Román pro ženy

Scénář: Michal Viewegh .. Román pro ženy .. jak výstižné. A ženám se tato česká komedie skutečně líbí, mám potvrzeno. Kolem a kolem se nejedná o žádný zázrak, několikrát jsem se sice při sledování dobře pobavil, ale jednorázovitost zkrátka číší ze všech stran. Simona Stašová ve své roli jednoznačně válí a i takový Marek Vašut jako Pažout je neméně přesně obsazená postava. Až na Něrgešovou nejsem nikterak popuzen, je to zkrátka přesně takové, jak se dalo očekávat. (27.04.2006)

Viewegh pro mě není nijak úchvatný autor, ale jisté kvality má, protože ženské cílové pole zasáhl velmi přesně (teda až na to výrazně intelektuální:)). To se musí ocenit, přesto to nenaznačuje nic většího než jen správné zvolení mixu splňující očekávání relativně jednoznačně udané skupiny diváků. Takový Román pro muže nejen, že by byl o hodně kratší, měl by zvýšenou nepřístupnost a vysokou hustotu nahých dívek na cm čtvereční filmu, ale také by byl obdobně prázdný... Sympatická záležitost s dobrým obsazením a pár dobrými vtipy, ale stále na jedno použití... (pro dámy vynásobit použití deseti, děkuji) (30.07.2005)

Doufám, že v důsledku svých budoucích klimakterických změn, nebudu i já tak moc sentimentální. Zuzka se Simonou výborné. Laďce jde spíše moderování televizních pořadů než herectví, i když za tu čarodějnici, kterou ze sebe dělala, když chtěla rozkopat přirození boxovacímu pytli, malé uznání zaslouží. Marek Vašut je pro mě tak asexuálním typem chlapa, že při pohledu na jeho tokání po mladé krasavici, se mi ježily i chlupy v nose. Jinak to celé mělo šmrnc, vtip a lehkost ... takový fajn relax. (04.01.2018)

Knihu jsem nečetl, ale jestli je stejným způsobem slátaná a v důsledku beztak prázdná, a když už se v ní něco najde, je to nudné, nikdy ji ani číst nebudu. Film stačil... Během cest v autobuse jsem ho ´viděl´ nespočetněkrát. ´Viděl´ proto, protože od druhé projekce Románu pro ženy tento čas znamenal stominutový spánek. (30.04.2008)

Když Radyo píše o Sexu Ve Městě, má absolutní pravdu. Vypravěčský způsob, stylovost, jakési zkreslení obrazu životní úrovně, "ženský pohled", to všechno tady najdete. Během prvních dvaceti minut jsem byl za to, aby se mezi žánry přihodila SCI-FI, neboť zde pracujeme s muži a ženami, kteří nemají s realitou mnoho společného (aspoň doufám). Navíc jsem se zasmál dvakrát - poprvé americké hymně na balkóně starého bohnického činžáku a podruhé zvučnému "Ahój." v kabině výtahu. Naštěstí od téhle chvíle - vstupu Marka Vašuta na scénu - se vše v dobré obrátí. Dojde k skvělé masáži humornými scénami, scénami hlubšími (u kterých si bude každé pohlaví myslet to svoje), neváhal bych říct "jako ze života" a bohužel také scénami trapnými - v podstatě každý prostřih na dementní trio kadeřnic, které nemají na práci nic lepšího než přehrávat a pitvořit se, k čemuž nádavkem dostaneme tragédku Laďku Něrgešovou, které bych tu neschopnost ale klidně věřil;) Román Pro Ženy je místy popkulturně povrchní až to bolí - nejvíc ve chvíli pro postavu Miroslava Donutila nejtěžší. Na druhou stranu má u mě plus za výsměch ženským časákům v podobě Vyrovnané Ženy a za scény, u kterých jsem měl sto chutí říct "děláš si to sama, krávo" a to krapet přeslazené cosi na závěr, co přišlo po nich a co se mi paradoxně líbilo i přes ten vysoký obsah sacharidů. Přes několik mnou nepochopených režijních záměrů (typu detailní záběr na zdrcenou slzící kadeřnici) s rozporuplnými pocity končím tenhle komentář s myšlenkou plnou naděje, že mladé rebelky nebudou mít nové oblíbené slovo, znějící "sofistikovaný". 60% (08.06.2006)