8 žen

Tak jednoduchý ale nesmírně hravý a zajímavý film hýřící všemožnými barvami. U všech osmi protagonistek bylo vidět, že si své role naplno užívají a to je potom radost pohledět ale přece jenom z máho pohedu herecky vévodila Isabelle Huppert. Některé hudební a taneční prvky byly geniální, zvláště pasáž od Emmanuelle Béart, (která vypadá už tak dvacet let pořád stejně) se mi líbila ze všech nejvíce. Nadruhou stranu mi některé vadily ale bylo to tak půl napůl. Do dokonalosti chybělo málo snad jen, kdyby se tam objevila i Audrey Tautou nebo Mélanie Laurent tak by to bylo za plný počet. Takto to jsou silné 4*. (09.04.2013)

Slyšet v kině francouzštinu je při dnešní nadvládě angličtiny vždycky příjemným osvěžením (tady navíc v šansonovitých popěvcích hlavních hrdinek). Po filmové stránce není ale Osm žen nic moc, jenom divadelní hra hozená na plátno včetně přehrávání většiny hereček. Místy mi to připomínalo české konverzačky z 50. let. Přesto je Osm žen v současné nabídce spíš nadprůměr. (11.01.2003)

Tak trochu jsem čekala více... (01.02.2009)

Tak trošku jako 12 rozzlobených mužů, jen v ženském podání a nemůžu, než být velmi spokojený. Scénaristické obraty někdy opravdu hodné vyznamenání, skvělé herecké osmero a brilantní hříčka slovních výměn a vzájemného ovlivňování. Chvílema jsem fakt ani nevěřil, co všechno se tam děje, protože to, co slyšíte v jedné minutě, je v té drůhe vyvráceno, nebo zpochybněno jinou postavou a to velmi rázně. Ženy jsou prostě intrikářky a na tomto faktu scénarista/režisér postavil velmi strhující podívanou. PS: Po tom všem, co se tam odehrávalo, jsem v závěru snad i čekal, že jsou všechny lesby :-) (25.10.2013)

Téměř od první chvíle mi bylo jasné, že je to v podstatě divadelní hra. Jen je daná do kabátu filmu. Krásné kostýmy, nádherné ženy a skvělé výkony všech zúčastněných. (16.10.2018)

Našel jsem si v tom to své. A jsem nad míru spokojený:) (25.06.2006)

Je možné do jednoho filmu obsadit osm "velkých" hereček francouzské kinematografie a zároveň jejich talentu dát takový prostor, jaký si zaslouží? Ano je a podařilo se to v tomto filmu. Ve snímku neexistuje hluché místo, je nabitý břitkými dialogy, každý pohyb tváře a gesto má své odůvodnění, každá postava své místo. Perfektní po všech stránkách, ani občasná hudební čísla zas tolik nevadí. (15.11.2010)

Tak tohleto byl zážitek. Skoro každý dialog, má svůj význam a důležitost. Film diváka přímo vtahuje do děje. Nutí ho přemýšlet, jak to vlastně je. Co je pouze lež, zlost, pýcha anebo skutečná pravda, hořká jak slzy od pláče. Něco co vylezlo na povrch, mi už občas připadalo přehnané a skoro až nevkusné. A to třeba (Pozor Spoiler!) smrt otce Augustiny a Gabiny. Důvody k vraždě mi připadali vyloženě divné. A těžko jim rozumím, jak z hlediska psychologického tak lidského. (Konec Spoileru!)Na všechno se ale budete dívat jinak pokud vydžíte do konce. Ten myslím potěší každého milovníka psychologických dramat, ale i vyznávače černého humoru.Mě baví, když jsou filmy jen taková hra s divákem. Proto se snad na ně koukáme. A tohle byl fakt zajímavý film. Ještě okořeněný úplně vypiplanou stylovostí domu, ve kterém se odehrává a chytlavými písničkami. Sice byli bez titulků, takže jsem jim nerozumněl ani slovo, ale odťed se mi asi z uší jen tak nedostanou. (30.07.2017)

Zajímavá podívaná, které by sice více seděla prkna divadelní, ale film své kvality má také. Dějově jde o prachobyčejnou detektivku, ve které není detektiv jeden, ale hned osm, a všichni ženského pohlaví a všichni jsou zároveň podezřelí (respektive podezřelé). Osm žen a jedna mrtvola, v podání Francoise Ozona, je hereckým galakoncert francouzských hvězd dvou generací a nebýt těch muzikálových vsuvek, které rozbíjejí jinak výborně stupňované napětí, tak bych jej chválil ještě víc. Škoda. Stejně tak i závěr po rozřešení mi přijde naprosto nelogickým vyvrcholením a postavením celého příběhu na hlavu. Takže musím jít dolů na tři. [leden 2006] (12.01.2006)

Velmi příjemný film. Řekla bych "muzikální detektivka". K tomu je nutno přičíst excelentní obsazení ženských hereckých hvězd a zajímavá, zvláštní zábava je zaručena. (01.11.2012)

To by nevymyslela ani První dáma detektivního žánru Agatha Christie, nebo ano? Všech osm žen mělo motiv k vraždě a každá lhala. Během filmu se krásně projeví charakter každé z nich. Opravdu herecký koncert. Obsazení hvězdné. S klidným svědomím můžu doporučit. (11.06.2009)

Nebýt skvělých hereckých výkonů a celkem zajímavého provedení, asi tenhle film tolik neoslní. O herečky šlo však především a vás se na ně baví koukat, protože jsou prostě skvělé a je vám celkem jedno, co hrají, protože on ten film zas tak skvělý není, myslím scenáristicky. Ale má funkční muzikálová čísla, což jsem nečekal. (03.09.2015)

8/10 Agatha Christie by z teto sve variace na 10 malych cernousku mela urcite radost, protoze Ozon vybral zuper baby a scenarista krome prvni detektivni roviny pridal i paradni pozadi celeho pribehu. (10.12.2006)

V podstatě výborně rozhýbaná divadelní hra. Pohyb postav v mizanscéně, jednota děje, času a místa upomíná k divadlu, ale střih a pohyb kamery rozbíjejí statičnost. Kriminální zápletka díky rozmanitosti postav, neustálému přísunu nových informací a dobře dávkovaným a povedeným hudebním výstupům neupadá do stereotypu. Za okny domu skoro pořád sněží a na těch 8 ulhaných šmrncovních Francouzek se konec konců hezky dívá. (26.08.2009)

Divadelní hra se všemi pozitivy a nedostatky. Vyšetřuje se vražda mezi 8mi ženami v sídle odříznutém od světa. Postupně se vše komplikuje a zaplétá a člověku chybí motivace si to pamatovat. Finální zvrat je jasný tak od třetiny filmu. Na druhou stranu herecké výkony jsou prostě divadelně dobré a charaktery zajímavé. Dost se mi taky líbili písničky, které teda čistě filmově byli jak pěst na oko :). (27.04.2007)

Skvělý film, v němž se sešla skupina vynikajících hereček tří generací. Komické a dramatické se skvěle pojí s hudebními vložkami, které jsou jedna lepší než druhá. Osobně se mi nevíc líbila píseň Toi jamais, kterou zpívala Catherine Deneuve. Ta také hrála jedinečným způsobem, ostatně jako všechny zúčastněné. O kousek je převyšovala pouze Isabelle Huppert, jejíž výkon byla dle mého oscarová záležitost. (06.04.2005)

Hra Roberta Thomase "8 žen" proběhla celým Českem, hrála se i v Lanškrouně, Boleslavi, Bydžově, větší města pomíjím. Každá z žen se tu prezentuje nejen svou humorně pojatou povahou, ale i písničkou (texty viz youtube). Humor a písničky jsou dobře dohromady, dobře to vypadá i dobře to zní. Samozřejmě si můžeme přitom současně přehrávat "pohlavně" opačnou verzi: člověk s dýkou je žena. Peripetie mohou být obdobné, jen závěr se bude nejspíš lišit. Zdánlivá oběť vyrazí z pokoje a všechny falešníky postřílí. Pozn.: Ludivine Sagnier (Catherine), která všechno zosnovala, zpívá: "Papa papa papa t'es plus dans l'coup papa - taťko, taťko, taťko, jaksi už nejseš ve formě taťko". (14.01.2019)

Pokud chcete vědět něco o ženách, podívejte se na tenhle film. Dozvíte se toho opravdu dost, ale asi jim těžko porozumíte. Jediné co bych vystříhal, by byly ty muzikálové výstupy. Zbytečně protahují děj a ubírají Vám na zážitku, který mohl být větší. (28.07.2003)

Divadelní hry se jen ve velmi zřídkakdy povedou převést na plátno a stále bavit a to z jednoho prostého důvodu, jsou to totiž divadelní hry a nejsou připraveny tak, aby z nich mohl být slušný film. Když se o to někdo přece jen pokusí, zakopávají tyto filmy na několika zádrhelech: a to především na větším množství dialogů než celého děje a také na tom, že to co vás v divadle skvěle pobaví, ve filmu nefunguje, protože už jsme dávno odkojeni na něčem zdaleka jiném. Jelikož jsem u 8 žen dělala ještě milion různých věcí, posloužil mi film jako skvělá kulisa, na kterou jsem se nemusela nijak zvlášť soustředit a jen jsem sem tam pokukovala po očku na obrazovku a čekala z koho se nakonec vyklube vrah, ale běda, dívat se na ty hysterické ženy s absolutní soustředěností, nejspíš bych usnula, a to i přes to, jak jsou všechny úžasně talentované ( tak ať si seberou saky paky a uhánějí na Brodway na divadelnní prkna ). Nabízí se mi přirovnání s jedním stejně podobně laděným snímkem a tím je Gosford Park, od něhož jsem tenkrát také čekala příliš, nicméně nutno říct, že mě přece jen bavil o něco víc, než tenhle snímek. A jen tak mimochodem, ty úděsné muzikálové vložky mi rvali uši i přes sexy hrdelní francouštinu. Ten kdo první vymyslel, že procpe muzikál už i do filmu by měl být ještě dodneška mučen! (12.01.2006)

Oh la la!Kostlivci a babičky ze skříní ven,začala hra na pravdu!Skvělý film pro milovníky černého humoru, detektivních zápletek,francouzského šarmu a pravd o ženách (být mužem v téhle rodině bych opravdu nechtěla,ale kdo by také chtěl,že?...).Z výtečného hereckého obsazení u mě zvítězila Fanny Ardant. (27.06.2007)