Nevěrná

Lyneovi vždycky náramně šlo vykreslení intimity a citové vazby ať už rodiny, či milenecké dvojice. Zde opět potvrdil v čem je jeho síla a v čem je opět jeho slabost - a to jest režie jako taková. Snímek je velmi nevýrazný a Herci ne vždy úplně přesvědčiví. Fantastická je klavírní hudba, která dodává mnoha scénám patřičnou sílu a osobitost. Erotika se sem zas až tak nehodí, ale to by nebyl Lyne aby to nějak patřičně neopepřil. Stejně tak motiv Connie (Diane Lane) je tak nějak mimo, protože v reálu by se tohle mohlo stát asi jen těžko přetěžko vzhledem k zázemí a finanční situaci, ve které se nacházela. Nicméně ve filmu je možné všechno. V tomhle případě je však výsledek jen okolo průměru. (29.05.2007)

Zhruba v polovině filmu jedna přítelkyně Connie říká: "Vždy to končí katastrofálně". A ačkoli je si toho Connie vědoma, ono to taky katastrofálně skončí... Richard Gere a Diane Lane v erotickém thrileru Adreana Lyne.. Docela zajímavá je scéna kdy oba vypovídají policistům o smyšlené akci, Connie tak, aby neprozradila nic manželovi - ale manžel ví, ale zase nemůže prozradit jí že ví. To by muselo i toho detektiva trknout, že něco zapírají... Pusťe tento film manželce, a uvídíte, že vám zůstane ... věrná :) (22.03.2004)

Chabrolovu klasiku z roku 1968 mám hodně rád, byl jsem proto zvědavý, jak moc ji Američani zprasili. V tomto ohledu jsem byl příjemně překvapený, Lynův remake je nečekaně skvělý. Film má skvělou psychologii postav a krásnou kameru, ale nejvíc se mi tam asi líbila fantastická Diane Lane, která zde ztvárnila velmi podobnou postavu nevěrnice jako o 3 roky dříve v dalším skvělém snímku Procházka po Měsíci - tyto role záletných žen zmítaných pochybnostmi jí vyloženě sedly. Její herecký protějšek, Richard Gere, mě ale moc nebavil, on podle mě nikdy neuměl moc hrát (btw. s Diane Lane si společně zahrál už v r. 1984 v Coppolově snímku Cotton Club). Chabrolova původní verze se mi ale asi přece jen líbila trochu víc - jednak má svižnější tempo (Lynova verze je téměř o půl hodiny delší, mj. kvůli tomu, že věnuje tolik pozornosti seznámení obou milenců, a celkově si v posouvání děje dává dost na čas) a jednak se nějak vyjadřovala k tehdejší době (pro Chabrola typická skrytá kritika buržoazie), což když se přeneslo do amerických reálií roku 2002, už tam žádný takový přesah bohužel nebyl, a možná o to více vynikla banálnost námětu o manželské nevěře, citelná už tenkrát u Chabrola. A nelíbil se mi ani Lynův relativně otevřený závěr, který nechává finální zakončení příběhu na divákovi, zatímco v Chabrolovi měl manželův čin jasný následek. Btw. potěšily mě tam dvě nepřímé narážky na původní Nevěrnou ženu - postava podváděného manžela má stejně jako ve starší verzi vůz Mercedes (konkrétně Mercedes-Benz 420 SEL [W126], který byl btw. v r. 2002 už zastaralý, neboť jeho výroba skončila v r. 1992) a Connie a Paul si vyrazí do kina na Festival francouzského filmu (a sice konkrétně na snímek Jacquesa Tatiho Prázdniny pana Hulota z r. 1953). (03.05.2020)

Diane Lane tady vypadá jako četařka Babinčáková. Jen ji navléct do uniformy. Některé příběhy by prostě byly lepší v literární formě, film jim moc nesedne. Tohle bych raději četl, bylo by to hlubší a víc bych si to užil. Je fakt, že je film trochu rozplizlý. Na druhou stranu docela zaujme letmá změna žánru vyprávění a tak nějak mě těšilo, že to bylo více drama než erotické. (22.09.2020)

Ja si nemôžem pomôcť, ale po vlažných ohlasoch som čakal nejakú klasickú, zabudnuteľnú tuctovku. Naopak Neverná ma chytila od začiatku až do konca a priznávam, že som v priebehu deja niekedy vôbec nevedel, kam bude príbeh smerovať. Na rozdiel trebárs od Fattal atraction. Neverná má dusnú a konzistentnú atmosféru a Gere s Lane tu sú dostatočne vierohodní. Chabrolov originál som videl až neskôr a je to úplne iný film, takže spätne má Neverná u mňa aj za tento fakt body navyše. (10.08.2012)