Rambo: Do pekla a zpět

Absolutní akční orgasmus, kterým Stalone jasně potvrdil svoje celoživotní prvenství ve světě akčního filmu. Ultradrsné, ultraakční, ultrarychlé ... Jasný adept na akční film roku 2008 a zřejmě i přelom ve stylu natáčení akčních žánrů. Myslím, že "Bournův styl" může jít proti tomuto naprosto do háje. Stalone oživil starou dobrou řemeslnou práci a přitom ji dokonale, ale opravdu DOKONALE namixoval s dnešní dinamičností a rychlostí. Na filmu je však také úžasné, že pořád je to RAMBO! Film nevybočuje nikam bokem, jinam, nijak neexperimentuje ... pořád zde máme starého Johna Ramba, atmosféru jeho dobrodružství a mix toho nejlepšího, co zatím akční film v dějinách kdy vůbec vyplodil ... (26.02.2008)

Sylvester Stallone je zvláštní řízek. Začínal jako herec v pornografickém snímku a odborná kritika se o něm vyjadřuje ve stylu "mistr jednoslabičných vět" nebo "mistr jednoho výrazu", ale Stallonovi to vůbec nevadí a jeho fanouškům taky ne. Za svou činnost před kamerou, kterou bych nenazýval herectvím, obdržel neuvěřitelné množství anticen zvaných Zlatá malina za nejhorší herecké výkony, desetkrát ji získal a třicetkrát byl nominován. Mimo jiné má tuším výhru i za Ramba 2. Je čestným držitelem titulu Nejhorší herec století. Už jednička Ramba je z pohledu jeho hereckého výkonu zoufalá, ale kompenzoval to relativně slušný scénář, který pracoval s postválečným syndromem, a několik charakterních herců k tomu. Čtyřka nic z toho nemá, o scénáři je zbytečné hovořit, tohle napíšu u snídaně, (vlastně ne - nic tak ubohého bych nenapsal ani u snídaně po těžkém flámu), herecké výkony se ve filmu prakticky nevyskytují a celý film se dá zredukovat na nekonečnou řadu bojových výjevů v tom nejpohádkovějším duchu akčních filmů. O podobné produkci se někdy v půli 90. let vyjádřil v televizi jeden český nájemný žoldnéř ve velmi pejorativním duchu a jeho zpověď by si každý příznivec "akčních pohádek" měl poslechnout. Tehle druh pohádkových příběhů pro dospělé mě nebavil ani v patnácti. Schází tomu byť jen minimální nadhled nebo realismus. Je to jenom oslava zabíjení. Má to relativně slušnou kameru a střih, takže za to jednu hvězdičku. Celkový dojem: 15 %. Tenhle druh filmů je zajímavý spíš ze sociologického hlediska. Chodí se na něj ze stejného důvodu jako se kdysi diváci hrnuli na zápasy gladiátorů nebo proč jsou tak oblíbené zápasy profesionálního boxu nebo wrestlingu. Nad tím, proč má podobná produkce tak vysoké hodnocení a že hravě poráží oskarové snímky, nemá cenu mudrovat, je to spíš doklad toho, že jakékoli žebříčky jsou čistě orientační a člověk musí znovu a znovu zapojovat vlastní mozek. (10.03.2008)

Za svého života jsem viděl požehnané množství masa. Kolik se jej nachází v novém Rambovi by však vystačilo na deset takových životů. Nové Johnovo dobrodružství je v kinematografii něco doposud nevídaného. Již první Rambova přestřelka na řece je nezapomenutelná a (pro ty, kteří neviděli trailery a nečetli žádné reference) dává tušit následující jatka. Rambův drsný, veteránský (dalo by se říci mentorský) hlas se ke krvavým hodům hodí perfektně, stejně jako jeho strhaný a událostmi ve světě znechucený výraz. Spolu se "Schoolboyem" tvoří smrtonosné duo, dělající z nepřátelů doslova řešeta a já bych se vůbec nezlobil, kdyby někdy vzniknul Schoolboyův spin-off. Stalloneův návrat je omnoho smrtonosnější, než comeback samotného McClanea, je o několik řádů stylovější než všechny akční filmy nového milénia, čemuž dopomohl fakt, že Sly věděl, co přesně chce. When you're pushed.. Killing is easy as breathing. (29.03.2008)

"Kam se hrabe Kill Bill, to se nedá srovnat!" - aneb jak vyplýtvat ve filmu "catchup" v množství, odpovídajícím zhruba roční spotřebě celého Lucemburska. John Rambo je kabrňák, což mohli jeho fandové vidět už v předchozích třech epizodách této romantické telenovely, v jejímž aktuálně posledním dílu John svým unylým pohledem okouzlí nejednu, ehm, chci říci jednu krasavici. Ta je však pohříchu katolicky rozpoložená a tudíž se jí nelíbí styl Johnovy přípravy večeře (zaživa vytáhneme vnitřnosti, nahrubo mačetou posekáme maso i s kostmi, vše napíchneme na špíz, vystřelený z luku a poté naprudko oflambujeme plamenometem - pozor tento recept je chráněn autorskými právy a jeho zneužití přijde ztrestat sám velký John osobně!). John nicméně své stravovací zvyky měnit nehodlá a tak se jeho fandové dočkají pravých gurmánských (v tomto případě tedy spíše barmánských) orgií. Na mě toho masa bylo ale až trochu moc, chyběla nějaká příloha a aspoň trocha zeleniny (byť se to John snažil aspoň barevně dozdobit cáry vojenských uniforem). Takže čtyřka má u mě za tři. Ale s hvězdičkou. (20.05.2013)

Sly po druhe a definitivne stvrdzuje svoj comeback sposobom tornada niciaceho aj tie najvacsie stavby pochyb. Osobne pre mna testosteronova jazda, ktoru som od tretieho Bourna nezazil. Rambo 4 (podobne ako Rocky 6) je navratom nielen k teme, ale i k zanru a jeho preneseniu do noveho milenia. Oldschoolove rozvrhnutie deja je poctou i sikovnym pomrkavanim na jeden zo zakladnych stavebnych kamenov zanru (Rambo II), ako i zvysne casti sucasnej kvadrilogie. Zaroven v sebe vsak nesie i prvky moderny - John uz nie je soliterom (i ked najvacsi kus "prace" samozrejme ostava na nom), flasbackove momenty su rovnako hrave, dynamicky zostrihane a "trendy" kolorizovane ako zaverecny duel v Rocky 6. A nad tym vsetkym stoji brutalita - hnusna, spinava s nadychom realnosti. Brutalita v celej svojej nahote a pocetnom zastupeni, ktora vsetkych sucasnych mladych "reznikov" nechava v kute s hanbou, otvorenou sankou po zem a s pocitom, ze tam kde "oni dnes koncia s velkohubymi recami o posuvani hranic, dedusko Sly iba zacina...". Mozno sa sporit o jednoduchosti deja (kto cakal nieco ine, je ovsem naivny) ci samoucelnosti nasilia, ovsem cit pre dokonalu gradaciu nielen jednotlivych sekvencii, ale i celeho pribehu sa Rambovi upriet neda. Na konci filmu som osobne mohol adrenalin vyzarovat v nekonciacom kolobehu erupcii. [Kontr. projekcia] (02.02.2008)