Hellboy 2: Zlatá armáda

Obávám se (a současně do budoucna doufám), že Zlatá Armáda je odsouzena k roli jakési nezbytné výplně před megalomanským finále, které nás čeká v Hellboyově pokračování třetím. Výplně sice výtvarně neskutečně nabité a obsahující několik velmi zásadních okamžiků, ale jako celek zážitkově dosti chabé. To je asi zbytečně tvrdé hodnocení, protože jako komedie funguje Hellboy 2 naprosto perfektně, a není to zásluha jenom ektoplazmatického Johanna KrauSSe, jehož "eine kleine Krankenschwester" byla naprosto zdrcující:) Bohužel dějově je to už takové jakési onaké. Jednu chvíli jsem si připadal jako v Princezně Mononoke, a byla to scéna velmi silná, nesoucí pořádnou myšlenku - tu, kterou jsem tak nadšeně odchytával z jedničky, a o které to vlastně celé je. Ale nějak se stalo, že ty emoce, které tu u jedničky byly, mě tentokrát obešly. Jestli to bylo tím, že mě na úkor všeho ostatního zahltily figury rovnocenné těm z Gaimanových fantazijních výplodů, nebo tím, že chyběl Marco Beltrami a jeho pod kotel mocně přikládající žesťové kompozice - btw světe div se, Danny Elfman mi přišel jako hodně slabá náhrada - to se mi nepovedlo rozklíčovat. Snad to vyjde při repríze, zatím ale nemůžu jít přes sedmdesát, protože příběh životní energií propojených dvojčat a Abeovy lásky je předvídatelný už od první chvíle. A co se hlavního záporáka týká - Luke Goss je sice lepší než v Bladeovi II a vypadá fakt cool (správně fantasy cool, aby bylo jasno), ale bohužel si na sebe Guillermo upletl bič v podobě toho ultrahajzla Kroenena. Což při vědomí toho, že byl vlastně jenom poskok, pročež bychom ho měli srovnávat s tou hroudou, co měla pazouru na řetězu, a dala se příliš lacino, hovoří v neprospěch Zlaté Armády ještě víc. Zkrátka Schade a ode mě jenom 70%. (28.10.2008)

Zábavný, ale ne tak kulervoucí jako trailer, což je asi zapříčiněný hlavně tim, že příběh trochu postrádá větší spád, svižnost, celistvost a možná i lepšího záporáka, ale neni to rozhodně nějak extra markantní, aby to vadilo ve větší míře a zapomene se na to hned, jak Hellboy naběhne do záběru zmasakruje pár mutantskejch zmrdů se svým mega kanónem a do toho ještě pronáší jednu parádní hlášku za druhou a že takových akcí tam je požehnaně, což je tady jen a jen kuprospěchu věci. Já rozhodně zklamanej nejsem, i když jsem taky čekal ještě větší hellboyovskou řežbu (11.09.2008)

Sice to drží pohromadě méně než jednička, ale zato je druhý HELLBOY plný rozletu a fantastična je tu dost na deset dalších filmů. Guillermo dává do filmu srdce a hravost malého dítěte, které zbožňovalo staré pohádky a fantastické příběhy. Taky jsem byl takový a možná proto má ZLATÁ ARMÁDA u mě plný počet. Vlastně mě dost mrzí, že se del Toro upsal Tolkienovu Hobbitovi, protože jeho je třeba jinde. Kvůli němu budeme muset čekat na třetího Hellboye déle než je mi pochuti. Rudochův svět mi bude chybět a už vůbec nemluvím o posunutí adaptace Lovecraftových HOR ŠÍLENSTVÍ. (02.10.2008)

Dopadlo to přesně, jak jsem čekal. Del Toro se dopustil stejné zásadní chyby jako v prvním díle. Hraje si. Blbne si se svými figurkami, dělá ze sebe vizionáře, cpe sem todle a támhleto a až příliš pozdě si uvědomí, že mu vlastně utíká čas. Finále tentokrát není až tak narychlo ušité jako v prvním díle, přesto působí navzdory vší té efektní nádheře až příliš chladně, odfláknutě a odtažitě. Jistě, je na co koukat, akci del Toro zvládá absolutně bez zaváhání, vtipné a sebeironické momenty taktéž pobaví a anděl smrti je v pravdě geniální, jako celek ale Hellboy absolutně nedrží pohromadě. Jsem velmi zvědavý, co na nás del Toro vymyslí ve třetím díle, doufám ale, že se bude držet na uzdě a natočí film, který bude oslavou Perlmanova suchého herectví a jeho drsného cápka v kabátu a s rohama. Ne pokusem o překonání světového rekordu v počtu obludek na jedno filmové políčko... (05.09.2008)

Přepálená maškaráda, ve které se Hellboy ztratil. A po které se Hobita docela dost bojím. Del Toro pořád umí akci, jeho filmy vypadají tak dvakrát dráž, než kolik doopravdy stojí, a nedělá mu problém za sebe skládat scény vtipné i magické... ale tentokrát to nejde příliš dohromady a vyprávění (místy dost připitomělé a poslepované) pěkně drhne. Jednička byla subtilnější a díky tomu měla větší tah. Tady se sice objeví asi milion a pět potvor, sám hláškař v rudé mezi nimi ale zaniká. A spolu s ním vyprchávají i všechny ty motivy, které určitě šlo rozehrávat stejně osudově jako v Temném rytíři. Del Toro ovšem na rozdíl od Nolana zvládl jen fragmenty - film jako celek se mu rozklížil v nákladnou přehlídku masek, jejíž vnitřní dramatičnost vyšumí nepříjemně rychle. V hlavě zůstane spíš šašek Krauss a pár fórů pro děti do dvanácti let, než červený superbouchač, kterým Hellboy před pár lety byl. (11.08.2008)