Swing Kids

Můj pane, i po osmi letech je moje srdce kompletně zlomené pokaždé, když si na ten film vzpomenu. Režisér měl neuvěřitelné štěstí, že se mu podařilo hlavní role obsadit mlaďochy schopnými takhle brilantně soustředěných výkonů. (Věčná škoda, že Robert Sean Leonard nakonec zakotvil v televizi a na divadle, ráda bych viděla, kam by ho velké plátno zavedlo.) Ale kdyby film nedisponoval tak krásně těžkým románovým obloukem, tak by sebelepší Thespidové nebyli nic platni. Oči kamarádů se vyprazňují, deziluze je čím dál hmatatelnější a příchod konce světa je nevyhnutelný. Jak potom bude vypadat poslední tanec. Ideální výchovný film pro pubertální děti. -"It don't mean a thing, if it ain't got that swing." ♥ (01.09.2016)

Tak trochu zapadlá filmová perla. Hned na začátku diváka pohltí živelný tanec v rytmu swingu a rozjařilý duch „swingové mládeže“ („Swingjugend“) v Německu 30. let. Jenže tanec a hudba je pouze ten „příjemný“ obal, svět sám pro sebe, který je konfrontován s tvrdou skutečností, ve které leží jádro filmu... Plíživým způsobem vše začíná zahalovat realita nástupu fašismu. A s ním se proměňuje vnímání a hodnoty postav. Je vůbec možné si v takové době, ve společnosti manipulované svrchu, zachovat integritu a své vlastní já? Skutečnost je taková, že i dobrý člověk s těmi nejlepšími úmysly a pevnými zásadami se nakonec nechá ohnout. A mnohdy si toho ani sám nevšimne. A není divu – celá společnost mu říká: „V pořádku! Takhle je to správné!“ A přesně to je na tom děsivé – jen málokdo má natolik pevný charakter, aby prohlédl skrz tuhle faleš, zůstal věrný svým zásadám a věděl, co je správné. Mladí herci v hlavních rolích (Robert Sean Leonard a Christian Bale) hráli neuvěřitelně. Škoda, že R. S. Leonard se později herectví v podstatě vzdal, protože talent, který ukázal jak tady, tak ve Společnosti mrtvých básníků, je nepřehlédnutelný. A Kenneth Branagh v roli „vlídného“ velitele místního Gestapa samozřejmě taky zazářil. Velmi silný filmový zážitek, navíc se záběry na Prahu, která si zde „zahrála“ německý Hamburk. ~(4,4★)~ (25.11.2022)

Tomuhle já říkám zjevení! Tenhle film není žádná Pomáda jak by se z názvu mohlo zdát. To je tvrdý střet mládí s ideologií, totality se svobodou a dokonalé zobrazení plíživého nebezpečí propagandy. Pracuje s motivy jako je otázka viny, odvaha udělat správnou věc i za obrovskou cenu a mnoha dalšími. Donutí vás přemýšlet, jak byste se zachovali v takové situaci. Jako Peter? Nebo jako Thomas? Není snadné takovou věc objektivně rozhodnout ani není namístě někoho odsoudit. Ve filmu byla spousta velmi silných momentů, ale byl jsem přesvědčen, že scénu Peterova prozření nic nepřekoná, ovšem pak přišlo finále a to jsme si ucvrnkával do trioly. Neuvěřitelný filmový zážitek, který mě totálně emočně vyždímal, a který ve mně ještě teď rezonuje jako atomová exploze. Přesně tohle je totiž jeden z důvodů, proč mám filmy tak rád. Tak Swing Heil! (13.03.2009)

Nacisté považovali swing a vůbec hudbu vycházející z jazzu, za hudbu méněcenné rasy. To jsem nevěděla, takže opět další nová informace. I když swingaři jsou ústředním námětem filmu, tak zase tolik tance tam není a když už, tak to stojí za to. Vidět Christiana a Roberta tancovat swing je fakt zážitek. Je docela dost zvláštní, že se o tak vynikajícím snímku skoro vůbec neví. Ale ono tam nejde ani tak o tanec jako takový, ale hlavně o postoji swingařů k Hitlerjugend. A v tomhle příběhu se mladá parta kluků propadlých swingu dostává pod velký tlak nastupujícího nacistického režimu do situace, kterou jsem jim ani náhodou nezáviděla. Osobně se mně líbilo, jak postupně a pomalu vyplouval na povrch každého z nich jejich charakter. Já rozhodně nejsem schopná posuzovat do jaké míry byli pod vlivem naprosto šíleného vymývání mozků a nebo skutečnou zbabělostí, určitě museli procházet silně rozporuplnými emocemi, ale stejně tak jako každý v té době, museli nakonec i oni dojít k nějakému rozhodnutí, buď do koncentráku, pracovního tábora a nebo jít s davem. Já můžu jen obdivovat Roberta Seana Leonarda v roli Petera, kterého znám hlavně jako mírného a přívětivého doktora a přítele House. Tady jsem ho viděla v úplně jiné roli a klobouk dolů. A pak i všichni ostatní herci, včetně Noaha Wileho, který to hrál tak dobře, že jsem ho v tu chvíli nesnášela a v neposlední řadě Branagha, který i když chtěl být nenápadný, tak se mu to nepodařilo a hrál svého nacistu bezvadně. Škoda té závěrečné půlminuty, ale tu pětku kvůli tomu prostě nezměním. A rozhodně doporučuju ke zhlédnutí, nebudete litovat. (14.12.2012)

Celkem fajn film z "Hamburku" (= centrum Prahy a pár okolních čtvrtí) 30. let. Trochu mi to připomnělo česká Šakalí léta, kde se taky potkává se systémem parta lidí, která je spojená jinou než budovatelskou hudbou. Akorát tady je ten systém o něco drsnější. Ale jako celek mně ten film až tak moc nebavil, možná tím, že je drobítko předvídatelný. (08.01.2010)