Casablanca

Je mi jasné, že jsem shlédla zajímavý film. Ale nemůžu se ubránit pocitu, že kdybych ho viděla v době jeho vzniku, byla bych jím nadšená mnohem víc. Protože očividně reaguje přímo na německou roztahovačnost a je zjevně proti ní, proto v roce '42 musel připadat všem odpůrcům nacismu jako něco neuvěřitelného, co snad i mohlo dodávat lidem nějakou naději. Když sleduji film dnes, tak už ve mě takové pocity prostě vyvolat nemůže a vidím v něm "jen" zajímavý a pěkně natočený příběh o lásce, obětování se, smutku, o tom, jak lidské osudy změní válka, přestože z bojů nebyl ve filmu ani jeden záběr. (19.05.2006)

K dílu jsem se dostal úplně náhodou, a to kvůli filmu Zahraj to znovu, Same, který bych rád zhlédl a vzhledem k jeho obsahu se jevila projekce Casablancy jako žádoucí. A jsem tomu rád, protože jde o moc pěkný kousek. Jistě, někdo ho bude brát pouze jako sentimentální lovestory Humphrey Bogart - Ingrid Bergman (+ Paul Henreid jako doplnění milostného trojúhelníku) na pozadí druhé světové války. Ale tímhle uchopením by potencionální divák o hodně přišel, protože dění v Casablance je ještě s přihlédnutím na dobu vzniku filmu (1942!) dost podstatné. Střet několika národností, názorů a charakterů je velmi zajímavou studií tehdejší doby. A ostatně i humor snímku, který bych zde před zhlédnutím filmu ani moc nečekal, je ve formě narážek na tuto situaci. Ale i pro ty, které historie nezajímá či ji záměrně ignorují, film nabízí pořád kvalitně zpracovaný romantický příběh lásky, která nemohla být zcela naplněna a jeho hlavní protagonisty, zvláště výborného a přesného Bogarta, stojí zato sledovat. Popravdě řečeno, nejsem žádným obdivovatelem Ingrid Bergman (alespoň zatím ne), nic jiného s ní asi ani neznám a být na jejím místě jiná herečka, možná bych jí ty slzy třeba i věřil. Každopádně konec jsem nečekal a možná mě i potěšil (vybarvení se jedné postavy v novém světle) víc, než kdyby to skončilo jako klasické hollywoodské dílo. Silné 4*, k plnému počtu mi, jak jsem už psal, chyběla lépe obsazená hlavní herečka, která by mě donutila více fandit vztahu mezi ní a Bogartem (takovou Audrey Hepburn bych si na jejím místě dokázal představit, ale to bohužel nešlo a došlo k tomu až o 12 let později v Sabrině, škoda :-( ). "Carle, ať major dostane pěkný stůl blízko dam." - "Už jsem mu dal ten nejlepší. Jako Němec by si ho stejně vzal." Zajímavý komentář: GilEstel (22.10.2011)

Myslite si o mne, čo chcete a nebudem sa nikomu ospravedlňovať za svoj názor, ale pri tomto filme som sa nudila a bolo mi až zle z tých litrov cukru, čo mi tiekol z televízora. Och, bože, toľko prvoplánového sentimentu a dojenia emócií! A to som si Casablancu pozrela hlavne preto, aby som pokračovala vo vzdelávaní zo starších filmov a zistila "čože to tí Američania na tom svojom najmilovanejšom filme majú?". Už viem, čo na ňom majú, ale ja to nemám. Biedne herecké výkony, lacné kulisy, patetický večný príbeh, okorenený snáď len ne-happy-endom... A vôbec to nemá nič spoločné s rokom výroby. Sú staré filmy, ktoré Casablancu strčia do vrecka. (25.02.2005)

"Jsem jen chudý úplatný úředník." Filozoficky zaujímám neutrální postoj k čemukoli, stejně jako profesionální cynik Rick Blane, ale jeho výjimky potvrzující pravidlo jsou poněkud jiný - alkohol a Ilsa. On mohl prožít druhou světovou válku v poklidu svýho baru v Casablance, ale místo toho konečně zaujal postoj ke světovýmu dění, přičemž mne donutil zasednout na dřevěnou židli pravěkýho kina a, s připitomělým výrazem ve tváři, se kochat tím nejkýčovitějším filmem světa. (17.06.2012)

Nostalgie někdy bývá chabým leč důvodem, proč ocejchuji filmy i pochybné kvality mnoha hvězdičkami. Hodnota tohoto filmu tkví ani ne tak v mých srdečních vzpomínkách jako v oceněních, které dostala jinými autoritami než jsem já, a přesto, že už samo slovo Casablanca (podobně jako allenovské Constantinopol nebo Madagaskar:-) zní tak vábivě, skoro jak zaklínadlo pro vstup do ráje, pro mě je to limonáda, nic víc, nic míň a když už jsme u Bogarta ....... Africká královna - TAK si já představuji romantiku jako řemen. (30.01.2006)