Návrat na Brideshead

Poriadny ' nášup' aristokracie vznášajúci sa v povetrí nasiaknutým vôňou vína, broskýň, sviecí a zakázanej lásky. I napriek tomu, že to má ponad 2 hodiny, čas letel svižným tempom a ja som sa vôbec nenudil. Avšak... Chcel som toho tak veľa napísať, no v 14. minúte do konca filmu som sa stal svedkom, ako sa jedna dobrá snímka dá naozaj okradnúť o absolútno hodnotenia skrz jediný efekt znamenia. Veľká škoda... (22.03.2009)

Drama o zakázané lásce a o tom, co může způsobit přehnaná katolická víra, které ale především zaujme krásnými interiéry (zámek Brideshead), exteriéry (Oxford) a kostýmy (ples). Z hereckým výkonů vévodí Emma Thompson. Samotný příběh se mi nezdál být dostatečně hluboký, ale rozhodně ve mně vzbudil chuť si přečíst původní knížku. (24.11.2008)

Na Návratu na Brideshead se mi líbilo obsazení (mám slabost pro Matthewa Goodea, i Ben Whishaw se sem docela dobře hodil a filmy s Emmou Thompson i v sebemenší roli jsou pro mě vždycky lákavé, snad jen ta Hayley Atwell byla trochu nevýrazná...), exteriéry i krásná sídla ať už v Anglii nebo v Benátkách a taky námět společenských hrátek a etikety v rámci jednotlivých vrstev, v nichž se postavy pohybují (taková moje Forsyteovská úchylka). Ale něco mi v tomhle snímku chybělo. Možná trocha té osudovosti, která Charlese pronásleduje deset let života a dovede ho ke konečnému poznání. Ale filmy jako Pokání se dnes a denně bohužel nevidí. (03.04.2010)

Rozverná mládež (2003) mi sice moc nesedla, ale díky Návratu na Brideshead si znovu připomínám další románový svět, tentokrát Evelyna Waugha, který bych mohla přijmout za svůj. Tato verze Bridesheadu je nejen pastvou pro oko, ale je velmi atraktivní v mnoha svých polohách. Máme zde vše podstatné, bonvivánství, homosexualitu, alibismus, pokrytectví, katolicismus, krásné kulisy Anglie, Itálie a Maroka... A hlavně ty skvostné róby, které definují krásu osobitě zemité a přesto něžné Hayley Atwell. Ideální materiál pro ty, kteří se chtějí kochat a přemýšlet naráz. (08.10.2016)

Britsky zdrženlivý mnohoznačný film o lásce a náboženství. 1) Základním znakem filmu je ambivalence. Vztah Sebastiana a jeho matky, kterou nesnáší, vyhýbá se jí, ale neustále jí podléhá. Vztah Sebastiana a Charlese, od vzájemné přitažlivosti až k pozdějšímu odcizení. Vztah Charlese k náboženství (zde katolictví), od počátečního radikálního odmítání (Charles se definuje jako ateista) až po explicitně nepřiznanou touhu po víře na konci. Konec konců ambivalentní je i můj vztah k filmu - navzdory nudným pasážím (zejména uprostřed filmu) mě film (i když možná spíše Waughův román, musím si ho ale přečíst) přiměl přemýšlet, diskutovat, zaujímat stanoviska._____ 2) Dalším typickým znakem je nejednoznačnost. Vlastně jasně nevíte, na čem jste, a tento stav trvá i po skončení filmu. Je Charles gay anebo není? Jaké povahy je jeho vztah k Sebastianovi? Jaká je vlastně jeho motivace, pokud jde o Sebastiana, Julii i Brideshead? A jaký je jeho vztah k náboženství? Copak takhle se chová ateista? O čem vlastně ten film je? Určitě není o homosexuálech._____ 3) Spisovatel Evelyn Waugh (navzdory svému křestnímu jménu muž) píše čtivě a zajímavě a v Anglii patří mezi základní školní četbu. V jeho díle jsou zřejmé autobiografické prvky (zde např. pobyt na Cambridge, holdování alkoholu, vztah k náboženství, patrně i homosexuální zkušenost)._____ 4) Nekončící dětství Sebastiana (osmadvacetiletý Ben Whishaw s podmanivým úsměvem) se střetává s požadavky dospělosti, kterou Seb podvědomě nechce přijmout - nabízí se domněnka, že se nachází v jakési zamrzlé homosexuální fázi dospívání (o dominantní matce nemluvě). Ani u Charlese (přitažlivý, třicetiletý, britsky zdrženlivý Matthew Goode) není příliš jasné, jestli více než Sebastiana či Julii nemiluje představu, že sám je na jejich místě. Tehdy vysoce populární Freud (zemřel v Londýně 1939) by měl z koncepce postav určitě radost (knihu napsal Waugh v roce 1945, Talentovaný pan Ripley od Patricie Highsmithové, který možná také divákovi vytane na mysli, je až z roku 1955)._____ 5) Knihu jsem nečetl, neviděl jsem ani britský miniseriál a proto nemohu srovnávat. Zdá se, že nové pojetí dodalo vyznění příběhu nový rozměr jakési nejednoznačnosti, což nemusí být na škodu. Přestože film zřejmě představuje značně seškrtanou verzi románu, je zejména ve své střední části zdlouhavý a nudný. Vrcholnou scénu filmu kazí mizerná latina kněze. Zámek Howard u Yorku je fakt překrásný. Jsem zvědavý, jak se mi film bude líbit při dalším zhlédnutí. (13.09.2009)