Bílý oleandr

Z námětu se dal určitě udělat silný film. Kvalitní herecké obsazení mohlo také přispět k tomu, aby vznikl dobrý snímek. Ale nějak to nevyšlo. Jako kdyby byli tvůrci příběhem dospívající dívky dezorientováni. A výsledek, průměrný snímek s průměrnými výkony (až na Zellwegerovou, která se mi líbila), průměrná nuda. Kosminsky film hodně přiškrtil, dal přednost sentimentu, škoda. (08.04.2011)

Miluju filmy v podobném duchu o různých vyvrhelech, sirotcích anebo lidech na okraji společnosti. Všechny spojuje obvykle silný příběh ukazující, jak si s námi někdy život nepěkně zahrává. Určitě se na to kouká lépe, než na romantické slaďárny, nebo fekální komedie, protože nás nutí přemýšlet nad problémy jiných a dívat se pak na své z jiného úhlu pohledu (alespoň mě tedy ano). K filmu mě dovedla výborná Alison Lohman, které jsem si dnes všimla už v Big Fish a musím říct, že hlavní roli utáhla výborně. Michelle Pfeiffer jako manipulátorská "matka" byla skvělá i když jí jinak moc nefandím a ani Robin Wright a Renée se nedržely v pozadí v rolích žen závislých na svých mužích. Jediné, co se mi nelíbilo byla klišoidní proměna Astrid (Alison) ve "velkou drsňačku", kterou se stala poté,co si nalíčila linky a obarvila vlasy. A jakmile se z ní stala zase hodná holka, tak z ní samozřejmě byla opět ta krásná nevinně vyhlížející blondýnka. Zkrátka ti extravagantně vypadající ve filmech musí být vždycky špatní a narušení. Jinak ale výborné drama o dívce, která hledá samu sebe potom, co její matku zavřou za vraždu. Podobně laděné filmy: The Heart Is Deceitful Above All Things, Gardens Of The Night. (17.08.2012)

"Já tě vychovala, ne nějaká pobožná lůza !! Vychovala jsem tě, abys byla sama sebou.." Ne, že bych se nedokázal ztotožnit s pohledem na zdegenerovanou Ameriku, nicméně režisér Kosminsky se mi zdá na podobné drama až příliš nejistý, nehledě na fakt, že vícerem vztahových interakcí by dokázal divákovi, kterého nedokáže dostatečně napojit, nabídnout více emocí, takhle to celé působí až přespříliš neživým dojmem.. Bílý oleandr by si rozhodně zasloužil lepší scénář, ačkoliv knižní předlohu Janet Fitch neznám, protože takto nejde o nic víc než takové uspěchané, povrchní a zkratkovité drama, které tak působí až příliš nepřesvědčivě, byť je vlastně velmi slušně zahrané, když celému snímku vévodí Renee Zellweger.. (29.05.2015)

Drž sa stranou od zlomených ľudí - asi jediná dobrá rada do života, ktorú Astrid dostala. Žiaľ ani túto jedinú dobrú radu nedostala od svojej matky, ale dostala ju od úplne cudzieho človeka. Nuž ale tak to dopadne, keď niekto prepadne absurdnému narcizmu. Astrid muselo stáť veľa síl postaviť sa matke a jej blábolom o výnimočnosti, ktoré ich koniec koncov obe uvrhli len do nešťastia. Filmu teda nemôžem uprieť zaujímavú tému a silný príbeh, avšak obsahová konštrukcia a koncepcia vyskladania celého príbehu spolu s občasnými zábleskami minulosti hlavnej hrdinky ma až tak neoslovili. Na môj vkus to bolo spolu nudne režijne pozliepané. Možno práve vďaka tomu som sa nedokázal úplne stotožniť s pocitmi Astrid a naladiť sa tak s ňou na rovnakú emotívnu vlnu. 60/100 Videné v rámci Season Challenge Tour. (10.12.2015)

Nadané a krásné.. Matka s dcerou a křehké téma dospívání! Psychologické drama nás tak protáhne pěstounskými rodinami a ústavy, jelikož z matky se stává trestanec a z dcery postupně roste odhodlaná dívka, která přes „ideální“ pěstounské rodiny končí u nespořádané ruské prodavačky, která jí ukáže, jak je to se skutečným životem. Neústupná matka již nemůže tahat za nitky a vše tak spěje (s hudebním doprovodem Thomase Newmana) do finále. Ale.. je to nemastné neslané, přestože se s tímto poutavým námětem dalo pracovat podstatně citlivěji. Navíc, když vám na záda dýchají takové ženské herecké esa a také vycházející mladé naděje – vedle Patricka Fugita (z Na pokraji slávy) je to pochopitelně Alison Lohman, která zvládá předepsané dramatické polohy znamenitě. V trnité cestě, kde je těžké mít rád a být milován, jen díky ní (a chladné Michelle Pfeiffer) stojí drama Bílý oleandr průměrných televizních tvůrců za větší pozornost. (08.01.2006)