Blacula
Režie:
William CrainKamera:
John M. StephensHudba:
Gene PageHrají:
William Marshall, Vonetta McGee, Denise Nicholas, Thalmus Rasulala, Gordon Pinsent, Charles Macaulay, Emily Yancy, Lance Taylor Sr., Elisha Cook Jr. (více)Obsahy(1)
Transylvánie roku 1870. Princ černošského afrického kmene jménem Manuwalde (William Marshall) a jeho manželka Tuva (Vonetta McGee) večeří se samotným hrabětem Draculou na jeho zámku. Oba však nemají ani tušení, že mají býti jeho hlavním chodem. Když Manuwalde klade odpor, hrabě Dracula ho prokleje stejnou kletbou, jakou je sžírán on sám. Manuwalde bude žít věčně jako krev sající monstrum známé jako Blacula! Los Angeles roku 1970. Blacula je po sto letech vysvobozen ze své rakve párem homosexuálů, ze kterých obratem vysaje všechnu krev. Při honbě za další potravou v ulicích L.A. potkává Tinu, kterou považuje za reinkarnaci své milované zemřelé manželky. Může nově vznikající milostný cit vyléčit Manuwaldeho z jeho prokletí? (KmK)
(více)Recenze (34)
Po skončení filmu jedna slečna v řadě za mnou zahlásila: "To nebylo vůbec vtipný, to bylo strašně suchý!" Ano, nezábavný blaxploitation, mizerně zrežírovaný i sestříhaný. William Marshall (Blacula), původem divadelní herec, zjevně nepochopil, v jaké srágoře se to ocitnul, a tak hraje svědomitě a se zápalem. Plýtval ale energií ve špatném filmu. Snímak byl ale úspěšný, takže pokračování (Scream, Blacula, Scream) mohlo přijít. ()
Braková produkční a distribuční společnost American International Pictures byla vedoucím hráčem na svém poli jednak díky tomu, že sledovala dobové trendy, ale současně je sama také utvářela. Jako jedna z prvních naskočila na rozjíždějící se vlak blaxploitation s filmem "Slaughter" a záhy právě v "Blaculovi" sama přišla s novým žánrovým hybridem černošského hororu. Vrcholně campová absurdita mísí vážně pojímané pasáže představující titulního černého upíra jako tragickou postavu a ostře kontrastní jalově schematické sekvence krvavého řádění jeho nohsledů či toporného vyšetřování. V tomto ohledu jakoby "Blacula" nastavil styl veškerých následujících blaxploitation hororů (od "Blackensteina" a "Dr. Black, Mr. Hyde" až po "Upíra v Brooklinu"), které právě svým napěchováním tradičních hororových monster do soudobých velkoměst vyvolávají spíš nezamýšlenou zábavu a výsměch než děs a strach. ()
Docela zábavná černošská variace na Draculu (který byl mimochodem rasista a podporoval otroctví!) je pojata spíš než horor (člověk se fakt nebojí) jako kriminálka o lovu na zločince. Nejlepší je na filmu jednoznačně hudba, podobně jako u většiny blaxploitationů. Vzhledem k tomu, že ve dvojce Scream, Blacula, Scream! hraje Pam Grier, nebudu asi moc váhat... ()
Naivní a místy roztomilá černá variace na Draculu začíná v malém papírovém modelu Draculova hradu. Jedno kousnutí a princ Mamuwalde se mění v Blaculu. Zatímco úpí zavřený v rakvi, jeho snoubenka bídně zahyne ve společné kobce. O 200 let později se dostává Blacula do USA. Afroameričani jsou ještě negry, gayové zesměšňováni a v černém klubu je fajnová hudba. Kritika rasismu je jako nitka vinoucí se celým filmem. Pár svižných scén - kopání hrobu a následný útok upíra či další útok na patologii - je doplněno vatou, mizernými hereckými výkony a legračními triky (proměnu v netopýra snad zvládli lépe i v němých filmech). Nenudil jsem se, film mi utekl, ale vícekrát ho vidět nemusím. ()
S výnimkou parádneho názvu a obstojného úvodu so skutočným Draculom je to len priemerné hororové béčko, ktoré parazituje na už v tej dobe v podstate mŕtvom žánre gotického hororu a nevyužíva temer žiaden "blaxpoitation" potenciál zápletky a prostredia. ()
Klasický příběh o Drákulovi situovaný do černošského prostředí. Upíři jsou velmi slabí a nemají vůbec žádné zvláštní schopnosti až na Blaculu. Pozitivní je, že upíru je opravdu hodně a "množí" se velice rychle. Jsou dost zábavní, protože vzhledem k tomu, že je to černošský film a byl natočen v sedmdesátých letech, skoro každý herec má na hlavě afro účes a většinou se ksichtí do kamery, cení zuby a koulí očima. Tenhle horor viděl určitě Zdeněk Troška, protože postava čertíka z jeho pohádky vypadá přesně jako tito upíři. Vlastně ne, upíři mají svou tmavou pleť namaskovanou jakousi sinavě zelenou barvou, aby vypadali strašidelněji. Jediné pozitivum je na upírský film originální úmrtí hlavního monstra avšak negativ je mnohem víc. Zařadil bych mezi ně ještě nesympatické herce, hroznou hudbu (takové nějaké jazzdisco), křečovitost až násilnost z jakou chce režisér docílit alespoň náznaku hrůzy. Opravdu se divím, že film měl takový úspěch, že se natočil ještě druhý díl. ()
Slušné hororové béčko. Prostě černošský Dracula, který se nebere až tak vážně, ale o komedii taky rozhodně nejde. (6/10) ()
Bohužel, název je na filmu to jasně nejzábavnější. Negerský Drákula, to přece skýtá tolik zábavného brakového potenciálu... a Blacula ho přitom využívá tak málo... Scény se samotnými zombie-upíry trhají bránici na kusy, stejně jako přednáška Olafa před projekcí (LFŠ2012), zbytek filmu, tedy značná většina z něj, bohužel jen silně nudí. 5/10 ()
Blacula je skôr akčná kriminálka v štýle Dirty Harryho, než nejaký explicitný horor. Myšlienka prekliatia afroamerického obyvateľstva na základe jej otrockej histórie v rámci (nielen) USA prekvapivo na postave novodobého Draculu funguje celkom slušne a uzavretie jeho príbehu je patrične osudové. Len je trochu škoda, že keď už ide o kriminálku a sledujeme policajné pátranie, tak sme neustále informačne pred políciou a ich zistenia nás tak ničím neprekvapujú. Blacula ani nijako výrazne nezostarol, pôsobí ako mnohé iné snímky z tohto obdobia a žánru a je stále bez problémov pozerateľný a nevyvoláva salvy nechceného smiechu, ako som sa vopred trochu obával. ()
Tyhle typy černoškých hororů mě nikdy moc nebraly. A ani moc akčňáky. Tahle verzy Draculy je sice celkem obstojná ale dost často jsem i zýval. Tedy ona to není nijak moc verze. Dracula pokouše nějakýho prince no a o několik let později je princ samozřejmě taky Dracula s saje lidem krev. Co bych nejdříve z celého filmu vyškrt jsou humorné scény nevím jestli byly udělány naschvál nebo ne, ale byly děsné. A herec v hlavní roli nebyl nějak moc sympatickej. Co bych naopak vyzdvihl je celkem dobrá atmosféra a sem tam některé momenty, ale víc jak 3* ani náhodou. Uvidím co přinese druhý díl. ()
Typický sedmdesátkový horor s netypickou premisou. Bohužel z idey udělat z Drákuly Blaculu se nevytěžilo tolik, kolik by si jinak tenhle originální nápad zasloužil. Což je škoda, páč William Marshall je jako kníže temnot ve svý roli správně temnej a dramatickej a dodává tak jinak vyloženě béčkovýmu blaxplotation aspoň trošku na váze. Blacula tak nakonec zkouknut spíš ze "studijních" důvodů, aneb na čem to ten mladej Tarantino tenkrát ujížděl, navíc ve druhém dílu hraje hvězda jeho filmu Jackie Brown, Pam Grier. ()
Vtip filmu sa zakladá na preklopení drákulovských klišé do černošského prostredia a do sedemdesiatých rokov. A to je všetko. Na blaxploitation je to dosť nuda, lebo tam práve nie je veľa tej blaxploitation. Medzi guilty pleasure momentmi je veľa hluchých a dlhých pasáži. ()
Vidím to černě. Nejen v sedmdesátkách vznikla spousta slabých upířin. Tohle je prakticky bez atmosféry. Když si u filmu s titulky stihnete luštit osmisměrky, asi je něco špatně. Ten film je opodstatněný a zajímavý spíš svou vlastní existencí než obsahem. 101 hororů, které musíte vidět, než umřete 94/101 ()
Člověk by čekal komedii alá Hrabě Káčula, ale ouha. Námět operuje s tím, že starej dobrej Dracula kousne do Transylvánie přicestujícího černocha, zavře ho do rakve a prokleje. Rakev se pak po 100 letech dostane ke dvoum teplejm Američanům, kteří jí otevřou a pak začne klasickej draculovskej příběh. Prostě legenda podaná tak, aby jí skousnula i ta poslední negerská smažka z harlemskýho kanálu. Pro mě, jako pro pražskýho pivaře, to bylo nestravitelný. ()
Po 20 minutách jsem hrdinsky utekla ze sálu. Olaf to nezachránil. // 38. LFŠ UH 2012 ()
Absurdní hloupost, na níž je nejvtipnější samotný nápad - černý Drákula ve víru velkoměsta. Stupidní plášť included. Zpracování je fušeřina ve stylu grónské třetí ligy ve fotbale a v obočí hlavního hrdiny by se ztratilo i hnízdo vlaštovek, ale ani díky tomu to nebylo tak špatné, aby to bylo vtipné (což je vlastně definice dobrého campu). Je to prostě jen špatné. ()
V tomto blaxploitation sa vymenili úlohy, pričom belosi tu predstavujú ,,nigga,, ( pardon za výraz ) a černosi zase hrdinných záchrancov mesta. Nič proti tomu, je to proste blaxploitation, jeden zo smerov americkej kinematografie. V čom však tkvie problém je to, že je to blaxploitation mimoriadne naivný a hlúpy, na horor minimálne strašidelný s niekoľkými vydarenými maskami a scénami, ktoré by sa hodili skôr do tohtožánrových filmov s hrdinami, ako Shaft, či Foxy Brown a nie do upírskeho hororu. Ale čo už, je to proste blaxploitation. ()
Obyčejné, průměrné béčko, zajímavé jen tím, že hlavní hrdina je černoch. Kdyby tomu tak nebylo, jsem si skoro jistý, že v konkurenci mnohem bizarnějších kousků by film zapadl. Není tu nic skutečně pamětihodného, žádný nářez (jako např. když kanibal v Antropofágovi sní sám sebe). Zkrátka - není to film ani dobrý, ani extrémně špatný, zato docela nudný. Klidně stačí seznámit se s názvem a anotací. ()
Takže už nie je len Dracula,ale aj Blacula.Aspoň je nejaké spestrenie.Film začína v roku 1780 v Transylvánii.Princ Mamuwalde prosí o pomoc grófa Draculu,aby mu pomohol v potlačení s obchodom s otrokmi.Gróf mu nie že pomôže,ale ešte spraví z neho upíra,dá ho do rakvy a odsudi na večný smäd.A bude ho hanlivo volať Blacula.Potom sa dej presunie do roku 1972.Celkom dobrá zmena.Na csfd hodnotenie dosť slabé,ale v USA mal veľmi veľký úspech,preto je aj pokračovanie filmu Scream,Blacula,Scream.Dokonca aj vyhral cenu Saturn Award.Niekedy sa film trochu vlečie,ale nie je to zlý film. ()
Tak jde čas o černých upírech? Proč ne. Sranda to byla každopádně. ()