Podivuhodný případ Benjamina Buttona

Fincher zase raz inak... a opäť úchvatne. Epické a zároveň veľmi, veľmi osobné. V správnych momentoch výpravné, väčšinou však prekvapivo (a príjemne) komorné. S drahými digitálnymi efektami, ale v každej chvíli absolútne sústredené na postavy. Nijako sa to nevyjadruje k politike a vlastne by sa to mohlo odohrávať v akejkoľvek historickej dobe, pretože je to... proste o ľuďoch a nadčasových témach. Plynutie času, životné premeny človeka, smrť. V celom filme sú len dve hlučné scény (Benov prvý príchod do mesta - a bordelu - a prestrelka s nemeckou ponorkou), zvyšok je citlivým a sústredeným rozjímaním nad témami jasne vytýčenými ústredným nápadom. Je fascinujúce, že si film s tou jednoduchou premisou vystačí na 2,5 hodiny, ale darí sa mu to a určite v ňom niet štipky nudy. Prečo? Pretože David Fincher. Pre niekoho možno len výstava chladnej remeselnej precíznosti, pre mňa rozhodne hrejivý a dojímavý film, ktorému (hoci tu niektorí tvrdia opak) nechýba láskavosť a humor (tešil som sa na každý ďalší zásah bleskom). Keď zo seba strasiete davovú psychózu s "odporom k filmu len preto, že má príliš zjavný oscarový ťah", rozprestrie sa pred vami atmosférické veľdielo zrelého filmára, ktorý už nepotrebuje ohurovať samoúčelnými vizuálnymi prostocvikmi (vlastne jedinou scénou, ktorá svižnejším strihom naruší jednoliate "plynutie" deja, je zrážka s taxíkom). Takéto niečo raz natočí J. P. Jeunet, keď mu doktor zakáže kofeín. (11.02.2009)

Vím, o čem ten film je, o neúprosném chodu času, osudových setkáních a vzájemném životním míjení. Ale při vší úctě k luxusnímu obsazení, rozpočtu a technicky precizní režii je to jediný Fincherův film, který mě nudí a především ve mě nevyvolává téměř žádné emoce. Hrdinův osud je mi lhostejný a v takovém případě nemůžu jít výš než na dvě hvězdičky. Celkový dojem: 45 %. (01.01.2013)

Bože, tenhle film je genialita sama!! Originální příběh, který scénárista Eric Roth dohnal do dokonalosti, si vzal do rukou David Fincher jenž je znamenitý režisér, který mne ještě nikdy nezklamal. Ovšem tím co předvedl v tomto snímku mě dokonale odrovnal. Tak nádherně odvyprávěný příběh, jehož každý záběr je do detailu nasnímán a propracován se opravdu nevidí každý den. Myslím, že můžu s chladnou hlavou říct, že tohle je zatím nejlepší letošní snímek a z celého srdce mu přeji Oscara. Podivuhodný případ Benjamina Buttona disponuje vším, co má perfektní film mít znamenitou režii (ten Oscar by Fincherovi moc slušel), originální a propracovaný scénář, přenádhernou kameru, atmosférickou hudbu a v neposlední řadě kvalitní herecké výkony v čele s Bradem Pittem (nominaci na Oscara považuji za téměř jistou) a Cate Blanchett. Doporučuji každému a tou stopáží se nenechte odradit, neboť mi přišlo, že to má tak dvě hodinky :)......Krásný filmový zážitek a bezesporu jeden z nejlepších snímků letošního roku......... (02.01.2009)

Napodruhé toto dojímavé rozjímání o životě a umírání plně doceněno. Jenom se mi potvrdila známá pravda, že velké filmy se mají vychutnávat v přítmí kinosálu, s kvalitní reprodukcí a že právě kvůli filmům, jako je tento, se ta velká plátna staví :o) Film mi utekl tak, že ty 2 a půl hodiny byly pro mě jako půlhodina, ztratil jsem pojem o čase a vychutnával si tu hypnoticky podmanivou symbiózu obrazu a hudby. Pak i ty emoce přirozeně vyplavaly na povrch, spoustu tam vyřčených myšlenek bych tesal do kamene a asi je pravda, že čím více máte prožito a čím více si uvědomujete pomíjivost času, tím více vás film vnitřně osloví (moje maminka u toho bulela jako želva :o). Filmová magie, díky za ní, Davide…. (09.02.2009)

Dokud je to o něm a ne o nich, tak nemám zásadnějších výhrad. Pak už výhrady mám a to hned několik. Shrnul bych je ale do posmutnělého povzdechnutí, že když už tvůrci z Fitzgeraldovy předlohy nepoužili nic víc než název (což se zase není co divit) a naopak nepokrytě (a nepřiznaně) vykradli Greerovu Zpověď Maxe Tivoliho, tak se jí mohli držet i v podání vztahu Maxe a Alice. Ehm, pardon, myslel jsem samozřejmě Benjamina a Daisy. Tahle sladkobolná, byť vkusně servírovaná, limonáda se Greerovu kondenzovanému vývaru plného melancholie a smutku rovnat nemůže. Já vím, že srovnávat knihu a film je značně nefér, ale tentokrát si začal Roth. Když už si "vypůjčuje" nápady jinde, tak by to měl dělat aspoň stylově. A ne takhle fušérsky, kdy to nejlepší nahradí stokrát viděnou chladnou romancí. ♫ Hodnocení OST: 3/5 (02.03.2009)