 90. let. (Adam Bernau)
  • Yves Montand natáčení velmi prožíval, během šesti týdnů zhubnul 10 kilogramů, celkem během natáčení přišel o 12,5 kilogramu. (Snorlax)
  • Ve filmu se objevují vozy Tatra 603 a Volha, které se vyráběly od roku 1956. Film však zachycuje proces se Slánským, který se odehrál v letech 1951 a 1952. (everlast44)

Reklama

Reklama