Pán času - Série 7 (2012) (série)
Režie:
Nick HurranScénář:
Steven MoffatHudba:
Murray GoldHrají:
Matt Smith, David Tennant, John Hurt, Jenna Coleman, Billie Piper, Jemma Redgrave, Christopher Eccleston (a.z.), Paul McGann (a.z.), Sylvester McCoy (a.z.) (více)Obsahy(2)
Podle starodávného příkazu od Alžběty I. musí jednotka UNITu vzít Doctora na tajné místo v Londýnské galerii, kde se skrývá obraz „Pád Gallifrey“. Doctora dohnala minulost a vzpomíná na poslední den časové války. Vracíme se do minulosti, kde Válečný Doctor má ve svých rukou zbraň Moment. Moment je tak silná, že má vlastní svědomí a vědomí. Proto se ji podaří vytvořit hologram Rose Tylerové / Zlého vlka. Moment (v podobě Rose) přemlouvá Doctora, aby se zamyslel nad tím, co vlastně hodlá udělat. Když to nevyjde, udělají si malý výlet do budoucnosti, kde se setká s dalšími Doctory... (Varan)
(více)Recenze (104)
Wow! Další ze speciálů, který se povedl. Jen přemýšlím, jestli by dřív nebo později nenastal nějaký paradox, když takhle běhali po vesmíru všichni tři. Nový doktor na obzoru a hledání ztracené planety jakbysmet. Některé seriály by se z tohoto mohly učit, protože to, jakým způsobem je tento tvořen je opravdu skvělé. ()
První epizoda Doctora na kterou už jsem čekal jako fanoušek. Doctora jsem totiž objevil až v roce 2013 nedlouho před tím než oslavil padesáté výročí. Těšil jsem se na setkání Doktorů, hlavně na dvojici Tennant a Smith, i když musím přiznat, že i Hurt byl skvělý. I proto k tomu přistupuji dost možná trochu nekriticky, ale mě se příběh prostě líbil a užil jsem si ho. ()
"Přestaň už vykládat o tom, jaký asi má být dobrý člověk: raději už jím buď!" tak pravil Marcus Aurelius a je až strašidelně půvabné, jak to zde sedí na pana učenýho, tedy Doktora/y. V noci na neděli jsem nemohl zamhouřit oka, nýbrž mi v žilách proudila extrémní dávka Entuziasmus Doktorus kvůli Dnu Doktora, jež proběhl. Insomnie je můj velký přítel a občas si říkám, zdali vůbec ještě sním. Určitě sním. Každý sní. A o čem zrovinka já? Po shlédnutí naprosto výborného speciálu k 50. výročí nebudu v cenných chvílích, kdy mi bude umožněno snít, snít jen o tom co s ní sním k obědu nebo zdali plachtím nebojácně životu kupředu, ale i o tom kam tato mimořádná show se šílencem v budce pluje. Who knows? Whooo Nose? Well...I know. Máme nový cíl. Cesta každého z nás je stejná. Trvalo to mnoho životou a let, ale už víme kam s naším cool šílencem míříme. Kam jsme vždy mířili. DOMŮ bratia a sestry.....i když dlouhou oklikou. Uvidíme se tam. P.S.: Asi mám novou vysněnou práci a to kurátora. Taky si myslím že bych skvěle kurátořil hahah. ()
Tak dvě shlédnutí během 18 hodin a hodně času na uležení a usazení myšlenek. Díky Doctore za to! Konečně se mohu pustit do komentáře s aspoň částečně čistou hlavou. A upozorňuji, čtení bude plné SPOILERů a rozhodně ne pro slabší povahy či pro hatery Doctorovi! Ačkoliv jsem po prvém shlédnutí měl plno výtek a některá drobná zklamání, rozhodl jsem se vzít do ruky sonický šroubovák a rozložit tyto neshody na subatomární úrovni. 50ileté výročí jakéhokoliv seriálu totiž není úplně samozřejmou věcí, naopak jedná se o úkaz, hodný pocty. Byla tato pocta dodána i autory této výroční epizody? Snaha o to určitě byla. Díl je plný epických scén a výborného herectví. Jak už ale bývá Moffatovým nešvarem, chybí jistá soudržnost, čímž tyto scény působí trochu osamoceně, přestože mají sílu a koule (podobně jako Stonehenge speech či Atraxi speech). Na druhou stranu jsou propojeny až komickými a úsměvnými scénami a milými vtípky či odkazy na historii seriálu. Jak už jsem zmínil, všichni účastnění hrají nadstandartně, ovšem nejvíce ze všech vyčnívá John Hurt, jehož ukázkové herectví mě dokonale oslovilo (pokud mě nějaký výkon ohromí, mám tendenci napodobovat jeho herecká gesta a mimiku, což se právě stalo). Co se týče děje, zápletka se Zygony je sice vedlejší, přesto přináší klíč k rozseknutí nějvětšího dějového uzlu nového Doctora. Ano, můžeme prohlásit (SPOILER), že záchranou Galifrey Doctor přichází o obrovskou charakterovou motivaci, že mu bere jeho zápal, ale to není pravda, pořád je ještě spousta životů a smrtí, za něž Doctor bere veškerou odpovědnost na sebe. A i tak, vznikají přinejmenším dva nové velké atory arky. Jedním z nich je dozajista hledání Galifrey a tím druhým osudová cesta na Trenzalore. Čili pro 13. doctora je toho připraveno ještě dost. Detaily, které mě nejvíc potěšily? Krásné propojení všech 13 doctorů, které nepůsobilo hloupě ani moc uměle, i když byly použity scény z jiných dílů; poté Hurtova regenerace a nas.aný pohled Capaldiho očí! A co se týká závěrečné scény "Kurátor"? To je přece jasné, na stará kolena si Doctor vybere svoji nejoblíbenější podobu, odejde do důchodu a bude pracovat v Podzemní galerii... :-D Geronimo! Allons-y! For god's sake! 90procent! ()
BBC a její speciály, kdy se nebojí předvádět celodenní (např. u Mighty Boosh i celovečerní) monotématické vysílání. Nostalgie musí být, ale ta velká přidaná hodnota ji odsouvá do pozadí. ()
Super oslava 50. výročí seriálu, kde se mihnou nejen náznaky všech předchozích Doktorů, ale i jeden nový, speciální. Příběh opět zamotanej jak motanice smotaná v zámotku motáka, ale to už se není co divit. Kvalitou to nijak nevybočuje ze seriálu samotného, proto i stejné hodnocení... ()
Naprostá extáze. Doktorovy padesátiny byly naprosto úžasné, vtipné i dramatické. Příběh mě dostal hned na začátku, kdy nás zavedl do minulosti Gallifrey. Matt Smith je výborný, ovšem David Tennant byl lepší. A naprosto bezvadné bylo, jak jim to spolu sedlo, vidět ty dva pohromadě bylo totiž neskutečně překrásné. John Hurt ty dva ale možná ještě překonává, jeho výkon je skutečně senzační. Clara je moc fajn společnice a příběh nemá chybu. Potěšila mě i Billie Piper, i když mě zklamalo, že se nepotkala jako Rose s Tennantovým Doctorem. Ano, Steven Moffat je génius. První půlhodina má neskutečně vražedné tempo. Herci bez chyby. Doktorům to skvěle ladí. Pokud mě něco dostalo, tak návraty do poslední dne Časové války na Gallifrey, ty nic nepřekonalo. A ten konec. Viděli jsme všech třináct Doctorů - dokonce i Ecclestona, což mě moc potěšilo. A Capaldi byl jen příjemná třešínka na dortu. Ten příběh je o naději - Gallifrey ještě pořád někde existuje a Doctor možná není posledním svého druhu... Na druhou stranu to s těma regeneracema může být trochu jinak, ale to odbíhám. A ten závěr - všichni Doctoři vedle sebe v jedné scéně - moje srdce plesalo radostí. Moffat dal celému seriálu nový směr a něco mi říká, že osmá série bude skutečně velmi zajímavá. A konec s Tomem Bakerem byl taky fajn. Jak už jsem psal, prvních 40 minut je naprosto neskutečná jízda, vtipná, napínavá a hlavně i docela škoující. Pak se to trochu ztrácí, ale posledních 10 minut je tak dokonalých, že se to nedá ani popsat... Opět mám tolik pocitů, že nevím co s nima. 50.narozeniny Doctora Who byly oslaveny opravdu s velkou parádou. A já jsem spokojen, jako jsem dlouho s ničím nebyl. 100%. A doufám v další kulaté výročí, bez tohohle seriálu by to totiž nebylo ono. ()
Zbytečně nevyvážené. Typicky "Moffatovsky" epické = jedna velká nafouklá bublina bez oslňujícího obsahu. Je mi líto, tento člověk mi ničím nezvedne že židle, ikdyby se rozkrájel. Ač jedna věc by tu byla. Oznámení o odchodu z postu showrunnera by mě zvedla ze židle do výšky několika metrů! ()
Důstojná oslava 50. výročí Doktora, které prominu i ty nedostatky, které se dají určitě vyšťourat - a to z toho důvodu, že jsem se dočkala vícečetného setkání (nejen) tří Doktorů, které vždycky stojí za to:) Tak tedy vše nejlepší a Allons-y do dalších X let dobrodružství!:-) ()
Typická Moffatovina, inak sa to ani nedá nazvať. Je to neskutočne prekombinované a typicky Moffatovsky nevinné, pretože sa zdá že podkopal všetko čo sa dalo, ale v skutočnosti je to presne naopak. Je to whovianský manifest, pri každej druhej minúte hlboký nádych a povzdych nad parádnosťou odkazov, Zygoni fajn, Hurt s Tennantom fajn, celkové temné posolstvo fajn, pochopil som čo znamenalo to "zmenenie seriálu od základu". Najsmutnejší je však finálny ťah ktorý mega nedáva zmysel, samozrejme, War Doctor, 10. a 11. sa stretli vďaka časopriestorovému úkazu ktorý vytvorilo Momentum, dokonca dokázalo prebúrať časový zámok a dovolilo Doktorovi zastaviť War Doktora pred 100% stlačením tlačítka tým husárskym kúskom (nechápem, prečo môže byť taká neskutočne silná a nebezpečná vec dokáže byť ľahko ukradnutá a vôbec existuje...), ale následné povolanie všetkých Doktorov zo zafixovanej línie času je už moc, nostalgické, ale moc. Ale Capaldi potešil (aj keď rovnako nedával zmysel). V konečnom dôsledku pekné, úžasné, nostalgické (scarf, Baker!) ale veľmi, veľmi, veľmi, zdôrazňujem veľmi timey-wimey. 7/10 ()
Úžasná pocta legendárnímu seriálu. Hurtův Doctor mi sice úplně k srdci nepřirostl, ale vidět pohromadě Tennanta a Smithe bylo k nezaplacení, jejich společné momenty byly něco neskutečného. Na každém rohu číhala nějaká drobná pocta seriálu. ať už šlo o legendární hlášky, odkazy na dřívější díly nebo narážky na typické Doctorovo chování, znalec se celou dobu nutně tetelil blahem. Nic nechybělo. Speciál v sobě shromáždil samotnou esenci Doctora Who, která vyvrcholila v momentě kdy se na place objevili všichni Doctoři (ano, všichni, včetně toho budoucího), aby uzavřeli jednu velkou kapitolu a otevřeli dveře novým možnostem. Samozřejmě se objevil i nějaké ty timey wimey věci, ale i to k Doctoru Who patří. Bylo to vtipné, bylo to whovianské, bylo to úctyhodné! Tak na dalších 50 let, Doctore! ()
Za mě absolutně nejlepší epizoda celého seriálu. Hlavně díky ohlédnutím na původní seriál (závěrečná scéna, kde vidíme dvanáct Doktorů je naprosto úžasná). Bitevní scenérie z Galifrey jsou skvělé pozemské scény se Zygony jsou něco, co jsme neviděli od éry Čtvrtého Doktora. Navíc tento díl vysvětluje události Časové války a byla by velká chyba pokračovat do dalších sérií bez zhlédnutí tohoto skvostu. ()
[SPOILERY] Päťdesiate výročie najslávnejšieho pána času oslávené s robustnými fanfárami a návratom slávnych postáv z dní dávno minulých. Rose a.k.a. Bad Wolf bude vítaná vždy a nostalgiu okorenil môj najobľúbenejší doktor "desiatka". Jeden z najlepších ak nie práve najlepší moderný špeciál plný napätia, nápadov, intelektuálneho humoru, Dálekov, Plačúcich anjelov, Davida Tennanta, Alons-y nápadov, oblekov kombinovaných s teniskami a hlavne prepisovania času. Skrátka všetko, čo na Doktorovi milujem. A ako prekvapenie kameo role Toma Bakera a Petera Capaldiho .Televízne špeciály (hlavne tie Doktorové) sa väčšinou dali označiť ako za lacné CGI klišé paródie, čo vlastne aj boli, no páni Steven Moffat a Nick Hurran prišli s omnoho lepším nápadom než pokračovať v zabehnutých koľajách. Žiadny fanúšik by nemal obísť túto "rekapituláciu" toho, čím je celá 13-životná sága urodzeného galiffreyčana taká obľúbená. Konzervatívne nápady sú na to, aby sa porušovali a nie je na škodu ak sa aj inteligentne skombinujú. 94% a Známka: S++ ... “It’s more like a big ball of wibbly-wobbly, timey-wimey stuff.” ()
Tak jsem včera konečně viděl posledního Doctora a... jsem rozladěn. Asi pár lidí naštvu, ale prostě to nemělo vůbec šťávu. Dobrý scénář, dobrá režije a hudba, všechna práce odvedena na výbornou, ale nějak to nefunguje. Billie Piper už po těch letech nějak není Rose. Ano, ani to nebyla Rose, ale nějak na ni jde vidět, že vypadla z kolotoče filmování. Můj oblíbený David Tennant stratil něco ze své roztržitosti a už je jenom jedním z Doctorů. Holt divadlo mu sedí viditelně víc. A zápletka? Fajn, už nemáme nenáviděného Doctora, ale lidumila, pro sebe sama je očištěn a kupodivu by tohle mělo být trhákem, ale celkově je tenhle film natočený prostě celkem nezáživně. Holt si s sebou nese prokletí druhé půlky poslední série, která byla hodně rozvláčná a k uzoufání unylá. Jak jsem napsal výše, jsem rozladěn... ()
Tohle je vrchol tvorby fenoménu jménem Doctor Who... 92%. ()
Geronimo! Allons-y! Absolútny vrchol Doctora Who! Tu, na 50. narodeniny, sa prepisuje história a to vskutku impozantným spôsobom so všetkou gráciou. Oslava tohto jedinečného jubileá bolo skutočne exkluzívnym a nezabudnuteľným zážitkom, ktorý vo mne zanechal silný dojem. Pri sledovaní Davida Tennanta a Matta Smitha som sa cítil ako v rozprávke, kde sa sny stávajú skutočnosťou. Vidieť skrátka mojich dvoch najobľúbenejších Doctorov spolu bolo splneným snom. Interakcia medzi Davidom a Mattom bola neskutočná, tá ich dynamika vo mne vyčarila úsmev na tvári. To, ako po sebe dokončujú vety, bolo senzačné a k tomu tie vtipy a hlášky, proste lahôdka pre oči a uši. Tá narážka na Timey-Wimey bola nesmiere podarená. Moment, kedy sa všetci traja Doctori rozhodli vziať na seba podiel za zavinení skazy Gallifrey, bol velice silný a mrazivý. Avšak Clarine slzy na stekajúce po tvári obmäkčili ako aj Doctorov, tak aj mňa ako diváka. Hneď nato si zaumienili, že predsa len zachránia Gallifrey, čo bol vážne radostný moment plný nádeje. A scéna, počas ktorej sa zbiehali Doctorovia zo všetkých kútov vesmíru a za všetkých časových rovín, bola neskutočne epická a počas nej mi prebehol mráz po chrbte! ()
Skvělý díl s úžasným Johnem Hurtem v roli Doktora. Dost mi vadila ta neuzavřená věc se Zygony. Bylo úžasné vidět ve výročním speciálu všechny doktory i 9., alespoň prostřednictvím střihu ze staré epizody. Jen mi vrtalo hlavou, kdy se 10 oženil s Alžbětou I. ... po tom, co opustil Donnu a těsně předtím než se setkal s Wilfredem? ()
jeden z nejlepsich dilu posledni doby a to je co rict protoze posledni dily behem dvou let byly hodne hodne epicke 92% ()
“You know the sound the TARDIS makes? That wheezing, groaning? That sound brings hope where ever it goes. To anyone who hears it, Doctor. Anyone. However lost. Even you.” The day of the Doctor si zaslouží plné hodnocení už jen kvůli tomu, že dokázal něco neuvěřitelného. Dokázal provázat celý seriál a vzdát mu hold, zaplnil mezery, o kterých jsem ani nevěděla, že tam jsou, dokázal vybudovat neuvěřitelnou atmosféru. Změnil směr celého seriálu a i když jsem (zatím) neviděla původní řady, cítila jsem ucelení a hlavně respekt a úctu k dřívějším řadám. Už to pro mě nejsou starší řady a novější řady, ale prostě jen Doctor who. Je to zvláštní, ale až po tomto speciálu si naplno uvědomuji, jak je tenhle seriál výjímečný... Happy anniversary, my Doctor. ()
Tento jedinečný díl legendárního seriálu Doctor Who považuji za velmi vydařený, přímo skvělý. Samozřejmě je opravdu těžké vmáčknout všechno ze seriálu, který už běží 50 let, do jednoho 80minutového dílu. Když si to člověk uvědomil hned, že není možné tam dát všechny Doctory, aby to nevypadalo přehnaně, užil si díl od začátku až do konce. Je tam mnoho skrytých faktů, a to záhadné se konečně vyřešilo. Time War a její výsledek. Když to tehdy Davies vymyslel, udělal jednu chybu - odstranil Gallifrey a všechny Timelordy s ní. Smekám před Moffatem, že je dokázal tak mistrně vrátit zpátky. A navíc byl díl plný vtipu (interakce tří Doctorů, určitě se každý zasmál a nejen jednou), vrátila se Rose (i když jen jako vědomí Momentu, ale o tom lze polemizovat - Bad Wolf přece) a různé připomínky dřívějších společníků/společnic a mnoho návratů do minulých dílů. A co se týče konce, nenacházím vhodná slova, abych mohla vyjádřit to štěstí, když jsem viděla to shromáždění (plus ten Kurátor, smekám znovu před Moffatem). Jediné, co mě zklamalo, bylo to, že se tam neobjevil Eccleston osobně, ale to není chyba tvůrců. Další věc, která mě hodně potěšila, byla ta, že udělali několik bonusů ještě mimo výroční díl - miniepizody (především ta s Paulem McGannem a jeho 8. Doctorem, geniální) a navíc ještě The Five(ish) Doctors reboot. V podstatě se do výročí zapojili všichni žijící Doctoři. A co víc si vlastně přát? Pro Doctora vytvořili další dějovou linii - hledání Gallifrey. Nevěřím, že by někdo nebyl rád. Podle mého to nemělo chybu. ()