Režie:
Maria ProcházkováScénář:
Maria ProcházkováKamera:
Martin ŠtěpánekHudba:
Jan P. MuchowHrají:
Oldřich Kaiser, Jana Krausová, Jiří Lábus, Vlasta Žehrová, Kristýna Leichtová, Petra Nesvačilová, Ludmila Šafářová, David Máj, Kristina Kloubková (více)Obsahy(1)
Už jste ho potkali: bydlí v přízemním bytě, celý den sedí v okně nebo postává na chodníku před ním. Trenky, tílko, cigareta v ruce. Oslovuje kolemjdoucí, překvapuje, baví, občas i dojme. Když do jeho ulice vstoupí Dáma, věci se začnou měnit. Ale žraloka v hlavě nezastaví. Příběh, který by se mohl zdát i vám. Film se natáčel v dubnu a v květnu 2004 v Praze na Letné, v bytě Oldřicha Kaisera. Celý film se odehrává v malém přízemním bytě a na ulici před jeho oknem, nalezení přesného místa natáčení bylo tedy pro vznik filmu stěžejní. Z počátku se zdálo, že se nepodaří najít odpovídající lokaci, až se jako ideální ukázal byt představitele hlavní role Oldřicha Kaisera. Ten nakonec souhlasil a zapůjčil svůj byt filmařům na dobu natáčení. "Byla to poměrně neobvyklá situace, trochu záměrně jsme ji tedy zdůraznili v naší tiskové zprávě. To ale byla chyba", říká producent filmu Vratislav Šlajer. Krátce poté, co se v tisku objevila informace o natáčení, začali se kolem motat zvědavci. Totální katastrofa ovšem nastala, když byla v denním tisku uveřejněna přesná adresa natáčení a bytu O. Kaisera. Natáčení pak muselo být dokonce na čas přerušeno. "Je to opravdu peklo", řekla tehdy režisérka Maria Procházková, "denně se tady objeví cca 30 až 40 lidí, fotí si našeho hlavního herce i nás, nedá se vůbec pracovat." Oldřich Kaiser to tehdy komentoval: "Zájem fanoušků mě samozřejmě těší, ale tohle je moc, stačí, že tu mám teď dva měsíce filmaře, představa, že bych se musel po natáčení ještě pořád starat o návštěvy, mě děsí. Byt prodám." Natáčení bylo nakonec úspěšně dokončeno a O. Kaiser byt poté skutečně opustil. Dokončovací práce filmu proběhly už naštěstí bez problémů. Film se natáčel na širokoúhlý formát, používaly se tři různé kamery. Ve filmu bude celá řada obrazových triků - od klasických kamerových až po ty digitální. Některých si ale divák ani nevšimne, protože jsou přímo podřízeny ději. Část filmu bude upravena digitálně v počítači a posléze opět "vypálena" do negativu 35mm. "Žralok ale není film plný velkolepých efektů a vybuchujících aut, je to jednoduchý příběh. Ale určitě je to film do kina, velmi vizuální - zkrátka bude na co koukat." říká producent "Největším "efektem" filmu je ale jednoznačně Oldřich Kaiser", směje se.
Žralok v hlavě by měl být pozitivní, zábavný a dojemný film. "Na testovacích projekcích postava, kterou hraje pan Kaiser, diváky dojala a rozesmála. Mám radost, tohle je přesně, co jsme chtěli - působivý emotivní film, který diváky potěší." říká režisérka. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (87)
Nechceš kachničku? Pojďte si vzít kachničku. Pivo je lepší než léky, člověk po něm usne ani neví jak a nebolí ho alespoň hlava. Když jsem se jednoho dne dozvěděl, že se natočil jakýsi film, který je o podivínovi jak tráví skoro celý den v okně, nebo postává na chodníku, tak mě napadlo, že to může být velice zajímavé a skoro jsem jásal, že se někdo odhodlal toto vůbec natočit. Bohužel, po shlédnutí konstatuji, že je to takové nic neříkající psycho. Ještě že nejsem náchylný k depresím, protože kdybych byl, tak teď už mě vezou na "kopeček." Překvapilo mě, že se film natáčel v bytě pana Kaisera, který ho později prodal, protože se v tisku objevila adresa a lidé si ho chodili fotit. Je mi trochu líto, že filmu dávám jen dvě hvězdy, ale trochu jsem to i čekal, protože takovéhle snímky nejsou mé oblíbené. Zaujal mě výkon paní Krausové, kterou jsem jenom znal z role zákeřné ředitelky Hádkové ze seriálu Ulice. Zde potvrzuje, že se správně rozhodla být herečkou. Narozdíl od ostatních dnešních herců. Hudba z filmu mě ještě teď zní v uších a vyvolává v mém mozku velmi zvláštní pocity. Připadám si, jako kdybych byl někde na nějaké klinice, kde jsou všichni pacienti zavřeni v klecích a chtějí se dostat ven. Překvapuje mě, že zde má film jen necelých 400 hodnocení. Rozhodně ale obdivuji tvůrce, že se nebáli takovýto experiment natočit. Mě bohužel neoslovil. Ale znám hodně lidí, kterým se tento film líbil. Zajímavý komentář: Siegmund ()
Experimentální film je bez nějakého většího příběhu, děj se soustředí jen kolem postaršího pána, který žije sám a opájí se sladkým nicneděláním, až mu z toho začne hrabat. Nutno uznat, že O. Kaiser tuhle roli zahrál výborně. Takže 3* za něj, příjemnou audiovizuální stránku a zájímavý námět(za který bych dal víc, kdyby byl lépe proveden). ()
Minimalistická "sonda do hlavy" by byla nejspíš skvělá jako středometrážní film, jenže to by se pak nedostala do kin. Takhle vyžaduje od diváků možná trochu víc soustředění a trpělivosti, než většina z nich snese. Ale nakonec to není žádný film pro většinu. Je to příjemně "jiný", nepolopatický film bez násilných dějových zvratů, s uvěřitelným Oldřichem Kaiserem a mimochodem také s výbornou hudbou a zvukem, kvůli čemuž je tenhle film nutné vidět v kině ! ()
Na malém prostoru úžasný výkon pana Kaisera. Film krásnej jak slepičí prdelka. ()
Žralok se mi fakt moc líbil. Plul si svou vlastní pestrou cestou a tím pádem se nepřiřadil ke "stádu". Žralok je vlastně úplně stejný jako hlavní hrdina. Postává a pořvává na kolemjdoucí z nichž někteří rovnou utečou, někteří nechápavě kroutí hlavou, někteří se na chvíli zastaví, někteří s ním dokonce začnou komunikovat a nechají se obdarovat. Bohužel mám obavu ,že těch posledních bude nejméně...... ()
Hodně zvláštní film. ()
Souhlas s DDT, jako středometrážní flm by to bylo zajímavé dílo. Sázka na Oldřicha Kaisera ze začátku funguje, nicméně, čím je film, ve kterém se vlastně nic neděje, delší, tím je taktéž nudnější. Přál jsem si konec a to má film pouze 75 min. ()
Jak v posledních letech novodobým českým filmům uhýbám jak můžu a u málokterého vydržím do konce, tak Žralok v hlavě mě hodně potěšil. Na druhou stranu v tomto případě chápu rozporuplná hodnocení a uznávám, že se nebude líbit každému (pokud vůbec kdy měl takovou ambici). Oldřich Kaiser byl asi jedinou možnou volbou do hlavní role. Je ale pořád jen jednou z deviz, za něž si snímek zaslouží vysoké hodnocení. Vypiplaný film, který má hodně co nabídnout, dle mého na české poměry zcela výjimečný. Každopádně ho chci vidět v kině. ()
Již několik desítek hodin přemýšlím, jak okomentovat film „Žralok v hlavě“. K filmu jsem pocítil nepřekonatelný odpor, jen co se v levém dolním rohu černé obrazovky objevil mrňavý, téměř nečitelný titulek „BIONAUT FILMS UVÁDÍ“. Neustále jsem si říkal VYDRŽ, třeba se děj filmu ještě nějak rozvine. Ale nedočkal jsem se. Děj celého filmu byl nijaký, stejně jako na začátku, jako uprostřed, tak i na konci. Na film jsem se díval schválně až do konce. Jednak jsem nepřestával doufat, že konečně uvidím něco, kvůli čemu ten film byl natočen, jednak jsem o něm často slýchával už od dob jeho natáčení. U jiných uživatelů vyzdvihované velké detaily vidím já jako zcela samoúčelné. Celá ta hrůza byla přerývaná na nic nenavazujícími animacemi. Posledním hřebíkem do pomyslné rakve byly závěrečné titulky. Televizor mám velký a kvalitní, brýle skvělé, ale nedokázal jsem přečíst nic ze závěrečných titulků. Byly příliš malé a navíc běžely docela rychle. Přišlo mi to až jako výsměch nebo pomsta všem, kdo se na vzniku filmu podíleli. Jako by se styděli za to, co vytvořili, a tak aby jejich jména nebila do očí. Jen pro úplnost uvádím, že nečitelné titulky zabírají téměř 5 minut z filmu; přesněji 6,4 %. Tak že si diváci s ostřížím zrakem opravdu počtu, ostatní pak mají smůlu. Nejsem Čech a tak je možné, že v češtině opravdu existuje rčení mít žraloka v hlavě, ale já ho neznám. Vidím, že se moje hodnocení diametrálně liší od těch, kteří tomuto dílu přisoudili 4 nebo dokonce 5 hvězdiček. Já však tento film nedokážu ohodnotit jinak než jako „odpad!“ – a to při vší úctě k jeho tvůrcům. Napadá mě jisté srovnání s pohádkou „Císařovy nové šaty“. Kdo nehodnotí tento film jako skvost, není hoden, aby zastával svůj úřad. Všem těm, kteří se touží podívat na film o schizofrenikovi, bych pak jako skutečně kvalitní náhradu doporučil film Alfreda Hitchcocka „Psycho“. Je to jako v životě. Aby mohlo být něco dobré, musí existovat i něco špatného. Jinak bychom nemohli srovnávat. ()
Jeden z mála filmů co jsem nedokoukala. ()
Geniální Oldřich Kaiser. ()
Celkově velká spokojenost, ač jsem to opravdu nečekal. Natočit film o (ne)obyčejném chlápkovi, který rád postává a posedává před domem, nebo jen kouká z okna, zatímco jeho vnitřní svět je mnohem bohatší, než by se na první pohled zdálo, to chtělo docela odvahu a povedlo se. ()
Ojedinělá atmosféra, která vás vtáhne a propluje s vámi celým filmem, i když se zdá, že nelze rozluštit, co by ve vás měl film zanechat, dostane to do vás jaksi mimochodem. Ukazuje rychlost života, který stejně vždy vede ke konci, prchlivost chvíle štěstí, nenasytnost reklamy, ale taky odlišnost lidí, neexistuje jen jedno vidění té ulice a toho světa za oknem. ()
Přestože jsme přemlouvali lidi, kteří procházeli kolem kina, aby se nás sešlo dost na promítání, dost jsem poté litoval, že se nám to nakonec povedlo :D Tento typ filmu není nic pro mě a celý jsem jej protrpěl...těšil jsem se na Oldu Kaisera, ale bohužel, celkový dojem z filmu nezachránil ani tento skvělý herec. Pro mě zklamání. ()
Film se snaží o obrazovou uměleckost, ale ztroskotává na stereotypním opakování a ustrnolosti. Stejně tak dopadá celý obsah filmu. Oldřich Kaiser si se svou postavou vyhrál, ale mám nepříjemný pocit, že mnoho zůstala provedeno jenom z poloviny a film mohl mít větší myšlenkový a emoční dopad než jaký měl. Skvělý nápad, ale chtělo by to pečlivější provedení. ()
Nic zajímavého. ()
Mozna nejlepsi herecky vykon Kaisera ve filmu, vyborny. Nevim, jak by film dopadl, pokud by v hlavni roli podal nepresvedcivy vykon... Rozumim tomu, ze podobni lide ( kterych je mimochodem mnoho ) ziji prazdny zivot, jako nam ukazal tento snimek. Na plnohodnotny film toto vyobrazeni ale nestaci. Zpracovani take neni nicim originalni a temer vsechny " umelecke " vsuvky me nijak nezaujaly. ()
Krásný film s excelentním Oldřichem Kaiserem, pro mě ve své životní roli. ()
Loser Kaiser postávající před svým bytem a zapředávající rozhovory s kolemjdoucími. Mám rád filmy s podivnými postavičkami,které jakoby z našich měst mizely. Ale tomuto dílu chybí uvěřitelnost. 60% ()
Tohle je film, který odněkud někam rozhodně dojít nechtěl, takže to po něm ani není možno chtít. Je to prostě zastavení u jednoho okna, z kterého právě kouká Oldřich Kaiser. Excelentní hudba Jana Muchowa, za kterou dávám hvězdu čtvrtou. Film rozhodně nezatracuji, i když je to kino pro náročného diváka. 70% ()