USA,
1942, 102 min
Režie:
Michael CurtizKamera:
Arthur EdesonHudba:
Max SteinerHrají:
Humphrey Bogart, Ingrid Bergman, Paul Henreid, Claude Rains, Conrad Veidt, Sydney Greenstreet, Peter Lorre, Dooley Wilson, Joy Page, John Qualen (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Noční podnik Café Américain v Casablance, který vlastní Rick Blain, je jedním z mála podniků, kde se i za druhé světové války dají bez problému sehnat padělané pasy. Právě kvůli falešnému pasu sem přichází Victor Laszlo a Ilsa, milenecký pár prchající před fašistickým gestapem. Blain však v Ilse poznává svou bývalou přítelkyni a tato láska je brzy vzkříšena. Blain chce s Ilsou uprchnout, ale zjišťuje, že již asi není schopen pravé lásky. (Pannonia Ent.)
(více)Zajímavosti (155)
- Točilo se ve válečném období a po setmění nebylo z bezpečnostních důvodů možno točit na letišti. Použilo se proto malé lepenkové letadélko a k vytvoření iluze ”reálného” stroje hráli posádku, která letadlo připravuje k odletu, drobní lidé (podobný postup, jen s dětmi, použil Ridley Scott v jedné ze scén ve sci-fi Vetřelec, 1979). (džanik)
- "Rick's Café Américain" bylo vytvořeno podle hotelu El Minzah v marockém Tangeru. (džanik)
- Středoškolský učitel Murray Burnett spolupracoval na hře, jež se stala předlohou filmu, během letních prázdnin. (džanik)
- Dooley Wilson (Sam) byl zapůjčen od studia Paramount za 500 amerických dolarů na týden. (džanik)
- Dooley Wilson (Sam) byl ve skutečnosti jediným hercem, který navštívil město Casablanca. (džanik)
- Dooley Wilson (Sam) byl profesionální bubeník, na klavír neuměl. Zvuk byl nahráván zároveň s obrazem a autorem klavírní produkce, kterou slyšíme, byl Elliot Carpenter, který seděl za závěsem tak, aby Dooley viděl na jeho ruce. (džanik)
- První scéna, která se točila, byla ta s Rickem (Humphrey Bogart) a Ilsou (Ingrid Bergman) nad Samovým (Dooley Wilson) klavírem v Paříži. Protáhlo se totiž natáčení A teď, cestovateli (1942) a Paul Henreid (Victor Laszlo) s Claudem Rainsem (kapitán Louis Renault) se tím pádem nemohli ještě zapojit. (džanik)
- Scénář vycházel z neuvedené hry "Everybody Comes to Rick's". Samuel Marx ze studia MGM chtěl autorům (Murraymu Burnettovi a Joan Alison) nabídnout 5 tisíc amerických dolarů, ale šéf Louis B. Mayer odmítl; Irene Lee z Warner Bros. hru opěvovala před svým šéfem a ten souhlasil s částkou 20 tisíc. (džanik)
- Paul Henreid byl pro roli Victora Laszla zapůjčen Warnerům společností Selznick International Pictures proti své vůli. Měl obavy, že druhořadá role zničí jeho kariéru herce hlavních romantických postav. (džanik)
- Podle producenta Hala B. Wallise měl být zpěvák Sam (Dooley Wilson) nejprve ženská postava. Uvažovalo se o Hazel Scott, Leně Horne a Elle Fitzgerald. (džanik)
- V rozhlasovém pořadu stejného názvu na "Lux Radio Theater" v roce 1944 hráli Hedy Lamarr (Ilsa) a Alan Ladd (Rick). (džanik)
- ”Casa blanca” znamená španělsky ”Bílý dům”. (džanik)
- Ingrid Bergman (Ilsa Lund) byla smluvně vázána k produkční společnosti Davida O. Selznicka. Producent Hal B. Wallis z Warner Bros. za ním poslal scenáristy, bratry Juliuse J. a Philipa G. Epsteinovi, aby ho přemluvili k zapůjčení herečky. Po 20 minutách vysvětlování to prý vzdali se slovy: „K čertu! Vždyť je to stejná sračka jako Alžír!“ a Selznick kývnul. Warner Bros. na oplátku souhlasili, že Selznickovi propůjčí služby herečky Olivie de Havilland. (džanik)
- V roce 1941 prý studio prohlašovalo, že se ve filmu objeví Ronald Reagan a Ann Sheridan. Třetí vedoucí úlohy se měl zhostit Dennis Morgan. (džanik)
- Ingrid Bergman (Ilsa Lund) považovala svou levou tvář za hezčí, proto se snažila ke kameře stavět stále z této strany. (Kulmon)
- Film stál 950 tisíc amerických dolarů, o 100 tisíc přesáhl původně stanovený rozpočet. (Kulmon)
- Místo Casablanky byl původně zvolen Lisabon, jako město plné uprchlíků. (Kulmon)
- Když film získal Oscara za nejlepší film, první na jevišti přijal cenu Jack L. Warner, což producenta Hala B. Wallise popudilo natolik, že to Warnerovi do konce života nezapomněl. (Kulmon)