Velký Gatsby

Coppola sice vložil hercům do úst celé repliky z Fitzgeraldovy předlohy, ale nostalgii a atmosféru, která byla v knize, se mu vytvořit nepodařilo. Scény z Gatsbyho večírků jsou sice úžasné, ale i poskakování na charleston vám po chvilce začne lézt na nervy, když jste nuceni ho sledovat asi půl hodiny (hodně přepálená stopáž na tak jednoduchý příběh). Herecky mě zklamala i značně přehrávající Mia Farrow v roli Daisy a hlavně Karen Black jako Myrtle, její výkon hraničil až s hysterií a parodií. A co se týče Redforda - před 40 lety to byl sice fešák, ale nedokázal se do své role Gatsbyho vžít, celou dobu byl jakoby mimo. A neustále zpocená čela mužských představitelů tomu na zajímavosti taky nedodala... Srovnání film / knížka (F.S.Fitzgerald) - 2/8. (27.06.2013)

„Rádoby důležitým lidem tohoto světa šlo vždycky jen o dvě věci: o peníze a jejich vlastní postavení, pověst.“ Gatsby působil jako jejich prototyp. Jenže jemu šlo paradoxně o něco úplně jiného – o tupým manželem důsledně vykrmovanou husu jménem Daisy. Moje úsilí přežít nemilosrdnou stopáž bylo hnáno povrchní touhou pohledět zas jednou na starodávného fešáka Redforda. Bohužel tady je podáván v rosolovité omáčce, která se leskne mastnotou a už napohled je silně prošlá. Postavy jsou nesnesitelné, vedle zmíněné husy zevluje na dvorku opelichaný kapoun Nick a kolem něj pobíhá hejno pomatených slepic v ubíjejícím rytmu charlestonu a komíhání cingrlátek. Zlatej Leo. (29.12.2020)

(Koment na film z 2013) Už viem, prečo nečítam knihy. Také naťahovanie sopľa by som v knihe bez obrázkov či iných pornografických záležitostí nedal. Ja som však išiel na film, takže som si musel to predplatné na sadomasochistické hrátky odtrpieť až do konca. Začalo to nevinne, párty, chlast a orgie, až kým sa z reprákov neozval repík, ktorý do filmu zasadol asi tak ako keď sa uvelebím v poriadnom trse pŕhľavy. Aby toho ešte nebolo málo, zabil to Tjesto so svojím partyremixom charlestonu. A ja som sa v tom trse pŕhľavy otočil. Nebyť sexi kriviek vzduchom chladených veteránov, nie je sa na čo pozerať. A nezachránil to ani starnúci Kapor či celofilmovo doblba čumiaci Toby. Ak by som nemal rád babku, ale mal zálusk na jej majetok, utčite by som ju vzal na opätovnú projekciu. Ak by ju neklepla 8 a pol hodinová stopáž, určite by ju dorazilo, že ten film neskončil a dej sa odzačiatku nikam nepohol. (18.05.2013)

Těsně předtím, než jsem šel do kina na remake, jsem si sehnal tento film. Proč? Na tohle je jednoduchá odpověď - podívejte se na ta jména. Robert Redford s Miou Farrow v hlavních rolích a scénář měl na starosti Francis Ford Coppola. Jen při čtení titulků jsem se na film opravdu těšil, a proto mě mrzí, že mě film do jisté míry zklamal. Píšu "do jisté míry" protože hned po skončení bych mu těch 70 % i dal, protože ten závěr se mi opravdu líbil, ale po pár týdnech, kdy jsem film viděl, si pamatuju spíše tu vleklou atmosféru a nevýrazné herce (Redford i Farrow měli naštěstí spousty lepších rolí, které jim sedly) než na těch pár opravdu skvělých scén. The Great Gatsby je přesně ten typ filmu, které stačí vidět jednou. 60 %. (18.06.2013)

Zpracování románové předlohy Francise Scotta Fitzgeralda snad nemohlo být zdařilejší. Pomalu plynoucí čas v předválečném životě znuděné smetánky je i do filmové řeči převeden do podoby pomalu plynoucího rytmu filmu. Čas jakoby nebyl. Teprve skutečné tragédie zahýbou i s časem - pro pumpaře končí život smrtí jeho manželky, bere spravedlnost do svých rukou a jde zabíjet. Jen pro Daisy a jejího manžela stojí čas na stále stejném místě. To, co je v tomto filmu pozoruhodné - samozřejmě kromě hvězdného obsazení - je vizuální řeč motivů. Především očí coby leitmotivu. Několikrát projedou všichni kolem reklamní tabule, na níž jsou dvě velikánské oči. Oči dohlíží na celé dění svrchu, podobně jako oko boží. Několikrát použije kameraman zajímavé detailní záběry - lampa v domě pumpařově přechází pomalým pohybem kamery v jeho (pumpařův) pohled. Detailní přiblížení na přední reflektory automobilu - tak podobné očím. Rozbité “oko” po nehodě, při které umřela pumpařova žena. A jsou to právě oči, které zradí pumpaře a vedou ho za domnělým vrahem jeho ženy. Při psaní tohoto komentáře si uvědomuji, jak je vlastně na první pohled nenápadná, uťáplá postava pumpaře důležitá. Právě na něm je vidět, jak velkou tragédii mohou způsobit zdánlivě banalní “přehmaty” mocných. Stává se nositelem děje. Gatsby je naproti tomu obrazem veleúspěšné kariéry, po celou dobu se snažíme prostřednictvím vypravěče proniknout jeho tajemství. Manželé Carrawayovi obrazem neměnnosti a jakési předurčenosti, plynoucí z vyššího společenského postavení. (23.05.2011)